Seznam sedmihradských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erbovní znak Sedmihradského velkovévodství (19. století).

Sedmihradsko vazalským státem uherským – vojvodové sedmihradští (do roku 1571)[editovat | editovat zdroj]

Od 12. století nosí vládcové či správci Sedmihradska titul vojvoda.

...

Knížata sedmihradská (1571–1699)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1570 byla na říšském sněmu uzavřena tzv. špýrská smlouva mezi Maxmiliánem II. a Janem Zikmundem Zápolským, v niž se Zápolský definitivně vzdal královského titulu, který začal používat jeho otec Jan Zápolský a byl mu císařem udělen knížecí titul.

Sedmihradské velkovévodství pod vládou Habsburků (1699–1918)[editovat | editovat zdroj]

od roku 1690 bylo Sedmihradsko pod nadvládou Habsburského rodu a bylo z něj vytvořeno velkovévodství, v němž byl jmenován guvernér jako zástupce panovníka.

Sedmihradsko součástí rumunského království (1918–1947)[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce bylo Sedmihradsko připojeno k Rumunskému království pod vládou králů z rodu Hohenzollernů (viz také Seznam rumunských králů).

Literatura[editovat | editovat zdroj]