Přeskočit na obsah

Seznam obětí komunistického teroru v Československu z řad katolických duchovních a řeholníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Bula v kněžském úboru mezi dětmi při pouti. Práce s dětmi a mládeží patřila k úkolům, které plnil s radostí. Právě proto měl jeho osud režimu posloužit jako výstraha všem kněžím, kteří by přestupovali zákaz výchovného působení na mládež.

Zde je seznam katolických duchovních, řeholníků a řeholnic, kteří zemřeli v důsledku komunistického teroru či s jeho významným přispěním. Seznam není kompletní.

Jméno Postavení Datum úmrtí Teror a úmrtí
Vojtěch Basovník kněz, salesián 17. března 1955 zemřel na následky zanedbání lékařské péče[1]
Tomáš Beránek kněz, děkan ve Vodňanech 3. prosince 1954 zemřel ve vězení
Barbora Florina Boenighová řeholnice, vincentka 31. ledna 1956 zemřela ve vězení
Silvestr Braito kněz, dominikán 25. září 1962 zemřel na následky předchozího věznění
Emil Brůna kněz 5. července 1951 záhadné úmrtí
František Bučil kněz 30. prosince 1955 zemřel ve vězeňské nemocnici
Jan Bula kněz 20. května 1952 justiční vražda
Bohumír Bunža kněz 17. října 1950 zemřel na následky mučení při výsleších
Bohumil Burian kněz, farář ve Velkém Meziříčí 29. dubna 1958 zemřel po výslechu církevním tajemníkem
Bohuslav Burian kněz 29. dubna 1959 zemřel ve vězení v důsledku mučení a neposkytnutí lékařské péče
Michal Buzalka biskup trnavský 7. prosince 1961 zemřel v internaci
Přemysl Coufal tajný kněz 23/24. dubna 1981 zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Josef Čihák kněz 18. února 1960 zemřel ve vězeňské nemocnici
Stanislaus Dostál kněz, člen Řádu Německých rytířů, farář v Dolní Loučce 26. srpna 1949 zavražděn agenty StB
Václav Drbola kněz 3. srpna 1951 justiční vražda
Andrej Gerát kněz 4. července 1954 zemřel ve vězeňském oddělení fakultní nemocnice v Brně
bl. Pavel Peter Gojdič řeckokatolický biskup, eparcha prešovský 17. července 1960 zemřel ve vězení
Josef Faustín Hartl milosrdný bratr leden 1952 zemřel ve vězeňské nemocnici
Cypriána Františka Hlavínová představená Chudých školských sester 23. listopadu 1950 zemřela ve vězeňské nemocnici
bl. Vasiľ Hopko řeckokatolický biskup, pomocný biskup prešovský 23. července 1976 zemřel na následky předchozího věznění
Josef Chadraba kněz 16. dubna 1956 zemřel ve vězení
Štefan Ivančo řeckokatolický kněz 28. prosince 1951 zemřel v důsledku pobytu ve vyšetřovací vazbě a následně v TNP
Josef Jakubec kněz 27. června 1955 zemřel ve vězení
Bohuslav Stanislav Jarolímek kněz, premonstrát, opat strahovského kláštera 31. ledna 1951 zemřel ve vězeňské nemocnici
Adolf Kajpr kněz, jezuita 17. září 1959 zemřel ve vězení v důsledku odepření lékařské péče
Josef Kašík kněz, salesián 12. prosince 1957 zemřel na následky zranění ze stavby Křímovské přehrady
Marie Helena Knajblová řeholnice, představená bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské 13. února 1961 zemřela na následky předchozího krutého věznění
Augustin Komanec kněz 25. března 1953 ve vězeňské nemocnici
František Tomáš Koseček františkán 30. prosince 1956 zemřel na následky věznění
Josef Koutný kněz 28. dubna 1951 údajně sebevražda, pravděpodobně umučen při výslechu
Pavel Kovács kněz 1. května 1949 zemřel na následky mučení
Josef Kuška kněz 25. ledna 1953 zemřel na následky mučení
Albín Jaroslav Kvita kněz 10. září 1961 zemřel na následky věznění
