LIGO: Porovnání verzí
→Charakteristika: +popis, přepsáno |
+ref, typo, už není pahýl, ne pevně velikosti obr. |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Northern leg of LIGO interferometer on Hanford Reservation.JPG|thumb| |
[[File:Northern leg of LIGO interferometer on Hanford Reservation.JPG|thumb|upright=1.4|Severní rameno zařízení LIGO ve státě Washington]] |
||
'''LIGO''' (''Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory'') je vědecké zařízení v USA, které jako vůbec první přímo detekovalo [[gravitační |
'''LIGO''' (''Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory'') je vědecké zařízení v USA, které jako vůbec první přímo detekovalo [[gravitační vlna|gravitačních vln]]. První gravitační vlny zde byly zaznamenány [[14. září]] [[2015]]. |
||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Každý detektor je tvořena dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve [[vakuum|vakuu]] vyslány dva identické [[laser]]ové paprsky,<ref name="webb">{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Stephen | titul = Kde tedy všichni jsou? | překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová | vydání = 1 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2007 | počet_stran = 352 | isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix | svazek = 21 | kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat | typ kapitoly = kapitola | strany = 117}}</ref> které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se |
Každý detektor je tvořena dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve [[vakuum|vakuu]] vyslány dva identické [[laser]]ové paprsky,<ref name="webb">{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Stephen | titul = Kde tedy všichni jsou? | překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová | vydání = 1 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2007 | počet_stran = 352 | isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix | svazek = 21 | kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat | typ kapitoly = kapitola | strany = 117}}</ref> které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v [[interferometr]]u porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné [[fáze (vlna)|fázi]].<ref name="ctvrtek" /> Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než v ideálním případě. |
||
Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s přesností 10<sup>-18</sup> metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost [[proton]]u nebo [[neutron]]u).<ref name="ctvrtek" /> Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, které mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a [[kmitání|vibrace]]. |
|||
Na výzkumu pomocí detektoru LIGO spolupracují vědci z mnoha univerzit jako [[Massachusettský technologický institut|MIT]] nebo [[California Institute of Technology|Caltech]]. Projekt financovala nadace [[National Science Foundation]]. S částkou 365 milionů amerických dolarů se jedná o její nejnákladnější projekt. |
Na výzkumu pomocí detektoru LIGO spolupracují vědci z mnoha univerzit jako [[Massachusettský technologický institut|MIT]] nebo [[California Institute of Technology|Caltech]]. Projekt financovala nadace [[National Science Foundation]]. S částkou 365 milionů amerických dolarů se jedná o její nejnákladnější projekt. |
||
== Pozorování == |
== Pozorování == |
||
Během pozorování v letech [[2002]] až [[2010]] nebylo prokázáno, že by byly gravitační vlny detekovány. Poté byly detektory nahrazeny vylepšenými, třikrát citlivějšími (vyměněny byly lasery i zrcadla).<ref name="technet1">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lázňovský | jméno = Matouš | titul = Mezi fyziky kolují fantastické zvěsti. Zachytili jsme gravitační vlny? | periodikum = Technet.cz | datum_vydání = 2016-01-15 | datum_přístupu = 2016-01-17 | url = http://technet.idnes.cz/zvesti-zaznamenali-gravitacni-vlny-einstein-fac-/veda.aspx?c=A160113_145346_veda_mla}}</ref>. Zařízení bylo pod označením ''Advanced LIGO'' spuštěno v září 2015.<ref name="technet1"/> |
Během pozorování v letech [[2002]] až [[2010]] nebylo prokázáno, že by byly [[gravitační vlna|gravitační vlny]] detekovány. Poté byly detektory nahrazeny vylepšenými, třikrát citlivějšími (vyměněny byly lasery i zrcadla).<ref name="technet1">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lázňovský | jméno = Matouš | titul = Mezi fyziky kolují fantastické zvěsti. Zachytili jsme gravitační vlny? | periodikum = Technet.cz | datum_vydání = 2016-01-15 | datum_přístupu = 2016-01-17 | url = http://technet.idnes.cz/zvesti-zaznamenali-gravitacni-vlny-einstein-fac-/veda.aspx?c=A160113_145346_veda_mla}}</ref>. Zařízení bylo pod označením ''Advanced LIGO'' spuštěno v září 2015.<ref name="technet1"/> Přibližně do roku [[2021]] by se měla citlivost přístroje zvýšit ještě o jeden řád a měl by podle teoretických předpovědí zachytit až několik desítek událostí ročně.<ref name="technet1"/> |
