Spaunova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Spaunova vila
Klášterský mlýn čp. 4 (okr. Klatovy), Spaunova vila od východu, detail.JPG
Poloha
AdresaKlášterský Mlýn, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky28288/4-4159 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spaunova vila v Rejštejně, čp. 4 v okrese Klatovy je kulturní památka chráněna od roku 1958. Vystavěna byla po roce 1903 dle projektu vídeňského architekta Leopolda Bauera ve stylu secesního klasicismu.[1]

Maxmilián von Spaun a jeho sklárna v Klášterském Mlýně[editovat | editovat zdroj]

Spaunova vila
Spaunova vila

Maxmilián von Spaun (1856-1909) se stal majitelem zavedené sklářské hutě Jonann Lötz-vdova v Klášterském Mlýně (dnes součást města Rejštejna) v roce 1879 a byl jím do své smrti v roce 1909. V jeho době patřila k nejvýznamnějším sklárnám v Rakousku-Uhersku. Vrcholu dosáhla výrobou irisovaného skla dekorovaného tenkou vrstvou kovu s duhovými odlesky. Získávala na evropských a světových výstavách řadu ocenění.

Pro Spaunovu sklárnu tvořili návrhy vídeňští umělci v čele se zakladatelem sdružení Wiener Workstädte Josefem Hoffmannem a Kolomanem Moserem. Mezi přátele majitele sklárny Maxe von Spauna patřil rovněž mladý slezsko-rakouský architekt Leopolda Bauer (1872-1938; nejznámějšími jeho stavbami na území ČR jsou bývalý obchodní dům Breda v Opavě a Priessnitzovo sanatorium v Jeseníku).

Postupem času význam sklárny klesal, zrušena byla v roce 1947 a část staveb byla v dalších letech zbourána. V jedné z budov bývalé sklárny je dnes Restaurace a penzion Klášterský Mlýn.

Maxmilián von Spaun je pochován na hřbitově v Rejštejně, náhrobek navrhl Leopold Bauer.[2] Velká kolekce výrobků sklárny je vystavena v expozici Cesty šumavského sklářství v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. V muzeu je rovněž uložena část knihovny Maxmiliána von Spauna.[3]

Historie vily[editovat | editovat zdroj]

Spaunova vila byla svědkem setkání mnoha uměleckých přátel. V roce 1903 trávil několik týdnů na návštěvě v Klášterském Mlýně architekt vídeňské secese Leopold Bauer a Spaun ho angažoval jako projektanta progresivní umělecké orientace pro stavbu reprezentativního rodinného sídla. Bauer během svého pobytu navrhl rozsáhlou secesní rodinnou vilu a její zařízení. Jen část přízemní vstupní haly vznikla přebudováním původní starší přízemní stavby.[4][5]

Exteriér a interiér vily[editovat | editovat zdroj]

Stavba vznikla v těsném sousedství sklářské hutě mezi hutní halou a budovou vzorkovny na přibližně obdélníkovém půdoryse rozděleném schodištěm na dvě základní části - reprezentativní vstupní halu a jednopatrovou obytnou budovou.

Jižně orientované průčelí bylo obráceno do parkově upravené zahrady v úrovni patra s předsunutou mohutnou terasou. Nad ním v podkroví architekt pohledově uplatnil do střechy vybíhající hrázděný štít s velkým pětidílným oknem. Podnikatelské zaměření majitele sklárny a vily vyjádřil architekt tím, že do původně okrově žluté omítky vsadil prvky z irisovaného skla. Zábradlí terasy a pilíře kryté terasy bylo zdobeno oválnými tvarovkami, plochy štítů zvýrazněny geometrickým vzorem z trojúhelníkových dlaždic. Dekorativnost štítů původně ještě umocňoval červený nátěr trámů hrázdění, čímž Bauer naznačil vztah k tradiční šumavské architektuře.

Funkčně vyřešenému přízemí dominoval velký prostor ložnice s arkýřem a koupelnou s bílými a modrými skleněnými dlaždicemi s efektně lesklým irisovaným povrchem. Principy vídeňské geometrické secese uplatňoval i ve výzdobě dětských pokojů v 1. patře i v dalším mobiliáři, např. v obložení velkolepého krbu skleněnými dlaždicemi ve vstupní hale.

Pravděpodobně v roce 1906 byla u vstupu do vily osazena skleněná mozaika s klasicizujícím vodotryskem a pestrými pávy a motýly od malíře, grafika a řezbáře Richarda Teschnera (1879-1948), rodáka z Karlových Varů. U vchodu se dochovala barevná skleněná mozaika znázorňující fontánu.

Vila zaujímá společně se secesní vilou ve Vimperku (čp. 180) významné místo v Bauerově rané tvorbě. Je ukázkou bydlení z počátku 20. století ve stylu secesního klasicismu a dokládá kontakty sklářského podniku s předními vídeňskými architekty a průmyslovými výtvarníky. [6]

Původní vybavení budovy je známo dnes již jen z fotografií[7], dnes jsou v budově již jen nepatrné zbytky původního vybavení vily[8] a návštěvníci mohou vilu obdivovat jen zdálky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spaunova vila - památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  2. Spaunova vila v Rejštejně [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  3. Rejštejn, město Vydry. [s.l.]: [s.n.] 
  4. HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. Plzeň: Starý most, 2014. 303 s. ISBN 978-80-87338-41-4. S. 133-135. 
  5. DOMANICKÝ, Pavel a URLICH, Petr, ed. Slavné vily Plzeňského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2009. 212 s. Slavné vily. S. 56-59.
  6. DOMANICKÝ, Pavel a URLICH, Petr, ed. Slavné vily Plzeňského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2009. 212 s. Slavné vily. S. 56-59.
  7. DOMANICKÝ, Pavel a URLICH, Petr, ed. Slavné vily Plzeňského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2009. 212 s. Slavné vily. S. 56-59.
  8. HORPENIAK, Vladimír. Kašperské Hory a okolí. Příroda, historie, památky, místopis, kultura. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 112 s. S. 79. 
Restaurace a penzion Klášterský Mlýn, jedna z původních budov sklárny

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOMANICKÝ, Petr a Radovan KODERA, URLICH, Petr, ed. Slavné vily Plzeňského kraje. Praha: Foibos, 2009. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-17-9
  • HORPENIAK, Vladimír. Max Spaun - muž, který pozvedl české sklo ke světové slávě [začátek]. Nové Klatovsko, 2010, 3(5), s. 13.
  • HORPENIAK, Vladimír. Max Spaun - muž, který pozvedl české sklo ke světové slávě (dokončení). Nové Klatovsko, 2010, 3(6), s. 13.
  • MERGL, Jan. Sklářští podnikatelé v Čechách 19. století: hrabě, rytíř, papežský komoří a svobodný pán. In: Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století: úředník a podnikatel: sborník příspěvků z 26. plzeňského sympozia k problematice 19. století: Plzeň, 23.-25. února 2006. Praha: KLP, 2007. Strana 247-256.
  • VYBÍRAL, Jindřich. Briefwechsel Max von Spauns und Leopold Bauers = Korespondence Maxe von Spaun a Leopolda Bauera. Umění, 2011, 59(5), s. 405-414. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:18bfd3cf-f8b9-4272-e9b3-0df3a3e00775.