Detektivka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Doplnění sekundární literatury
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
Řádek 45: Řádek 45:
* [[Josef Škvorecký]]: ''Nápady čtenáře detektivek'', ADDL 1990
* [[Josef Škvorecký]]: ''Nápady čtenáře detektivek'', ADDL 1990
* Mandys, Pavel. Kdo dnes v Česku píše krimi?. <em>Lidové noviny</em>. 2014, 13. 8. 2014, s. 8. ISSN 1213-1385. (online [http://www.iliteratura.cz/Clanek/33587/novi-cesti-autori-v-detektivnim-zanru-in-ln na stránce iLiteratura.cz])
* Mandys, Pavel. Kdo dnes v Česku píše krimi?. <em>Lidové noviny</em>. 2014, 13. 8. 2014, s. 8. ISSN 1213-1385. (online [http://www.iliteratura.cz/Clanek/33587/novi-cesti-autori-v-detektivnim-zanru-in-ln na stránce iLiteratura.cz])
* Kokeš, Radomír D. (2009): Fikční světy (kriminálního) televizního seriálu. ''Iluminace'', roč. 21, č. 4, s. 5-36. Online: [http://www.douglaskokes.cz/wp-content/uploads/2015/08/2009-Koke%C5%A1-R.-D.-Fikcni-svety-kriminalniho-TV-serialu.pdf ke stažení v elektronické podobě zde]


=== Související články ===
=== Související články ===

Verze z 13. 12. 2015, 16:44

Detektivní román a detektivní povídka, lidově detektivka, je jeden z nejpopulárnějších žánrů zábavné literatury.

Jeho počátky a předobraz lze hledat v tzv. šibalském (pikareskním) a loupežnickém románu z 18. století; plně se však konstituoval až koncem 19. století.

Za první detektivní prózu v historii bývá považována povídka Edgara Allana Poea Vraždy v ulici Morgue z roku 1841.

Detektivky mají zápletku založenou na zločinu, nejčastěji vraždě, po jehož pachateli, detailech způsobu provedení nebo motivu pátrá detektiv - může jím být jak profesionál, policista nebo i soukromý detektiv, tak osoba se zcela jiným zaměstnáním. Autor musí postupovat logicky, aby čtenář mohl sledovat postup dedukce ze stop. Z těchto důvodů vznikají různá pravidla detektivních příběhů, například pravidlo tří stop.

Velmi časté je, že postava téhož detektiva vystupuje opakovaně v řadě děl téhož autora.

Detektivky také bývají častým námětem pro další audiovizuální zpracování jejich námětu v rozhlase, filmu a televizi. Tam jsou oblíbené detektivky zaměřené na moderní vyšetřovací metody, například na psychologické profilování. Z detektivky pak byl odvozen mj. špionážní román.

Nejvýznamnější tvůrci

Významní tvůrci české detektivky

Podle literárního kritika Pavla Mandyse patří mezi naděje českého detektivního románu Michaela Klevisová (Kroky vraha, Zlodějka příběhů, Dům na samotě), Michal Sýkora (Případ pro exorcistu, Modré stíny), Nela Rywiková (Dům číslo 6), Jiří Březina (Na kopci), nebo Martin Goffa (Muž s unavenýma očima, Vánoční zpověď, Bez těla).

Odkazy

Literatura

Související články