Slezská nížina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nizina Śląska
Slezská nížina
Kladská Nisa nedaleko rezervace Dębina v Opolském vojvodství
Kladská Nisa nedaleko rezervace Dębina v Opolském vojvodství

Nejvyšší bod253 m n. m. (Kępno)
Rozloha13 000 km²

Nadřazená jednotkaStředopolské nížiny
Sousední
jednotky
Nizina Śląsko-Łużycka, Wał Trzebnicki, Nizina Południowowielkopolska, Wyżyna Woźnicko-Wieluńska, Wyżyna Śląska, Severní Vněkarpatské sníženiny, Jesenická oblast, Krkonošsko-jesenické podhůří
Podřazené
jednotky
Wysoczyzna Rościsławska, Równina Oleśnicka, Równina Opolska, Pradolina Wrocławska, Równina Wrocławska, Dolina Nysy Kłodzkiej, Równina Niemodlińska, Kotlina Raciborska, Opavská pahorkatina (Płaskowyż Głubczycki)

SvětadílEvropa
StátPolsko Polsko
Česko Česko
Map
PovodíOdra
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezská nížina (dříve Oderská nížina, polsky Nizina Śląska) je nejjižnější geomorfologická oblast Středopolských nížinPolsku a malou částí (Opavská pahorkatina) v Česku. Na severozápadě a severu na ni navazují další nížiny, na jihu odděluje dvě provincie hercynských pohoří (Českou vysočinu a Malopolské vysočiny) a dotýká se Vněkarpatských sníženin (Ostravská pánev). Nadmořská výška se pohybuje od 100 do 253 m.

Nejdůležitějšími řekami oblasti jsou Odra a její přítoky Mała Panew, Nysa Kłodzka, Ślęza, Bystrzyca, Kaczawa a Bóbr.

Nejdůležitější města jsou Wrocław, Legnica, Brzeg, Opole, Kędzierzyn-Koźle, Racibórz, Oława, Głogów a Opava.

Slezská nížina se dělí na 9 celků (v polské terminologii mezoregionů):

Mapa geomorfologického členění Polska

Nejvyšší bod Středoevropské nížiny

Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina (v Polsku Kępno, 253 m n. m.), subprovincie/soustavy Středopolské nížiny (v Polsku Kępno, 253 m n. m.) a provincie Středoevropská nížina (v Polsku Wieżyca, 329 m n. m.)) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 m (v Česku Almín kopec nacházející se v katastru obce Hněvošice v okrese Opava, 315 m n. m.).[1]

Literatura

  • DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
  • Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002. ISBN 83-01-13897-1
  • KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 350 s. ISBN 80-200-0684-2. 

Reference

  1. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6