Skunk západní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSkunk západní
alternativní popis obrázku chybí
Skunk západní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďskunkovití (Mephitidae)
Rodskunk (Spilogale)
Binomické jméno
Spilogale gracilis
Merriam, 1890
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skunk západní (Spilogale gracilis) je menší skunkovitá šelma žijící na jihozápadě Kanady, západě USA a na severu Mexika. Patří mezi tzv. skvrnité skunky rodu Spilogale. Vyznačuje se černobílou skvrnito-pruhovanou srstí. Dosahuje celkové délky maximálně 45 cm a hmotnosti méně než 1 kg. Je to noční živočich, který se živí převážně členovci a malými obratlovci. Přilepšuje si i rostlinnou stravou.[2][3][4]

IUCN ho hodnotí jako druh málo dotčený.[5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Skunk západní byl dříve zařazován jako poddruh skunka skvrnitého (S. putorius). Nicméně již v 60. letech 20. století byly vzneseny argumenty pro jejich separaci, především byla zmiňována reprodukční bariéra. Od 90. let 20. století je veden jako samostatný druh.[5]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je uznáváno těchto sedm poddruhů:[2]

Kostra skunka západního

Popis[editovat | editovat zdroj]

Skunk západní je spíše štíhlejší druh skunka, čemuž odpovídá i druhové jméno (gracilis = subtilní). Má typickou černo-bílou barvu. Bílá barva vytváří skvrny (čelo) a pruhy (tělo). Od skunka skvrnitého se pozná podle delších a širších bílých pruhů. Ocas má výraznější bílé zakončení. Celková délka dospělých jedinců je 34 až 45 centimetrů, z toho na ocas připadá 12 až 17 cm (podle jiných zdrojů až 20 cm). Samci bývají v průměru o 6 % delší než samice. Lebka měří na délku 43 až 57 mm. Hmotnost se pohybuje od 227 g do maximálně 1 kilogramu.[2][4] Samci jsou v průměru o 40 % těžší.[2]

Pohled shora

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Skunk západní žije ve třech státech. Na severu je to Kanada, kde obývá malou oblast na jihozápadě v provincii Britská Kolumbie. Ve Spojených státech amerických se vyskytuje na rozsáhlém území na západě a jihozápadě. Areál výskytu zabíhá dále do Mexika, především do severní části této země a na Kalifornský poloostrov. Maximální nadmořská výška, v níž šelma žije, je 2500 m.[5] Obývá rozličný biotop: pláže, nížiny, hory, skalnaté oblasti, lesy, chaparral, nevadí mu ani lidmi narušená krajina.[5]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Skunk západní je většinou samotářský, striktně noční tvor.[2] Celkově je jeho chování podstatně méně prostudováno, než je tomu u skunka skvrnitého.[4] Většina informací pochází z ostrovních kalifornských populací. Velikost teritoria se pohybuje v řádech několika desítek hektarů. V zimním období druh nehibernuje, ale utlumuje svou aktivitu.

Je to všežravec, který se živí především malými savci a hmyzem. Doplňkovou stravu tvoří ptáci, plazi, obojživelníci, vejce, ovoce, zelenina a zdechliny.[2][4]

Pokud je obtěžován nebo mu hrozí nebezpečí, používá několik obranných mechanismů. Dupe, staví se na přední končetiny a v nejzazším případě vypouští z řitních žláz silně zapáchající tekutinu.[2]

Mezi predátory skunka západního se řadí velcí draví ptáci (především orel skalní), lišky (ačkoliv obvykle s nimi koexistuje bez predace), kojoti a rysi červení.[2][4] Další příčinou úmrtnosti je lidská činnost, především srážky s automobily a lov.[2][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Reprodukce má sezónní charakter. K páření dochází mezi zářím a říjnem, samice rodí obvykle v dubnu a květnu. V březosti, která trvá 230 až 250 dní, je zahrnuto poměrně dlouhé období odložené nidace.[2] Tím se zásadně liší od skunka skvrnitého, který toto nemá a vytváří to mezi nimi jasnou reprodukční bariéru.[4] Počet mláďat ve vrhu se může pohybovat od 2 do 9, nejčastěji je to 3 až 4.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-06]
  2. a b c d e f g h i j k VERTS, B. J.; CARRAWAY, Leslie N.; KINLAW, Al. Spilogale gracilis. Mammalian Species. 2001-06-01, s. 1–10. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1644/1545-1410(2001)6742.0.CO;2. 
  3. HAKKINEN, Katrina. Spilogale gracilis (western spotted skunk). Animal Diversity Web [online]. 2001 [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-13. (anglicky) 
  4. a b c d e f HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London: New Holland Publishers, 2011. S. 146–147. 
  5. a b c d e CUARÓN,, A. D., Helgen, K. & Reid, F. Spilogale gracilis. IUCN Red List of Threatened Species. 2016. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. DOI 10.2305/iucn.uk.2016-1.rlts.t136797a45221721.en. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]