Sobčice (zámek)
Sobčice | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | Rané baroko |
Přestavba | 1572, 1634, 1737 |
Poloha | |
Adresa | Sobčice 1, Sobčice, Česko |
Souřadnice | 50°22′24,63″ s. š., 15°31′2,54″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11635/6-1374 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sobčice jsou raně barokní zámek v obci Sobčice v okrese Jičín. Postaven byl na místě středověké tvrze v letech 1630–1634 pro potřeby Stanislava Dohalského z Dohalic. Po něm zámek patřil valdickému klášteru a později Trauttmansdorffům. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tvrz
[editovat | editovat zdroj]Na místě současného zámku stála tvrz. V roce 1373 ve vsi sídlil zeman Vaněk ze Sobčic. Roku 1408 je zde připomínán Martin ze Sobčic a roku 1415 Václav ze Sobčic. Po pánech ze Sobčic se majitelé střídali. Existence tvrze je písemně doložena za Jana Krupého z Probluze. Roku 1526 je připomínán Václav Hrádek ze Stránky, který prodal Sobčice s tvrzí, dvorem, vsí s kostelem a částí Podhorního Újezda Haškovi Zvířetickému z Vartenberka. Po něm tvrz držel syn Michal z Vartenberka. Po jeho smrti se jeho žena, Lidmila z Pacova, provdala za Zdeňka z Valdštejna a statek mu odkázala. V roce 1575 vyhořela.[2] Opravena byla roku 1584.[3]
Zdeněk z Valdštejna statek roku 1577 prodal své druhé choti Anně Hasištejnské z Lobkovic, rozené z Redernu, od níž 2. října 1584 za 8 500 kop českých grošů[4] koupil Sobčice Jan Bořek starší Dohalský z Dohalic. Po Janu Bořkovi statek zdědil syn Zikmund a později vnukové Sanislav a Jan Jiří Dohalští z Dohalic, kterým byl za účast na stavovském povstání roku 1623 zkonfiskován.[2] Bratři byli posléze omilostněni a statek jim zůstal, ale roku 1627 ho prodali za 24 000 kop míšeňských grošů Albrechtovi z Valdštejna. Ten jim ale vyplatil jen část dohodnuté sumy a zbytek statku jim ponechal jako manství.[4]
Zámek
[editovat | editovat zdroj]V letech 1630 až 1634 byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Přestavbu řídil pravděpodobně architekt Albrechta z Valdštejna, Nicolò Sebregondi.[2] Stanislav Dohalský zámek roku 1661[5] prodal valdickému klášteru, který zámek roku 1737 upravil pro potřeby správy svých sobčických statků i celého sobčicko-vojického panství.[2][5]
Po zrušení klášterů v rámci josefínských reforem roku 1782 byl zámek předán náboženskému fondu a spravován správcem. Roku 1824 byl statek prodán Ferdinandovi z Trauttmansdorffu, který zámek připojil ke kumburskému panství.[2] Od 16. listopadu 1950 budovu spravoval sobčický místní národní výbor a v letech 1980–1990 budova sloužila jako galerie, kde měl stálou expozici malíř Karel Šlengr.[3]
V devadesátých letech 20. století byl zámek prodán Janu Tomáškovi, který budovu opravil. Od roku 2004 zámek patří firmě Zámeček Sobčice.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Raně barokní jednopatrový zámek s mansardovou střechou má nad vstupem monogram kartuziánského kláštera. Nad vchodem je malá věžička s cibulovitou bání.[2] V prvním patře věžičky se nachází kaple svatého Bruna.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-06-15]. Identifikátor záznamu 128196 : Zámek s ohrazením a hospodářskými objekty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Sobčice (zámek), s. 458.
- ↑ a b c Obec Sobčice. sobcice.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IV. Vysočina a Táborsko. Praha: František Šimáček, 1885. 425 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Pecky a Bělohradu, s. 119–120.
- ↑ a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Sobčice, s. 378.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sobčice na Wikimedia Commons