Seznam kulturních památek v Hloubětíně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Hloubětín v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Praha 9[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Trojmostí u Hořejšího rybníka (Q37274683)


Three railway bridges over rokytka from the south.JPG
 
Kategorie Railway bridges near Hořejší rybník na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105020
Pam. katalog
MIS
Hloubětín u ulice Nad potokem (u hranice Hrdlořez), v 403,001 km traťového úseku Běchovice - Libeň, Praha 9, pp. 2618/1, 2618/5, 2619,
50°5′57,75″ s. š., 14°31′17,6″ v. d.
železniční most - viadukt u Hořejšího rybníka (Nad potokem) - trojmostí, Viadukt je součástí někdejší pražsko-olomoucké dráhy.
  • původní kamenný viadukt je z roku 1845, na třech obloucích a dvou pilířích, původně dvojkolejný, Rokytka protéká středním polem. Opraven (a údajně rozšířen) 1928. Při modernizaci trati 2009 nové římsy a zábradlí.
  • jižní nýtovaná příhradová konstrukce vršovické (malešické) jednokolejné odbočky na kamenných pilířích je z roku 1919, opěrné zdi jsou betonové,
  • severní most, tříobloukový betonový severně od kamenného, byl vystavěn asi po roce 1952, modernizován 2009.

Památkově chráněno od 24. ledna 2013.

Kejřův mlýn (Q37274704)


Hloubětín, Kejřův mlýn, brána a vila.jpg
 
Kategorie Kejřův mlýn na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101802
Pam. katalog
MIS
Hloubětín K náhonu 15/2, 988/1+3, Praha 9
50°6′10,65″ s. š., 14°31′47,76″ v. d.
Kejřův vodní mlýn. Areál mlýna byl utvářen postupně od 15. století. Významnými úpravami prošel roku 1718 a 1781.
  • mlýnice, hospodářská budova I (parcela 1757/2, čp. 988). Dnes třípodlažní stavba, 3. nadzemní podlaží vestavěné v mansardové střeše pochází jako nástavba z 1. poloviny 20. století, z té doby pocházejí i štít a mansardová střecha.
  • rondokubistická vila čp. 15 (parcela 1757/1). Dvoupodlažní objekt se sedlovou střechou, v patře s půlkruhovými arkýři, do zahrady s balkonem, s předstupující kordonovou římsou. Objekt z 20. let 20. století na místě staršího obytného domu.
  • brána I (parcela 1757/3, ze severu). Brána je zaklenuta půlkruhově se zděnou nadezdívkou na rozích vykrojenou, ostění brány s kamennou šambránou v ose s klenákem se znakem řádu křižovníků a datem 1718. Po stranách brány menší půlkruhově zakončené vstupy, vyplněné stejně jako brána mřížovými kovanými vraty se stáčenými motivy.

Další části areálu (další hospodářské budovy, rampa, náhon včetně vodního kola, česla atd.), které nebyly prohlášeny za kulturní památku pravděpodobně podlehly po roce 2002 adaptaci areálu pro bytové účely.
Památkově chráněno od 5. května 2006.

Praha 14[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámek Hloubětín (Q12019781)


Hloubětín zámek nádvoří 5.jpg
 
Kategorie Hloubětín Castle na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40717/1-1643
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská 13/3, Praha 14
50°6′11,43″ s. š., 14°32′2,28″ v. d.
Na místě zámku stával kolem roku 1420 dvůr křižovnického řádu. Původně v těchto místech stávala usedlost. Ta byla v 70. letech 19. století přestavěna na tzv. zámeček. Nynější stavba byla zbudována roku 1880 statkářem Židlickým. Současná historizující podoba pochází z konce 19. století.
  • zámek čp. 13, na obdélném půdoryse se zvýrazněnými středními rizality a výraznou hranolovou věží v severozápadním nároží. Využití tesaných kvádříků a historizujících architektonických prvků (gotizující štíty s cimbuřími a věžicemi, obloučkový vlys, zubořez) dodává zámku romantizující ráz,
  • terasa a zahradní schodiště,
  • hosp. stavení I-VI, kolem zámeckého nádvoří
  • park,
  • zahradní pavilon, v jihozápadním rohu zahrady
  • socha Flóry, značně poničená (socha Herkula zde již nestojí)
  • ohradní zeď s bránou
  • opěrná zeď

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatého Jiří (Q12030831)


