Hanušovická vrchovina
| Hanušovická vrchovina | |
|---|---|
 Vysoké Žibřidovice | |
| Nejvyšší bod | 1003 m n. m. (Jeřáb) |
| Rozloha | 793 km² |
| Střední výška | 527,2 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jesenická oblast |
| Sousední jednotky | Mohelnická brázda, Zábřežská vrchovina, Kladská kotlina, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Hornomoravský úval |
| Podřazené jednotky | Branenská vrchovina, Hraběšická vrchovina, Šumperská kotlina, Úsovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Hanušovická vrchovina na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | krystalická břidlice |
| Povodí | Morava, Tichá Orlice |
| Souřadnice | 49°59′0″ s. š., 16°59′21″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVC-3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hanušovická vrchovina (německy Hannsdorfer Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Zábřežskou vrchovinou Jižní podhoří Hrubého Jeseníku) je geomorfologický celek v Jesenické oblasti. Nachází se při západním úpatí Hrubého Jeseníku, převážně v Olomouckém kraji, menší částí v Pardubickém kraji. Jméno dostala podle města Hanušovice. Její rozloha je 793 km², střední nadmořská výška 527,2 m a střední sklon 8°03´. Nejvyšším bodem vrchoviny je Jeřáb (1003 m n. m.). Pohořím prochází rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Od severu je Hanušovická vrchovina oddělena údolím řeky Moravy od pohoří Králický Sněžník. Východně se zvedá Hrubý Jeseník. Na západě Králická brázda vytváří přirozenou hranici od Orlických hor. Na jihozápadě je připojena Zábřežská vrchovina. Na jihovýchodě Šumperská kotlina odděluje vrchovinu od Mohelnické brázdy. Rozloha pohoří je 793 km² a střední výška 527,2 m. Územím Hanušovické vrchoviny prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Pramení tu řeky Tichá Orlice a Oskava. Hlavní řeky jsou Morava a Desná.
Geologická stavba[editovat | editovat zdroj]
Vrchovina je složena hlavně z krystalických břidlic a zvrásněných prvohorních usazenin, ve sníženinách neogenní a kvartérní sedimenty.
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Reliéf je hluboko rozčleněn zaříznutými údolími vodních toků. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Na vrcholech a na hřbetech jsou časté skalní útvary. Převážně to jsou izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby. Nejvyšším bodem je Jeřáb (1003 m n. m.) nacházející se v Jeřábské vrchovině, známá je 765 metrů vysoká Hora Matky Boží u Králík. Další kopce jsou např.:
Seznam dalších nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Hanušovické vrchovině.
Osídlení[editovat | editovat zdroj]
Na Hoře Matky Boží u Králík se také nachází obec Hedeč a Dolní Hedeč se stejnojmenným klášterem, jedná se o významné poutní místo v Královéhradecké diecézi.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanušovická vrchovina na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Hanušovická vrchovina ve Wikislovníku
