Dva tisíce slov: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 4. 2014, 19:59

Dva tisíce slov (úplný název: Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem) byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů Pražského jara. Zatímco Akční program KSČ byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov byly podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení KSČ je odmítlo a později, v době tzv. politické normalizace, dokument Dva tisíce slov označilo za kontrarevoluční.

Dokument vznikl na podnět pracovníků Československé akademie věd - Otty Wichterla, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako manifest jej sepsal spisovatel Ludvík Vaculík. Text vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a celostátních denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny, tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.

Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník Samuel Kodaj za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před Srpnem 1968 prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.^[1]

V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekvováni.

Odkazy

Reference

↑ Ripellino, Angelo Maria: Praha, 21. července 1968 [online]. www.listy.cz [cit. 2012-01-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

Dílo Dva tisíce slov ve Wikizdrojích
Úplný text dokumentu - Portál Svědomí

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ripellino, Angelo Maria: Praha, 21. července 1968 [online]. www.listy.cz [cit. 2012-01-26]. Dostupné online.

[1]

Verze z 19. 2. 2014, 20:12 editovat MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 390 editací m bot převedl {{Wikizdroje}} do nové podoby ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 4. 2014, 19:59 editovat zrušit editaci 77.236.219.60 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Dva tisíce slov''' (úplný název: '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968\|Pražského jara]]. Zatímco [[Akční program KSČ]] byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov byly podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa\|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace\|politické normalizace]], dokument Dva tisíce slov ~~označila~~ za [[kontrarevoluce\|kontrarevoluční]].		'''Dva tisíce slov''' (úplný název: '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968\|Pražského jara]]. Zatímco [[Akční program KSČ]] byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov byly podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa\|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace\|politické normalizace]], dokument Dva tisíce slov označilo za [[kontrarevoluce\|kontrarevoluční]].

	Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd\|Československé akademie věd]] - [[Otto Wichterle\|Otty Wichterla]], [[Jan Brod\|Jana Broda]], [[Otakar Poupa\|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub\|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen\|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy\|Literárních listech]]'' a celostátních denících ''[[Práce (noviny)\|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla [[26. červen\|26. června]] 1968 Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.		Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd\|Československé akademie věd]] - [[Otto Wichterle\|Otty Wichterla]], [[Jan Brod\|Jana Broda]], [[Otakar Poupa\|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub\|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen\|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy\|Literárních listech]]'' a celostátních denících ''[[Práce (noviny)\|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla [[26. červen\|26. června]] 1968 Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.