Vladimír Škutina: Porovnání verzí
→Životopis: upřesnění okolností jeho prvního uvěznění, bylo to psáno nesrozumitelně |
m napřímení odkazu |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
Jednalo se o jednoho z nejznámějších [[Politický vězeň|politických vězňů]] souzeného poprvé za to, že údajně jednou v hospodě řekl, že [[Antonín Novotný]] je vůl. U soudu prohlásil, že to neřekl a byl propuštěn. Později ale při jiné příležitosti opravdu prohlásíl, že je Novotný vůl. Za to byl [[ |
Jednalo se o jednoho z nejznámějších [[Politický vězeň|politických vězňů]] souzeného poprvé za to, že údajně jednou v hospodě řekl, že [[Antonín Novotný]] je vůl. U soudu prohlásil, že to neřekl a byl propuštěn. Později ale při jiné příležitosti opravdu prohlásíl, že je Novotný vůl. Za to byl [[Věznice|vězněn]] od května [[1962]] do února [[1963]]. V letech [[1969]] – [[1974]] byl vězněn znovu, mimo jiné za televizní vysílání v roce [[1968]]. Po podpisu [[Charta 77|Charty 77]] byl v roce [[1978]] nucen [[Emigrace|emigrovat]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]]<ref name="Adamovič">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Adamovič |
| příjmení = Adamovič |
||
| příjmení2 = Neff |
| příjmení2 = Neff |
||
Verze z 28. 5. 2013, 22:34
Vladimír Škutina (* 16. ledna 1931 – 19. srpna 1995) byl český humorista, publicista, spisovatel a autor televizních seriálů.
Životopis
Jednalo se o jednoho z nejznámějších politických vězňů souzeného poprvé za to, že údajně jednou v hospodě řekl, že Antonín Novotný je vůl. U soudu prohlásil, že to neřekl a byl propuštěn. Později ale při jiné příležitosti opravdu prohlásíl, že je Novotný vůl. Za to byl vězněn od května 1962 do února 1963. V letech 1969 – 1974 byl vězněn znovu, mimo jiné za televizní vysílání v roce 1968. Po podpisu Charty 77 byl v roce 1978 nucen emigrovat do Švýcarska[1]. Po Sametové revoluci se vrátil do Prahy, kde se stal členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí.
V 50. letech působil jako filmový scenárista. Podílel se například na filmu Hvězda jede na jih z roku 1958. V letech 1967 až 1969 působil jako redaktor Československé televize a byl spoluautorem revue a seriálů jako: Půjčovna talentů, Ztracená revue, Jezdec a smrt, Kriminalistická laboratoř. Největší popularity dosáhl cyklem rozhovorů: Co tomu říkáte, pane Werichu? vysílaných v Československé televizi průběhu roku 1968, část zvukového záznamu z tohoto pořadu byla na počátku 90. let vydána i na gramofonové desce a CD disku.
V 90. letech se jeho jméno objevilo v Cibulkových seznamech agentů StB.
Dílo
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Škutina
- Prezidentův vězeň - vyprávění o vlastním věznění za Antonína Novotného
- Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů - vyprávění o svém druhém věznění v letech 1969 – 1974 na Mírově; vyšlo v exilu
- Jezdec a smrt
- Martina
- Hana
- Český šlechtic František Schwarzenberg
- Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu! – vzpomínková kniha na Jana Wericha, popisuje historky z natáčení s J. Werichem, postřehy z Werichova života, obsahuje velice poutavý úvod popisující vznik této knihy a vysvětlující její název.
- Tisíc a jeden Švejk – vyšlo v exilu
- Svět jako skleněná duhová kulička
- Rusové přicházejí....a odcházejí
Odkazy
Reference
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Škutina, Vladimír, s. 215.