Mikuláš Jozef Lexmann kněz, dominikán 17. července 1952 zemřel v důsledku krutého zacházení
Ladislav Marek Matisko salvatorián 10. prosince 1957 úraz na nucených pracích
Ferdinand Nesrovnal kněz 30. května 1952 zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Josef Novotný kněz 25. července 1951 záhadné úmrtí
Pavel Opavský kněz, jezuita 25. srpna 1952 zemřel na infarkt na nucených pracích
František Pařil kněz 3. srpna 1951 justiční vražda
Alfonz Paulen kněz 10. dubna 1954 zemřel ve vězení v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Miron Petrašovič řeckokatolický kněz 9. srpna 1959 zemřel v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Štefan Polák kněz 1987 zavražděn[2]
Miroslav Půlkrábek kněz, řeckokatolický redemptorista 30. července 1950 nehoda na nucených pracích
Augustín Raška kněz 27. července 1953 zemřel v důsledku krutého zacházení a zanedbání lékařské péče
Jaroslav Rusnák kněz ... záhadné úmrtí[3]
Vojtěch Rygal kněz 27. března 1948 zavražděn pohraničníky
Pavel Říha kněz 29. září 1956 zemřel ve vězení
bl. Zdenka Cecília Schelingová řeholnice, milosrdná sestra svatého Kříže 31. července 1955 zemřela krátce po propuštění na následky mučení a odepření lékařské péče
Stanislav Schneeweis kněz 30. prosince 1962 zemřel na následky věznění
Franz Sitte kněz 8. ledna 1960 záhadně zemřel ve vězení
Barbora Kristína Ševčenková řeholnice, milosrdná sestra svatého Kříže 12. dubna 1958 zemřela na následky zanedbání lékařské péče
Václav Celestin Šulc kněz, provinciál Milosrdných bratří 2. květen 1951 zemřel ve vazbě v nemocnici
Ambrož Jaroslav Tobola kněz 14. března 1953 zemřel ve vězení
Josef Toufar kněz 25. února 1950 zemřel na následky mučení ve vyšetřovací vazbě
Ján Tóth kněz 1950 zavražděn nebo dohnán k sebevraždě
Štěpán kardinál Trochta biskup litoměřický, kardinál, salesián 6. dubna 1974 „uřván k smrti“ církevním tajemníkem
bl. Metoděj Dominik Trčka kněz, redemptorista 23. března 1959 zemřel ve vězení
Antonín Vysloužil kněz, čestný konzistorní rada 9. prosince 1945 zavražděn[4]
Antonín Zgarbík kněz, jezuita 22. ledna 1965 zemřel ve vězení v důsledku neposkytnutí lékařské péče


  1. viz Historická penalogie 2/2005, dostupné: http://ad.vscr.cz/news_files/HP2.5.pdf Archivováno 17. 6. 2009 na Wayback Machine. (navštíveno 14. 1. 2008)
  2. Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz byl zavražděn krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Před smrtí si stěžoval na neustálé sledování fary ze strany StB, jakož i telefonáty, v nichž mu příslušníci StB vyhrožovali smrtí, viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 47; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)
  3. Bývalý agent StB a nadšený vlastenecký kněz záhadně zemřel krátce poté, co se veřejně vyznal ze svých selhání. Vzhledem k vyšetřování úmrtí StB a mimořádným opatřením, které tato provedla, aby na veřejnost nepronikly žádné podrobnosti o farářově úmrtí (pouze její prohlášení, že se farář udusil, když se ucpal komín), se předpokládá, že šlo o jí zinscenovanou vraždu. viz Tomáš Benedikt Zbranek: Sdružení katolických duchovních Pacem in terris 2007, str. 33; dostupné: http://is.muni.cz/th/64242/ff_m (navštíveno 18. 12. 2008)
  4. Jaroslav Pospíšil: Hyeny, 5. doplněné vydání, Lípa, Vizovice 2002; ISBN 80-86093-67-0

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]