||
V únoru 2016 bylo oznámeno, že zařízení gravitační vlny zaznamenalo.<ref name="ctvrtek"> |
V únoru 2016 bylo oznámeno, že zařízení gravitační vlny zaznamenalo.<ref name="ctvrtek"> |
||
| Řádek 28: | Řádek 30: | ||
| datum_přístupu = 2016-02-12 |
| datum_přístupu = 2016-02-12 |
||
| url = http://technet.idnes.cz/vedci-zachytili-gravitacni-vlny-musely-se-k-tomu-srazit-dve-cerne-diry-1mm-/veda.aspx?c=A160211_172541_veda_mla |
| url = http://technet.idnes.cz/vedci-zachytili-gravitacni-vlny-musely-se-k-tomu-srazit-dve-cerne-diry-1mm-/veda.aspx?c=A160211_172541_veda_mla |
||
}}</ref>. Stalo se tak [[14. září]] [[2015]], v době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později).<ref name="ctvrtek" /> Zachycené gravitační vznikly při srážce dvou [[černá díra|černých děr]], jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 [[Slunce|Sluncí]]. |
}}</ref>. Stalo se tak [[14. září]] [[2015]], v době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později).<ref name="ctvrtek" /> Zachycené gravitační vlny vznikly při srážce dvou [[černá díra|černých děr]], jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 [[Slunce|Sluncí]]. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references/> |
||
{{Pahýl}} |
|||
{{Překlad|jazyk = en|článek = LIGO|revize = 584442031}} |
{{Překlad|jazyk = en|článek = LIGO|revize = 584442031}} |
||
Verze z 12. 2. 2016, 02:47
LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které jako vůbec první přímo detekovalo gravitačních vln. První gravitační vlny zde byly zaznamenány 14. září 2015.
Charakteristika
Projekt LIGO sestává ze dvou detektorů nacházejících se v amerických státech Washington a Louisiana. Jejich velká vzdálenost (3000 km) zabraňuje tomu, aby byly rušeny stejným šumem okolí, například zemětřesením.[1]
Každý detektor je tvořena dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve vakuu vyslány dva identické laserové paprsky,[2] které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v interferometru porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné fázi.[3] Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než v ideálním případě.
Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s přesností 10-18 metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost protonu nebo neutronu).[3] Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, které mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a vibrace.
Na výzkumu pomocí detektoru LIGO spolupracují vědci z mnoha univerzit jako MIT nebo Caltech. Projekt financovala nadace National Science Foundation. S částkou 365 milionů amerických dolarů se jedná o její nejnákladnější projekt.
Pozorování
Během pozorování v letech 2002 až 2010 nebylo prokázáno, že by byly gravitační vlny detekovány. Poté byly detektory nahrazeny vylepšenými, třikrát citlivějšími (vyměněny byly lasery i zrcadla).[4]. Zařízení bylo pod označením Advanced LIGO spuštěno v září 2015.[4] Přibližně do roku 2021 by se měla citlivost přístroje zvýšit ještě o jeden řád a měl by podle teoretických předpovědí zachytit až několik desítek událostí ročně.[4]
V únoru 2016 bylo oznámeno, že zařízení gravitační vlny zaznamenalo.[3]. Stalo se tak 14. září 2015, v době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později).[3] Zachycené gravitační vlny vznikly při srážce dvou černých děr, jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 Sluncí.
Reference
- ↑ Zásadní zlom ve studiu vesmíru. Vědci poprvé zachytili gravitační vlny [online]. Česká televize, 2016-02-11 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online.
- ↑ WEBB, Stephen. Kde tedy všichni jsou?. Překlad Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová. 1. vyd. Svazek 21. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2007. 352 s. (Fénix). ISBN 80-7185-877-5. Kapitola 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat, s. 117.
- ↑ a b c d LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny. Technet.cz [online]. 2016-02-11 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Mezi fyziky kolují fantastické zvěsti. Zachytili jsme gravitační vlny?. Technet.cz [online]. 2016-01-15 [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku LIGO na anglické Wikipedii.