Isabela Anglická (1332–1379)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Isabela Anglická
vévodkyně z Bedfordu a hraběnka ze Soissons
Znak Plantagenetů
Manžel Enguerrand VII. z Coucy
Narození 16. června 1332
Woodstock
Úmrtí duben 1379 nebo 17. června/5. října 1382
Pohřbena Kostel Greyfriars v Londýně
Potomci Marie z Coucy
Filipa z Coucy
Dynastie Plantageneti
Otec Eduard III. Anglický
Matka Filipa z Hainault

Isabela Anglická (anglicky Isabella of England či Isabella de Coucy, 1332, Woodstock – duben 1379 nebo 17. června/5. října 1382) byla vévodkyně z Bedfordu, hraběnka ze Soissons a od roku 1376 nositelka Podvazkového řádu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem Eduardem a mladší sestrou Johanou a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.[2] Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,[3] dostala od otce povolení žít podle svého.[2] Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena si přála zasnoubit se pouze z lásky.[4]

27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice Enguerranda z Coucy, otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.[5] Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.[6] Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.

V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi Richardovi manskou přísahu.[7] Isabela se následně společně s mladší dcerou Filipou vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela zřejmě roku 1382 a byla pohřbena v londýnském františkánském kostele, který podlehl roku 1666 požáru.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. ISBN 009953973X. S. 95. (anglicky) 
  2. a b TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 234. 
  3. Zrcadlo, str. 236
  4. Zrcadlo, str. 237
  5. Zrcadlo, str. 250
  6. Zrcadlo, str. 315
  7. Zrcadlo, str. 336