Sitia
Sitia Σητεία | |
![]() | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 35°12′ s. š., 26°6′ v. d. |
Nadmořská výška | 0 - 5 m n. m. |
Stát |
![]() |
kraj | Kréta |
regionální jednotka | Lasithi |
![]() ![]() Sitia | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 633 km² |
Počet obyvatel | 18 318 (2001[1]) |
Hustota zalidnění | 29 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Theodoros Paterakis |
Oficiální web |
www |
PSČ | 72x xx |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sitia (řecky: Σητεία ) je přístavním městem na Krétě v regionální jednotce Lasithi v Řecku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První osídlení v místech dnešního města se datuje ještě před mínojským obdobím. Vykopávky v blízém městě Petras objevily architektonické pozůstatky pravděpodobně z konce neolitu okolo roku 3 000 př. n. l. a dále z doby bronzové 3 000 - 1 500 př. n. l..
Benátské období[editovat | editovat zdroj]
Město bylo později rozšířeno a opevněno Benátčany, kteří jej použili jako základnu operací ve východním Středomoří. Během okupace bylo město zničeno celkem třikrát. Poprvé při zemětřesení v roce 1508, podruhé při pirátském útoku v roce 1538 a nakonec Benátčany sami v roce 1561. Nakonec byla Sitia dobyta Osmanskou říší. V období Benátského vlivu byla ve městě postavena pevnost Kazarma.
Novodobé období[editovat | editovat zdroj]
Po odchodu Benátčanů z Kréty, město bylo opuštěné po dvě století, než to bylo obnoveno zemědělci v roce 1869.
Turistické cíle v okolí[editovat | editovat zdroj]
- Vai - pláž a les (největší přírodní palmový les v Evropě)[2]
- Moni Toplou - klášter z 15. století
- Kazarma - pevnost ze 13. století ve městě Sitia [3]
- Soutěska Richtis[4] s vodopádem
- Kató Zakros - ruiny mínojského paláce z roku okolo 1900 př. n. l.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sitia na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sitia na Wikimedia Commons
- http://www.explorecrete.com/crete-east/EN-Sitia.html