Karl Hermann Wolf: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
článek založen
 
Řádek 33: Řádek 33:
| datum přístupu = 2014-01-17}}</ref>
| datum přístupu = 2014-01-17}}</ref>


V 90. letech patřil spolu s [[Georg von Schönerer|Georgem von Schönererem]] mezi hlavní osobnosti všeněmeckého hnutí v Rakousku. Tento politický proud se definoval národnostně radikálně, byl kritický k Rakousku-Uhersku a naopak hlásal blízkost s Německou říší. Všeněmci se výrazně podíleli na protestním německém hnutí proti [[Badeniho jazyková nařízení|Badeniho jazykovým nařízením]] z roku 1897, která měla zvýšit úřední status češtiny. Na zasedání Říšské radyna jaře 1897 označil Wolf tato nařízení za ''neslýchaný a frivolní atentát na Němce'', během rozpravy v září 1897 zase předsedu vlády [[Kazimír Felix Badeni|Kazimíra Felixe Badeniho]] označil za ''polského padoucha''. Badeni si u císaře vyžádal souhlas s vyzváním Wolfa na souboj. Ten se odehrál 25. září 1897. Badeni byl při něm raněn do pravé ruky.<ref>{{Citace monografie
V 90. letech patřil spolu s [[Georg von Schönerer|Georgem von Schönererem]] mezi hlavní osobnosti všeněmeckého hnutí v Rakousku. Tento politický proud se definoval národnostně radikálně, byl kritický k Rakousku-Uhersku a naopak hlásal blízkost s Německou říší. Všeněmci se výrazně podíleli na protestním německém hnutí proti [[Badeniho jazyková nařízení|Badeniho jazykovým nařízením]] z roku 1897, která měla zvýšit úřední status češtiny. Na zasedání Říšské rady na jaře 1897 označil Wolf tato nařízení za ''neslýchaný a frivolní atentát na Němce'', během rozpravy v září 1897 zase předsedu vlády [[Kazimír Felix Badeni|Kazimíra Felixe Badeniho]] označil za ''polského padoucha''. Badeni si u císaře vyžádal souhlas s vyzváním Wolfa na souboj. Ten se odehrál 25. září 1897. Badeni byl při něm raněn do pravé ruky.<ref>{{Citace monografie
| titul = Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918
| titul = Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918
| vydavatel = Svoboda
| vydavatel = Svoboda
Řádek 60: Řádek 60:
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7336654&picp=&it=&s=djvu
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7336654&picp=&it=&s=djvu
| issn =
| issn =
}}</ref> Uspěl i ve [[Zemské volby v Čechách 1908|volbách v roce 1908]],<ref>http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001006.htm</ref> nyní jako člen a zakladatel [[Deutschradikale Partei|Německé radikální strany]],<ref>Národní politika 21. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7195928&picp=&it=0&s=djvu</ref> která vznikla, když se skupina okolo Wolfa odtrhla o všeněmecké skupiny vedené [[Georg von Schönerer|Georgem von Schönererem]].
}}</ref> Uspěl i ve [[Zemské volby v Čechách 1908|volbách v roce 1908]],<ref>http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001006.htm</ref> nyní jako člen a zakladatel [[Deutschradikale Partei|Německé radikální strany]],<ref>Národní politika 21. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7195928&picp=&it=0&s=djvu</ref> která vznikla, když se skupina okolo Wolfa odtrhla od všeněmecké skupiny vedené [[Georg von Schönerer|Georgem von Schönererem]].


