Isabela Anglická (1332–1379): Porovnání verzí
m zápis dat |
m oprava ref. |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Byla nejstarší dcerou anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] a [[Filipa Henegavská|Filipy]], dcery [[seznam henegavských hrabat|henegavského hraběte]] [[Vilém I. Henegavský|Viléma]]. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem [[Eduard (černý princ)|Eduardem]] a mladší sestrou [[Johana Anglická (1335–1348)|Johanou]] a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.<ref name="tuch234">{{Citace monografie | jméno=Barbara | příjmení=Tuchmanová| titul=Zrcadlo vzdálených časů |vydavatel=BB/art | místo= Praha | rok=2005|strany=234 | isbn=80-7341-438-4}}</ref> Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,<ref name="tuch236">''Zrcadlo'', str. 236</ref> dostala od otce povolení žít podle svého.<ref name="tuch234" |
Byla nejstarší dcerou anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] a [[Filipa Henegavská|Filipy]], dcery [[seznam henegavských hrabat|henegavského hraběte]] [[Vilém I. Henegavský|Viléma]]. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem [[Eduard (černý princ)|Eduardem]] a mladší sestrou [[Johana Anglická (1335–1348)|Johanou]] a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.<ref name="tuch234">{{Citace monografie | jméno=Barbara | příjmení=Tuchmanová| titul=Zrcadlo vzdálených časů |vydavatel=BB/art | místo= Praha | rok=2005|strany=234 | isbn=80-7341-438-4}}</ref> Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,<ref name="tuch236">''Zrcadlo'', str. 236</ref> dostala od otce povolení žít podle svého.<ref name="tuch234" /> Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena ''si přála zasnoubit se pouze z lásky''.<ref name="tuch237">''Zrcadlo'', str. 237</ref> |
||
27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice [[Enguerrand VII. z Coucy|Enguerranda z Coucy]], otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.<ref name="tuch250">''Zrcadlo'', str. 250</ref> Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.<ref name="tuch315">''Zrcadlo'', str. 315</ref> Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků. |
27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice [[Enguerrand VII. z Coucy|Enguerranda z Coucy]], otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.<ref name="tuch250">''Zrcadlo'', str. 250</ref> Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.<ref name="tuch315">''Zrcadlo'', str. 315</ref> Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků. |
||
Verze z 8. 11. 2015, 16:18
| otec | Eduard III. |
|---|---|
| matka | Filipa Henegavská |
| manžel | Enguerrand VII. z Coucy |
| dcera | Marie z Coucy |
| dcera | Filipa z Coucy |
Isabela Anglická (anglicky Isabella of England či Isabella de Coucy, 1332 – duben 1379 nebo 17. června/5. října 1382) byla vévodkyně z Bedfordu, hraběnka ze Soissons a od roku 1376 nositelka Podvazkového řádu.[1]
Život
Byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem Eduardem a mladší sestrou Johanou a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.[2] Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,[3] dostala od otce povolení žít podle svého.[2] Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena si přála zasnoubit se pouze z lásky.[4]
27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice Enguerranda z Coucy, otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.[5] Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.[6] Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.
V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi Richardovi manskou přísahu.[7] Isabela se následně společně s mladší dcerou Filipou vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela zřejmě roku 1382 a byla pohřbena v londýnském františkánském kostele, který podlehl roku 1666 požáru.
Vývod z předků
Reference
- ↑ WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. ISBN 009953973X. S. 95. (anglicky)
- ↑ a b TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 234.
- ↑ Zrcadlo, str. 236
- ↑ Zrcadlo, str. 237
- ↑ Zrcadlo, str. 250
- ↑ Zrcadlo, str. 315
- ↑ Zrcadlo, str. 336