Kejřův mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kejřův mlýn
Hloubětín, Kejřův mlýn, brána a vila.jpg
Poloha
AdresaPraha 9Hloubětín, ČeskoČesko Česko
UliceK Náhonu čp. 15/2
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky101802 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kejřův mlýn je bývalý vodní mlýn na říčce Rokytce v Hloubětíně na Praze 9 nedaleko Hořejšího rybníka na adrese K Náhonu čp. 15/2. V roce 2008 byla dokončena jeho přestavba na byty. Před touto rekonstrukcí byl 5. května 2006 zapsán mezi kulturní památky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie mlýna, který se nachází ve Starém Hloubětíně, sahá do 16. století. První písemná zmínka pochází z roku 1544 (Křižovnická soudní kniha), kdy ho mlynář Matouš koupil od mlynáře Václava.[2] Mlýn a okolní pozemky vlastnil řád křižovníků s červenou hvězdou, který také vlastnil hospodářský dvůr v Hloubětíně. Mlýn byl po dobu 150 let pronajímán na základě zákupního práva, mlynáři měli povinnost mlít pro řádový špitál obilí a odvádět úrok. V době rozkvětu na konci 16. a počátkem 17. století k mlýnu patřila tři moučná kola, štěpnice, 11 lánů orných polí a dvě louky.[2] Za třicetileté války byl mlýn vypálen a pobořen. Po válce byl mlýn obnoven a nájemci se často střídali s výjimkou let 1713–1730, kdy ho křižovníci vykoupili z dědičného nájmu za 3500 zlatých a sami ho spravovali. V roce 1718 byl mlýn významně upraven.[1] Po válkách o dědictví rakouské, kdy byl mlýn opět poničen, stojí za zmínku měšťan ze Starého města pražského Jakub Bartl (od roku 1780), který nechal areál v roce 1781 upravit,[1] a především Josef Kejř (od roku 1912), po němž je mlýn pojmenován.[3] Tohoto majitele připomíná pamětní deska s nápisem Jos. Kejř 1917. V roce 1899 se zde narodila operní pěvkyně Anna Kejřová.[1] Po druhé světové válce ztratil mlýn svou hospodářskou a obytnou funkci a byl využíván jako sklady (např. pro Čokoládovny Orion).[4]

Na počátku 21. století byl mlýn rekonstruován a doplněn o nové stavby skupinou investorů Star Group Ltd. Vzniklo tak 79 bytů, projekt byl dokončen v roce 2008.[5] Na tento projekt navázaly ještě Kejřův park se 135 byty, který byl dokončen v létě 2012, a Kejřův park 2 s 88 byty, který byl zkoulaudován v prosinci 2013. Jedná se vesměs o čtyř až pětipatrové domy s byty o 36 až 99 metrech čtverečních s balkonem nebo předzahrádkou.[6][7]

Areál[editovat | editovat zdroj]

Ještě na počátku 21. století tvořila areál hloubětínského vodního mlýna brána, obytná budova, hospodářská budova, mlýnice s náhonem, hospodářská budova v zadní části dvora a mlýnský rybníček vlevo od náhonu. Ze staveb zůstaly zachovány jen tři památkově chráněné části, které jsou všechny na parcele 1757. Jedná se o obytný dům, bránu a budovu hospodářského zázemí.[1]

Obytný dům se sedlovou střechou je dvoupodlažní vila z 20. let 20. století s prvky rondokubismu, která byla postavena na místě staršího obytného domu. V patře má výrazné půlkruhové arkýře a balkon. Brána má půlkruhové zaklenutí se zděnou nadezdívkou, která je na rozích vykrojená. V ose kamenného ostění brány je klenák se znakem řádu křižovníků a datem 1718. Po stranách brány jsou ještě menší půlkruhově zakončené vstupy, které jsou stejně jako brána vyplněny mřížovými kovanými vraty se stáčenými motivy. Hospodářská budova (mlýnice) má mansardovou střechu a štít z 1. poloviny 20. století.[1]

Majitelé a nájemci (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Památkový katalog: Kejřův vodní mlýn [online]. NPÚ [cit. 0219-02-16]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Pražské usedlosti. 2. vyd. Praha: Libri, 2007. 360 s. ISBN 978-80-7277-346-6. S. 137–138. 
  3. MUDROVÁ, Ivana. Prahou s otevřenýma očima V. Praha: NLN, 2015. 224 s. ISBN 978-80-7422-380-8. S. 166. 
  4. Vodní mlýny: Kejřův mlýn [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. 
  5. Kejřův mlýn [online]. Star Group Ltd. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  6. Kejřův park [online]. Star Group Ltd. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  7. Kejřův park 2 [online]. Star Group Ltd. [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  8. a b c Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 25. 
  9. a b c Dějiny Hloubětína, s. 26

Externí odkzay[editovat | editovat zdroj]