Dlouhodobě rovněž zasedal v [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (celostátní zákonodárný sbor), kam poprvé usedl po [[Volby do Říšské rady 1897|volbách roku 1897]], zvolen byl za městskou kurii v obvodu Trutnov, Vrchlabí atd. Za týž obvod uspěl i ve [[Volby do Říšské rady 1901|volbách roku 1901]] (v nich všeněmecké parlamentní zastoupení výrazně vzrostlo.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 511</ref>). Rezignaci oznámil na schůzi 29. listopadu 1901, ale opětovně byl zvolen v následné doplňovací volbě a znovu složil slib 4. února 1902. Opětovně byl zvolen i ve [[Volby do Říšské rady 1907|volbách roku 1907]], konaných již podle všeobecného a rovného práva (obvod Čechy 95). Usdedl do poslanecké frakce [[Německý národní svaz]], v jehož rámci zastupoval Německou radikální stranu. V témž poslaneckém klubu zasedal i po dalších [[Volby do Říšské rady 1911|volbách roku 1911]].<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref>
Dlouhodobě rovněž zasedal v [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (celostátní zákonodárný sbor), kam poprvé usedl po [[Volby do Říšské rady 1897|volbách roku 1897]], zvolen byl za městskou kurii v obvodu Trutnov, Vrchlabí atd. Za týž obvod uspěl i ve [[Volby do Říšské rady 1901|volbách roku 1901]] (v nich všeněmecké parlamentní zastoupení výrazně vzrostlo.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 511</ref>). Rezignaci oznámil na schůzi 29. listopadu 1901, ale opětovně byl zvolen v následné doplňovací volbě a znovu složil slib 4. února 1902. Opětovně byl zvolen i ve [[Volby do Říšské rady 1907|volbách roku 1907]], konaných již podle všeobecného a rovného práva (obvod Čechy 95). Usdedl do poslanecké frakce [[Německý národní svaz]], v jehož rámci zastupoval Německou radikální stranu. V témž poslaneckém klubu zasedal i po dalších [[Volby do Říšské rady 1911|volbách roku 1911]].<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref>

Verze z 17. 1. 2014, 15:40

Šablona:Infobox Politik Karl Hermann Wolf (27. ledna 1862 Cheb – 11. června 1941 Vídeň[1]) byl rakouský a český novinář, publicista a politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; jeden z předáků německorakouského nacionalistického, všeněmeckého proudu.

Biografie

Vystudoval gymnázium v Liberci a práva na německé univerzitě v Praze. Působil jako novinář a publicista. Psal pro listy Deutsche Volkszeitung, Deutsche Volksblatt a Deutsche Wacht. Podílel se na práci na konverzačním slovníku. Angažoval se veřejně a politicky, byl předákem německorakouských spolků.[1]

V 90. letech patřil spolu s Georgem von Schönererem mezi hlavní osobnosti všeněmeckého hnutí v Rakousku. Tento politický proud se definoval národnostně radikálně, byl kritický k Rakousku-Uhersku a naopak hlásal blízkost s Německou říší. Všeněmci se výrazně podíleli na protestním německém hnutí proti Badeniho jazykovým nařízením z roku 1897, která měla zvýšit úřední status češtiny. Na zasedání Říšské rady na jaře 1897 označil Wolf tato nařízení za neslýchaný a frivolní atentát na Němce, během rozpravy v září 1897 zase předsedu vlády Kazimíra Felixe Badeniho označil za polského padoucha. Badeni si u císaře vyžádal souhlas s vyzváním Wolfa na souboj. Ten se odehrál 25. září 1897. Badeni byl při něm raněn do pravé ruky.[2]

Na přelomu století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách roku 1899 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Teplice, Duchcov, Bílina).[3] Mandát obhájil za týž obvod v řádných volbách v roce 1901. Politicky patřil tehdy k Všeněmeckému sjednocení.[4] Uspěl i ve volbách v roce 1908,[5] nyní jako člen a zakladatel Německé radikální strany,[6] která vznikla, když se skupina okolo Wolfa odtrhla od všeněmecké skupiny vedené Georgem von Schönererem.

Dlouhodobě rovněž zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam poprvé usedl po volbách roku 1897, zvolen byl za městskou kurii v obvodu Trutnov, Vrchlabí atd. Za týž obvod uspěl i ve volbách roku 1901 (v nich všeněmecké parlamentní zastoupení výrazně vzrostlo.[7]). Rezignaci oznámil na schůzi 29. listopadu 1901, ale opětovně byl zvolen v následné doplňovací volbě a znovu složil slib 4. února 1902. Opětovně byl zvolen i ve volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného práva (obvod Čechy 95). Usdedl do poslanecké frakce Německý národní svaz, v jehož rámci zastupoval Německou radikální stranu. V témž poslaneckém klubu zasedal i po dalších volbách roku 1911.[8]

Po válce zasedal ještě v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Karl Hermann Wolf [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-01-17]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 457, 461-463. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  3. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1895skc/4/stenprot/003schuz/s003003.htm
  4. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001006.htm
  6. ↑ Národní politika 21. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7195928&picp=&it=0&s=djvu
  7. ↑ Česká společnost 1848-1918. 511
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karl_Hermann_Wolf&oldid=11114744“