Hloubětín kostel sv. Jiří 2.jpg
 
Kategorie Church of Saint George in Hloubětín na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40711/1-1639
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská, mezi čo. 3 a 5, naproti Křižovnickému dvoru čo. 28, Praha 14, pp. 1, 2
50°6′12,65″ s. š., 14°32′5,17″ v. d.
Původně gotický kostel sv. Jiří byl postaven někdy před rokem 1365. K stavebním úpravám došlo nejprve roku 1695 a pak následně ještě roku 1847. Areál kostela se nachází na vyvýšené terase (okosená nároží do ulice).
  • kostel sv. Jiří, jednolodní obdélná stavba s polygonálním presbytářem a hranolovou věží předstupující na západním průčelí. Presbytář je zaklenut křížovou žebrovou klenbou, loď má plochý kazetový strop. Hlavní vstup do kostela je neogotickým portálem osazeným na zápaní fasádě věže. Další vstup je přes plochostropou sakristii, která přiléhá k severní části presbytáře.
  • ohradní zeď; spodní pás podpírá terasu a je z lomového zdiva. Na něm stojí pás nižší cihlové zdi členěné pilířky a dvěma výklenkovými kaplemi. V jižní části navazuje zeď hladká a omítaná.
  • brána edikulového typu v severní části obvodové zdi
  • menší nepoužívaná branka je proražena v jižní zdi.
  • bývalý hřbitov s několika historizujícími náhrobky, na terase kolem kostela
  • barokní krucifix na volutovém soklu s reliéfy, na hřbitově
  • pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, původně situovaná před branou, dnes na terase u kostela (sokl s datem 1818)

Stavební buňka v jihozápadním rohu není součástí kulturní památky.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Křižovnický dvůr (Q33324582)


Hloubětín křižovnický dvůr 2 panorama.jpg
 
Kategorie Křižovnický dvůr (Hloubětín) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40715/1-1642
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská 5/28, Praha 14
50°6′14″ s. š., 14°32′6,25″ v. d.
Křižovnický zemědělský dvůr. Leží přes ulici od kostela a původně byl součástí centra křižovnického panství v Hloubětíně. Usedlost pochází asi z konce 17. století, objekt stodoly vznikl pravděpodobně o něco později.
  • obytná budova (v severozápadní části),
  • hospodářská budova 1, hospodářská budova 2: dvě symetrické budovy na půdorysu písmene L, mezi jejichž kratšími křídly je proražen vjezd s branou a mírně převýšenými pilíři.
  • stodola, příčně situovaná, na opačné straně proti vjezdu
  • vozová kolna, ve středu dvora, na téměř čtvercovém půdoryse
  • ohradní zdi,
  • brána

Prostředí kulturní památky tvoří ohradní zdi (při severu dvora) a přístavek v jihovýchodní části.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 16 (Q33324631)


Hloubětínská 11 (02).jpg
 
Kategorie Hloubětín č. p. 16 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44391/1-1644
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská 16/11, u odbočení ulice K Mototechně, Praha 14
50°6′16,38″ s. š., 14°32′4,33″ v. d.
Venkovská usedlost, klasicistní hospodářský dvůr. Usedlost se v těchto místech nacházela již v 16. století. Dnešní budovy pocházejí z 1. poloviny 19. století, později během 20. století došlo k několika stavebním úpravám.
  • obytná budova čp. 16, v jihovýchodní části usedlosti, patrová s valbovou střechou, segmentovými klenbami a břízolitovou fasádou
  • stáje (jižní křídlo), výrazné hloubkové dipozice, postaven roku 1841
  • stodola, západní strana, rozlehlá obdélná budova se sedlovou střechou
  • hospodářský objekt (severní část), v severozápadním nároží dvora, patrová hospodářská budova s břízolitovou fasádou a přístavky
  • vjezd do dvora (brána)

Prostředí kulturní památky tvoří: provozní objekt 1 (mezi stájemi a stodolou), provozní objekt 2 (v severozápadní části), přístavba k hospodářskému objektu, přístavba k obytné budově, přístavba u vjezdu.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 17 (Q33324621)


Praha, Hloubětín, venkovská usedlost čp. 17.JPG
 
Kategorie Hloubětín č. p. 17 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40720/1-1645
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská 17/13 (v ulici K Mototechně při prostranství u vyústění do Hloubětínské), Praha 14
50°6′17,66″ s. š., 14°32′3,6″ v. d.
Venkovská usedlost. Klasicistní hospodářský dvůr byl vystavěn patrně v době před rokem 1841. Areál se vstupním průčelím obrací do historického hloubětínského náměstí.
  • patrová obytná budova čp. 17,
  • brána vjezdu a ohradní zeď,
  • hospodářský objekt (v severní části), navazuje kolmo na obytnou budovu, přízemní se sedlovou střechou a dřevěným arkýřem na střední ose.
  • vozová kolna, v jižní části dvora, na čtvercovém půdorysu, krov na vstupní straně nesen trojicí masivních sloupů, na západě k ní přiléhá novostavba garáže
  • stodola, na západní straně, novodobě upravena s hladkou fasádou a asfaltovou krytinou

Prostřední kulturní památky tvoří: budova v jihovýchodní části a ohradní zeď, stavební buňka a garáž u vozové kolny, přístavba k hospodářskému objektu.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 20 (Q33324609)


