Přeskočit na obsah

Sikhská říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sikhská říše
Sarkar-i Khalsa
 
ਸਿੱਖ ਖਾਲਸਾ ਰਾਜ 
امپراطوری سیک
 Sikhská konfederace
 Durránská říše
 Maráthská říše
17991849 Paňdžábská provincie (Britská Indie) 
Džammú a Kašmír (1846–1952) 
Hymna ਦੇਗ ਤੇਗ ਫ਼ਤਿਹ (Deg Tegh Fateh)
Motto ਅਕਾਲ ਸਹਾਇ (Akal Sahai)
Geografie
Mapa
Sikhská říše na vrcholu moci kolem roku 1839 za vlády Randžíta Singha
Obyvatelstvo
3 500 000 (roku 1831)
sikhské (6–12 %, dynastický), islámské (50–80 %, majoritní), hinduistické (10–40 %), buddhistické (1 %), křesťanské (1 %)
Státní útvar
Nanak Shahi Sikke
Státní útvary a území
Předcházející
Sikhská konfederace Sikhská konfederace
Durránská říše Durránská říše
Maráthská říše Maráthská říše
Následující
Paňdžábská provincie (Britská Indie) Paňdžábská provincie (Britská Indie)
Džammú a Kašmír (1846–1952) Džammú a Kašmír (1846–1952)

Sikhská říše byl stát, který existoval v Paňdžábu a přilehlých oblastech v letech 17991849. Založil ho Randžít Singh, který sjednotil sikhské státečky zvané misl a vytvořil centralizovaný stát založený na sikhském náboženství jako klíčové ideologii. Stát byl důmyslně vojensky organizován, panovník využíval zahraniční odborníky. To vedlo k expanzi, při níž Sikhové zabrali Kašmír a části Sindhu a Paštunska. Po smrti Randžíta Singha v roce 1839 byl stát oslaben vnitřními boji o moc, čehož využili Britové a v sérii válek Sikhskou říši ovládli. Rozhodující bitva, po které říše zanikla, se odehrála 21. února 1849 u Gudžrátu.

Stát byl rozdělen na čtyři provincie: Láhaur, Multán, Pešávar a Kašmír. Hlavním městem byl Láhaur. Odhaduje se, že 80% obyvatel Sikhské říše tvořili muslimové.[1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Strnad, Jan Filipský, Jaroslav Holman, Stanislava Vavroušková: Dějiny Indie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003. ISBN 80-7106-493-9

  1. Archivovaná kopie. sdpc.in [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]