Souš (Most)

Souš
	Pohled na Souš z Hněvína
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Most
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°31′22″ s. š., 13°37′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	543 (2021)
Katastrální území	Souš a Most II (6,63 km²)
PSČ	434 01; 435 02
Počet domů	198 (2011)
	Souš
Další údaje
Kód části obce	152528
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Souš (německy Tschausch) je evidenční část města Mostu v okrese Most v Ústeckém kraji. Současná zástavba je jen menší část původní obce, která byla v šedesátých letech 20. století zbořena kvůli těžbě hnědého uhlí. Zaniklá obec se nacházela zhruba 3,5 km severozápadním směrem od centra současného Mostu v nadmořské výšce 230 metrů. Dnešní čtvrť se rozkládá na severozápadním úpatí kopců Hněvín a Široký vrch, které ji oddělují od Mostu, ze severu ji vymezuje dopravní koridor se silnicí I/13 (E442) a Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov.

Katastrální území Souš je menší než stejnojmenná evidenční část obce. Evidenčně je ke katastrálně vymezené Souši přičleněna ještě část katastrálního území Most II, a to osídlení severně od Hněvína a Širokého vrchu, což jsou základní sídelní jednotky Na Novém světě a Souš. Dnešní základní sídelní jednotka Souš tedy paradoxně vůbec neleží v katastrálním území Souš, protože zbytky zástavby původní Souše byly katastrálné připojeny k novému Mostu.

Název

Název vesnice je odvozen jako obecné jméno označující suchou zemi nebo strom. V historických pramenech se jméno vsi brzy poněmčilo a objevuje se ve tvarech: Zewss (1312), Czus (1326), Zusch (1328), Czaws (1350), in Suss (1360), Czous (1352), Czeus (1369), Czus (1384–1399), Czaus (okolo roku 1405), Sausse (1403), Sussie (1406), Czawss (1423), Czawsch (1455), Tzawsch (1456), v Souši (1488), Sussie (1507), k Souši (1532), „v dotčené vsi Cziaussych“ (1580), Sausse jinak Cziausz (1591), ve vsi Cziaussi (1594), Saussi (1599), Cžausch (1787) a Tschausch (1846).^[3] V roce 1921 se změnil dosavadní český úřední název Čauš na dnešní Souš.

Historie

Jméno obce odkazuje, že se nacházela na suchém místě poblíž Komořanského jezera. Známky osídlení v oblasti pozdější Souše právě na břehu tohoto jezera pocházejí z období mezolitu. První písemná zmínka o Souši pochází z roku 1312, kdy ji vlastnil mostecký měšťan Jan z Werberku. V roce 1352 je poprvé zmiňován farní kostel. Ve 14. století byla vesnice v majetku drobné šlechty a část svých příjmů odváděla klášteru v Oseku. Ve druhé polovině 15. století zde sídlil vladycký rod z Duban. V roce 1505 prodali bratři Beneš a Zikmund z Duban ves městu Mostu. Město ji však již v roce 1507 prodalo i se sousedními Třebušicemi pánovi na mosteckém hradu Janovi z Veitmile. V roce 1595 císař Rudolf II. prodal hrad městu Mostu a obec se tak opět ocitla v majetku města. Stala se součástí městského panství Kopisty a zůstala v něm až do roku 1848. Po roce 1850 se stala samostatnou obcí.

V roce 1605 se v obci poprvé zmiňuje škola. Od konce 19. století dochází k rozvoji těžby hnědého uhlí. V okolí Souše vzniká mnoho dolů, které způsobily rychlý nárůst počtu obyvatel. Horníci přicházeli především z vnitrozemí, takže se zvyšoval počet obyvatel české národnosti. V roce 1887 byla v Souši zřízena první česká škola na Mostecku.

V šedesátých letech 20. století byla většina obce zbourána a v roce 1971 bylo zbývající území připojeno k Mostu.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 4 326 obyvatel (z toho 2 213 mužů), z nichž bylo 3 592 Čechoslováků, 714 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a osmnáct cizinců. Z nich bylo 3 003 bez vyznání, k římskokatolické církvi se hlásilo 1 246 obyvatel, 45 lidí bylo evangelíky, 26 členy církve československé a šest jich patřilo k nezjišťovaným církvím.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 4 751 obyvatel: 4 029 Čechoslováků, 697 Němců, jeden Žid, dva příslušníci jiných národností a 22 cizinců. Počet lidí bez vyznání stoupl na 3 124 a počet římských katolíků na 2 491. Kromě nich byl v Souši jeden žid, 43 evangelíků, 85 členů církve československé a sedm členů nezjišťovaných církví.^[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[6]^[7]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	378	1 804	2 665	3 803	4 082	4 326	4 751	3 583	2 726	368	331	383	436	530
Domy	60	87	146	221	246	262	373	480	457	98	100	159	158	198

Pamětihodnosti

Kostel sv. Martina původně gotický, v roce 1752 přestavěn, zbourán spolu s obcí
Socha svatého Prokopa byla přemístěna do Vtelna
Židovský hřbitov. Hřbitov je od roku 1996 kulturní památkou.
Vodní nádrž Matylda – zatopený a rekultivovaný bývalý Lom Vrbenský, dnes rekreační vodní plocha
Autodrom Most, který k obci přiléhá ze západu vystavěný v letech 1978–1983 na výsypce Lomu Vrbenský.

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Souš, Tschausch, s. 139.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 220.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.

Literatura

SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 65.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Souš na Wikimedia Commons
Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě
Souš na stránkách Zaniklé obce

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[profous-3] PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Souš, Tschausch, s. 139.

[sldb1921-4] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 220.

[sldb1930-5] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225.

[sldb2001-6] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.

[sldb2011-7] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]