Praha, Hloubětín, venkovská usedlost čp. 20.JPG
 
Kategorie Hloubětín č. p. 20 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40725/1-1648
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská 20/17, Poděbradská 20/108, Praha 14
50°6′19,69″ s. š., 14°32′5,91″ v. d.
Venkovská usedlost. Historický areál usedlosti vznikl zřejmě okolo roku 1830.
  • obytná budova čp. 20 (východní strana, při ulici Hloubětínské)
  • stodola (severní část, při ulici Poděbradské),
  • chlévy (jižní část),

Prostředí kulturní památky tvoří přístavba k obytné budově, terasa na dvoře, ohradní zeď.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Zájezdní hostinec (Q37274655)


Hloubětín, Poděbradská 110, hostinec (03).jpg
 
Kategorie Hloubětín č. p. 1 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40713/1-1640
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská 1/38, Poděbradská 1/110, Praha 14
50°6′20,27″ s. š., 14°32′8,13″ v. d.
Budova zájezdního hostince byla postavena roku 1711, pozdně barokní fasáda vznikla koncem 18. století. Do areálu se vstupuje ze západní strany pilířovou branou zdobenou piniovými šiškami.
  • zájezdní hostinec (čp. 1). Hlavní budova zájezdního hostince při severní straně je jednopatrová s raně klasicistní fasádou, sedlovou střechou a vysokými barokizujícími štíty. Do ulice Poděbradské se hostinec obrací podélnou fasádou s trojúhelným tympanonem a portálem na střední ose průčelí.
  • hospodářská budova 1 (trojkřídlá, tvaru U, vpravo od vjezdu),
  • hospodářská budova 2 (obdélná ve východní části),
  • vozová kolna, ve středu dvora, raně klasicistní na čtvercovém půdorysu
  • ohradní zeď,
  • brána 1,
  • brána 2.

Prostředí kulturní památky tvoří: provozní objekt 1 (severovýchodní část), provozní objekt 2 (jihovýchodní část), provozní objekt 3 (jihovýchodní část), přístavek 1, přístavek 2.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 18 (Q33324599)


Hloubětín, Poděbradská 104.jpg
 
Kategorie Hloubětín č. p. 18 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40722/1-1646
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Poděbradská 18/104 (nároží ulice K Mototechně), Praha 14
50°6′18,77″ s. š., 14°32′2,55″ v. d.
Venkovská usedlost. Areál usedlosti vznikl asi po roce 1830 na místě starší zástavby. Během třicetileté války zde stávala vrchnostenská krčma.
  • obytná budova čp. 18, podélné dispozice
  • ohradní zeď s dvěma branami. Na obytnou budovu navazuje nakoso natočená branka pro pěší a vedle pak brána zakončená stlačeným obloukem. Druhý vstup do usedlosti vede vraty na jižní straně z uličky K mototechně, která ústí do historického hloubětínského náměstí.

Prostředí kulturní památky tvoří: novodobá dílna (severní část), stodola (jižní část), přístřešek (na dvoře), přístavek (na západě obytné budovy).
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Usedlost čp. 19 (Q33324591)


Hloubětín, Poděbradská 106 (01).jpg
 
Kategorie Hloubětín č. p. 19 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40723/1-1647
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Poděbradská 19/106 (nároží ulice K Mototechně), Praha 14
50°6′18,93″ s. š., 14°32′3,23″ v. d.
Venkovská usedlost. Původně hospodářská usedlost pravděpodobně z počátku 19. století. I přes novodobé úpravy zachovává původní půdorysné rozvržení obytných a hospodářských budov.
  • obytná budova 1 (čp. 19, severozápadní roh),
  • obytná budova 2 (půdorys L, severní část),
  • obytná budova 3 (vlevo od brány),
  • stodola, východní strana, novodobě upravena a slouží jako autodílna
  • hospodářská budova (napravo od brány),
  • stáje (západní část),
  • ohradní zeď (severní část),
  • brána

Prostředí kulturní památky tvoří: nástavba nad branou, přístavba k budově stájí, přístavba k obytné budově 1.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Památková ochrana zrušena 7. srpna 1965 Usedlost čp. 3 (Q37274669)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54070/1-1641
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Hloubětínská 3/34
50°6′16,17″ s. š., 14°32′6,33″ v. d.
Usedlost čp. 3 při staré hloubětínské návsi. Upuštěno od ochrany, demolice 1965, na jejím místě dnes částečně parčík, částečně novostavba bazénu.

Poznámka: V RÚIAN existuje adresa Hloubětínská 3/13, ale ta není správně zaměřena. Památkový katalog zaměřuje adresu do parku na parcele č. 792.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 7. srpna 1965.

Památková ochrana zrušena 19. ledna 1973 Usedlost čp. 9 (Q37274644)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
53801/1-1717
Pam. katalog
MIS
Hloubětín Čertouská 9/2
50°6′10,11″ s. š., 14°32′24,83″ v. d.
venkovská usedlost

Poznámka: Čp. 9 nyní neobsazeno. Památkový katalog zaměřuje adresu na parcelu č. 272.
Památkově chráněno od roku 1971. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 19. ledna 1973.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]