Slezská knížectví

Území Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadlo jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci.

Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se tato knížectví stala vazaly k Českému království, a zůstala součástí Zemí Koruny české až do roku 1742, kdy probíhaly slezské války a větší část Slezska byla zabrána Pruskem, které zdejší knížectví inkorporovalo do svého království (i když některá knížectví sehrála později jistou epizodní roli).

Seznam slezských knížectví

Bernštatské knížectví (Herzogtum Bernstadt)
Bílské knížectví (Księstwo Bielskie, Herzogtum Bielitz)
Břežské knížectví (Księstwo Brzeskie, Herzogtum Brieg)
Bytomské knížectví (Księstwo Bytomskie, Herzogtum Beuthen)
Falkenberské knížectví (Księstwo niemodlińskie, Herzogtum Falkenberg)
Hlohovské knížectví (Księstwo Głogowskie, Herzogtum Glogau)
Hlubčické knížectví (Herzogtum Leobschütz)
Javorské knížectví (Księstwo Jaworskie, Herzogtum Jauer)
Kozelské knížectví (Księstwo kozielskie, Herzogtum Cosel)
Krnovské knížectví (Księstwo Karniowskie, Herzogtum Jägerndorf)
Lehnické knížectví (Księstwo Legnickie, Herzogtum Liegnitz)
Lemberské knížectví (Księstwo Lwóweckie, Herzogtum Löwenberg)
Minstrberské knížectví (Księstwo Ziębickie, Herzogtum Münsterberg)
Niské knížectví (Księstwo Nyskie, Herzogtum Neisse)
Olavské knížectví (Księstwo Oławskie, Herzogtum Ohlau)
Olešnické knížectví (Księstwo Oleśnickie, Herzogtum Oels)
Opavské vévodství (Herzogtum Troppau)
Opolské knížectví (Księstwo Opolskie, Herzogtum Oppeln)
Osvětimské knížectví (Księstwo Oświęcimskie, Herzogtum Auschwitz)
Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless)
Ratibořské knížectví (Księstwo Raciborskie, Herzogtum Ratibor)
Seveřské knížectví (Księstwo Siewierskie, Herzogtum Sewerien)
Svídnické knížectví (Księstwo Świdnickie, Herzogtum Schweidnitz)
Stínavské knížectví (Księstwo ścinawskie, Herzogtum Steinau)
Střelecké knížectví (Księstwo Strzeleckie, Herzogtum Strehlitz)
Těšínské knížectví (Księstwo Cieszyńskie, Herzogtum Teschen)
Tošecké knížectví (Księstwo Toszeckie, Herzogtum Tost)
Volovské knížectví (Księstwo wołowskie,Herzogtum Wohlau)
Vratislavské knížectví (Księstwo Wrocławskie, Herzogtum Breslau)
Zátorské knížectví (Księstwo Zatorskie, Herzogtum Zator)
Zaháňské knížectví (Księstwo Żagańskie, Herzogtum Sagan)

K území Slezska bylo roku 1742 v důsledku první slezské války připojeno Kladské hrabství. Protože však Kladsko nevzniklo rozdělením původního Slezska, ale oddělením od Čech, nebývá mezi slezská knížectví počítáno.