Prčice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
oprava skloňování
Řádek 20: Řádek 20:
'''Prčice''' je bývalý [[městys]]. Dne [[6. září]] [[1957]] byl podepsán dokument, na jehož základě byl starobylý městys sloučen s moderně se rozvíjejícím sousedním městem [[Sedlec (Sedlec-Prčice)|Sedlcem]] do jednoho města [[Sedlec-Prčice]],<ref>[http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/od-roku-1957-to-tahnou-spolu/ Od roku 1957 to táhnou spolu], web města Sedlec-Prčice, článek nedatován, autor neuveden</ref> dnes tvoří severozápadní část jeho souvislé městské zástavby.
'''Prčice''' je bývalý [[městys]]. Dne [[6. září]] [[1957]] byl podepsán dokument, na jehož základě byl starobylý městys sloučen s moderně se rozvíjejícím sousedním městem [[Sedlec (Sedlec-Prčice)|Sedlcem]] do jednoho města [[Sedlec-Prčice]],<ref>[http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/od-roku-1957-to-tahnou-spolu/ Od roku 1957 to táhnou spolu], web města Sedlec-Prčice, článek nedatován, autor neuveden</ref> dnes tvoří severozápadní část jeho souvislé městské zástavby.


Prčice je dokládaná již v [[11. století]]. Náležela pánu [[Vítek I. z Prčice|Vítku z Prčice]], od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody [[Vítkovci|Vítkovců]], resp. [[Rožmberkové|Rožmberků]], páni z Krumlova, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni z Sezimovo Ústí.
Prčice je dokládaná již v [[11. století]]. Náležela pánu [[Vítek I. z Prčice|Vítku z Prčice]], od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody [[Vítkovci|Vítkovců]], resp. [[Rožmberkové|Rožmberků]], páni z Krumlova, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni ze Sezimova Ústí.


Roku [[1357]] je zde zmiňován Beneš [[Páni z Choustníka|z Choustníka]].
Roku [[1357]] je zde zmiňován Beneš [[Páni z Choustníka|z Choustníka]].

Verze z 2. 3. 2014, 03:13

Šablona:Infobox - sídlo Prčice je bývalý městys. Dne 6. září 1957 byl podepsán dokument, na jehož základě byl starobylý městys sloučen s moderně se rozvíjejícím sousedním městem Sedlcem do jednoho města Sedlec-Prčice,[1] dnes tvoří severozápadní část jeho souvislé městské zástavby.

Prčice je dokládaná již v 11. století. Náležela pánu Vítku z Prčice, od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody Vítkovců, resp. Rožmberků, páni z Krumlova, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni ze Sezimova Ústí.

Roku 1357 je zde zmiňován Beneš z Choustníka.

Někdy před rokem 1724 vzniklo v Prčici i židovské osídlení. V roce 1910 žilo v obci 43 Židů. V roce 1940 zdejší židovská obec zanikla, obyvatelé byli v rámci holocaustu vyvražděni v koncentračních táborech. Toto osídlení připomíná dnes židovský hřbitov z poloviny 18. století, ležící asi půl kilometru od okraje zástavby Prčice, severovýchodním směrem. Po druhé světové válce hřbitov podlehl zpustnutí a devastaci, počínaje rokem 1995 byl upraven.[2]

Od roku 1966 je Prčice cílovým místem pochodu Praha-Prčice, nejznámější a nejmasovější české turistické akce.

Reference

  1. Od roku 1957 to táhnou spolu, web města Sedlec-Prčice, článek nedatován, autor neuveden
  2. Podle informační tabule na márnici hřbitova.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Prčice na Wikimedia Commons

Město Sedlec-Prčice

k. ú. Sedlec u Votic (Sedlec)  k. ú. Prčice (Prčice) • k. ú. Měšetice: (Měšetice • Lidkovice)  k. ú. Divišovice (Divišovice • Chotětice • Mrákotice) • k. ú. Bolechovice I (Bolechovice • Vozerovice) • k. ú. Přestavlky u Sedlce (Přestavlky • Kvašťov) • k. ú. Dvorce u Sedlce (Dvorce • Víska • Staré Mitrovice • Rohov • Záběhlice) • k. ú. Vrchotice (Vrchotice • Náhlík • Božetín • Včelákova Lhota • Násilov • Monín) • k. ú. Šanovice (Šanovice) • k. ú. Uhřice u Sedlce (Uhřice • Bolešín) • k. ú. Jetřichovice (Jetřichovice • Záhoří a Kozinec • Moninec) • k. ú. Sušetice (Sušetice) • k. ú. Veletín (Veletín) • k. ú. Nové Dvory u Kvasejovic (Nové Dvory • Myslkov) • k. ú. Kvasejovice (Kvasejovice • Matějov • Stuchanov • Malkovice)