Serž Sarkisjan
| Serž Sarkisjan | |
|---|---|
 Serž Sarkisjan (official portrait) | |
| 3. prezident Arménské republiky | |
| Ve funkci: 9. dubna 2008 – 9. dubna 2018 | |
| Předchůdce | Robert Kočarjan |
| Nástupce | Armen Sarkisjan |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Republikánská strana Arménie |
| Narození | 30. června 1954 (70 let) Chankendi |
| Choť | Rita Sarkisjanová |
| Rodiče | Azat Sargsyan a Nora Sargsyan |
| Příbuzní | Levon Sargsyan a Sashik Sargsyan (sourozenci) |
| Sídlo | Jerevan |
| Alma mater | Jerevanská státní univerzita |
| Profese | politik a voják |
| Náboženství | Arménská apoštolská církev |
| Ocenění | Hero of Artsakh čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě Medaile cti Ellis Island Knight Grand Cross with Collar of the Order of Merit Order "For Merit to Kaliningrad Oblast" … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Serzh Sargsyan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Serž Azati Sarkisjan, někdy Sargsjan[pozn. 1] (arménsky Սերժ Ազատի Սարգսյան; * 30. června 1954 Stěpanakert) je arménský politik, ministr v několika vládách, posléze premiér a v období 2008–2018 arménský prezident.
Život
[editovat | editovat zdroj]V letech 1972–1974 sloužil jako voják základní služby v sovětské armádě. V roce 1979 ukončil studium filologie na Jerevanské státní univerzitě. V období let 1979 až 1988 působil v komunistických a komsomolských orgánech ve svém rodném městě Stěpanakertu, posléze byl velitelem karabašské domobrany ve válce o Náhorní Karabach.[2]
V roce 1990 se stal poslancem Národního shromáždění, v 90. letech byl postupně ministrem obrany, vnitra a ministrem národní bezpečnosti. V období 1999–2007 byl tajemníkem Národní bezpečnostní rady, v roce 2000 se stal znovu ministrem obrany. V roce 2007 se stal arménským premiérem.[2]
V únoru 2008 vyhrál s podporou vlastní Republikánské strany Arménie prezidentské volby; do funkce nastoupil v dubnu 2008. Jako prezident se zasadil o vytvoření celní unie s Ruskem a dalšími postsovětskými republikami v roce 2014 a realizoval přeměnu Arménie z prezidentské v parlamentní republiku, což bylo podle kritiků vyjádřením snahy o udržení si vlastního politického vlivu.[2]
V roce 2011 se konaly velké demonstrace proti Sarkisjanovu režimu. Při dalších protestech v červenci 2016 žádali protestující jeho odstoupení a propuštění všech politických vězňů[3] – tyto demonstrace následovaly po přepadení policejní stanice v hlavním městě Jerevanu skupinou ozbrojenců, kteří požadovali propuštění opozičního politika a veterána války o Náhorní Karabach Žirajra Sefiljana. Při vzájemných střetech bylo zraněno přes 50 lidí.[4]
Sarkisjanovo prezidentské období skončilo dne 9. dubna 2018 a hned 17. dubna se stal předsedou vlády. Po několikadenních bouřlivých protestech, během nichž demonstranti požadovali jeho odstoupení a bylo zadrženo přes 200 lidí,[5] nakonec dne 23. dubna (po pouhých šesti dnech v úřadu) rezignoval, v důsledku čehož následně odstoupila i arménská vláda.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Přes totožnost příjmení není příbuzný s dalšími arménskými politiky – svým nástupcem v prezidentském úřadu Armenem Sarkisjanem,[1] ani s bývalým premiérem Tigranem Sarkisjanem.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Armenia lawmakers elect president as leader eyes 'super' powers. Tribune.com.pk [online]. 2018-03-02 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Arménský premiér odstoupil, vůdce opozice je na svobodě. ČT24 [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online.
- ↑ ATANESIAN, Grigor. Armenians step up their demands in a fourth summer of protest. Theguardian.com [online]. 2016-07-30 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRIGORYAN, Marianna. Armenian police clash with demonstrators as hostage stand-off continues. Theguardian.com [online]. 2016-07-21 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V Arménii to vře. Policie rozháněla demonstranty a zatýkala představitele opozice. ČT24 [online]. 2018-04-22 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Arménský premiér odstoupil, vůdce opozice je na svobodě. ČT24 [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Serž Sarkisjan na Wikimedia Commons 
Osoba Serž Sargsjan ve Wikicitátech
