Pepřotvaré: Porovnání verzí
Drobná předělávka taxonomie a typo |
přeskupení - sloučení taxonomických pasáží |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
}}</ref> U některých čeledí je ve stonku více nepravidelných kruhů cévních svazků. Objevuje se [[pseudomonokotylie]] - vyvíjí se jen jedna děloha, druhá zakrňuje. |
}}</ref> U některých čeledí je ve stonku více nepravidelných kruhů cévních svazků. Objevuje se [[pseudomonokotylie]] - vyvíjí se jen jedna děloha, druhá zakrňuje. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
*[[podražcovité]] (''Aristolochiaceae'') |
*[[podražcovité]] (''Aristolochiaceae'') |
||
*''[[Hydnoraceae]]'' |
*''[[Hydnoraceae]]'' |
||
| Řádek 61: | Řádek 76: | ||
Soubor: |
Soubor: |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
V [[Cronquistův systém|Cronquistově]] i [[Dahlgrenův systém|Dahlgrenově systému]] byly podražcotvaré (''Aristolochiales'') a pepřotvaré (''Piperales'') rozlišovány jako samostatné řády. |
V [[Cronquistův systém|Cronquistově]] i [[Dahlgrenův systém|Dahlgrenově systému]] byly podražcotvaré (''Aristolochiales'') a pepřotvaré (''Piperales'') rozlišovány jako samostatné řády. |
||
| Řádek 96: | Řádek 93: | ||
}}</ref> Monotypická čeleď ''Lactoridaceae'' je někdy vřazována do čeledi podražcovité (''Aristolochiaceae''). |
}}</ref> Monotypická čeleď ''Lactoridaceae'' je někdy vřazována do čeledi podražcovité (''Aristolochiaceae''). |
||
Podle posledních fylogenetických studií z roku 2013 se čeleď [[podražcovité]] (''Aristolochiaceae'') ukázala jako nepřirozená skupina a její 2 podčeledi (''Aristolochioideae'' a ''Asaroideae'') tvoří podle této studie samostatné vývojové větve. Vzájemné příbuzenské vztahy dají zobrazit následujícím [[fylogenetický strom|fylogenetickým stromem]]:<ref name=" Massoni_2013">{{Citace elektronického periodika |
Podle posledních fylogenetických studií z roku 2013 se čeleď [[podražcovité]] (''Aristolochiaceae'') ukázala jako nepřirozená skupina a její 2 podčeledi (''Aristolochioideae'' a ''Asaroideae'') tvoří podle této studie samostatné vývojové větve. Vzájemné příbuzenské vztahy se dají zobrazit následujícím [[fylogenetický strom|fylogenetickým stromem]]:<ref name=" Massoni_2013">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Massoni |
| příjmení = Massoni |
||
| jméno = Julien |
| jméno = Julien |
||
Verze z 23. 10. 2013, 17:34
 Pepřotvaré | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | pepřotvaré (Piperales) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pepřotvaré (Piperales) je řád nižších dvouděložných rostlin zahrnující 4 čeledi. Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené především v tropech.
Charakteristika
Pepřotvaré jsou byliny nebo dřeviny s měkkým dřevem, s jednoduchými listy s primárně dlanitou žilnatinou. V pokožce jsou anomocytické průduchy (se sousedními buňkami identickými s ostatními buňkami epidermis). Mezi hlavní synapomorfie tohoto řádu náležejí dvouřadě uspořádané listy, pochva na bázi listu a nukleární endosperm. Charakteristické jsou také zbytnělé nody, cévy s jednoduchými perforacemi a jednotlivé cévní svazky, často vytvářející dřevo se širokými paprsky.[1]
Řád vykazuje některé znaky jednoděložných, zejména trojčetné květy a plastidy sítkovic shodného typu (jako u jednoděložných). [1] U některých čeledí je ve stonku více nepravidelných kruhů cévních svazků. Objevuje se pseudomonokotylie - vyvíjí se jen jedna děloha, druhá zakrňuje.
Rozšíření
Většina zástupců řádu pepřotvaré roste v tropech. V evropské květeně je podobně jako v ČR zastoupena pouze čeleď podražcovité (Aristolochiaceae), a to rody podražec (Aristolochia) a kopytník (Asarum).[2]
Taxonomie
- Přehled čeledí řádu pepřotvaré
- podražcovité (Aristolochiaceae)
- Hydnoraceae
- pepřovníkovité (Piperaceae)
- Lactoridaceae
- Saururaceae[3]
-
Pepřovník Piper aduncum, čeleď pepřovníkovité -
Podražec křovištní (Aristolochia clematitis), čeleď podražcovité -
Hydnora africana, čeleď Hydnoraceae -
Houttuynia cordata, čeleď Saururaceae
V Cronquistově i Dahlgrenově systému byly podražcotvaré (Aristolochiales) a pepřotvaré (Piperales) rozlišovány jako samostatné řády.
Řád pepřotvaré je řazen do skupiny vývojových větví nižších dvouděložných rostlin nazývané 'Magnoliids'. Podle kladogramů APG je sesterskou větví pepřotvarých řád Canellales. Pozice čeledi Hydnoraceae v rámci řádu je prozatím nejednoznačná.[4] Monotypická čeleď Lactoridaceae je někdy vřazována do čeledi podražcovité (Aristolochiaceae).
Podle posledních fylogenetických studií z roku 2013 se čeleď podražcovité (Aristolochiaceae) ukázala jako nepřirozená skupina a její 2 podčeledi (Aristolochioideae a Asaroideae) tvoří podle této studie samostatné vývojové větve. Vzájemné příbuzenské vztahy se dají zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:[5]
| Piperales |
| ||||||||||||||||||||||||||||||
Význam
Pepřovník černý je zdrojem známého koření, černého pepře. Některé druhy, zejména z čeledí podražcovité (Aristolochiaceae) a Saururaceae, se pěstují jako okrasné rostliny.
Reference
- ↑ a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009.
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ MASSONI, Julien; FOREST, Félix; SAUQUET, Hervé. Increased sampling of both genes and taxa improves resolution of phylogenetic relationships within Magnoliidae, a large and early-diverging clade of angiosperms. S. 84-93. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 18. září 2013. Svazek 70, čís. 1, s. 84-93. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2013.09.010. (anglicky)