Sergej Něčajev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Sergej Nečajev)
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergej Něčajev
Narození 2. října 1847
Ivanovo
Úmrtí 3. prosince 1882 (ve věku 35 let)
Petrohrad
Povolání spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sergej Něčajev

Sergej Gennadijevič Něčajev (rusky Сергей Геннадиевич Нечаев, 2. října 1847, Ivanovo, Ruské impérium – 21. listopadujul. / 3. prosincegreg. 1882, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář a anarchista, představitel nihilismu. Zastával ideu zničení všech státních útvarů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Sergej Něčajev se narodil v Ivanovu chudým rodičům. Jeho otec byl číšník a malíř. Již jako v mladíkovi se v něm vyvinulo povědomí o sociální nerovnosti a nadržování místní šlechtě.

V roce 1865 odešel Něčajev do Moskvy, kde pracoval pro historika Michaila Pogodina. O rok později odešel do Petrohradu, kde se stal učitelem v náboženské škole. Seznámil se s ilegální literaturou Děkabristů a Michaila Bakunina, který měl na Něčajeva zásadní vliv. V roce 1868 - 1869 se účastnil studentských protestů.

Emigrant[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1869 byl na Něčajeva vydán zatykač, proto odešel nejprve do Moskvy a poté do Švýcarska. Usadil se v Ženevě, kde předstíral, že je zástupce revolučního výboru, který utekl z Petropavlovské věznice. Díky tomu si vysloužil důvěru u Michaila Bakunina a jeho přítele a spolupracovníka Nikolaje Ogareva.

V roce 1869 napsal Něčajev s Bakuninem knihu "Řada otázek revolucionářů", program pro "nemilosrdné zničení" společnosti a státu.

Návrat[editovat | editovat zdroj]

Téhož roku se Něčajev vrátil do Moskvy pomocí Bakuninových ilegálních kontaktů. Předstíral, že je zástupce ruského oddělení "Celosvětové revoluční unie" (která neexistovala) a vytvořil pobočku ilegální organizace Narodnaja Rasprava.

Jeden z členů organizace, Ivan Ivanov však nesouhlasil s Něčajevovými myšlenkami a opustil skupinu, což se mu stalo osudným. Dne 21. listopadu 1869 Něčajev a jeho přátelé Ivanova zmlátili, škrtili a nakonec zastřelili, tělo poté hodili do jezera dírou v ledu. Tento čin později použil spisovatel Fjodor Dostojevskij v románu Běsi, kde Něčajeva má ztvárňovat jeden z hlavních hrdinů Petr Stěpanovič Verchovenskij.

Tělo bylo brzy nalezeno. Několik vrahů bylo zatčeno, sám Něčajev se však zatčení vyhnul a opět utekl do Ženevy.

Pád[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 byl Něčajev zatčen v Curychu a odvezen do Ruska. Následujícího roku byl za zabití Ivanova odsouzen na 20 let nucených prací v Petropavlovské věznici. Revolucionář a pozdější terorista Andrej Željabov mu chtěl pomoci utéct z pevnosti, Něčajev však odmítl.

Teprve v roce 1880 se Něčajev pokoušel navázat spojení s organizací Narodnaja volja, po níž chtěl, aby mu pomohla s útěkem. Nikdo však o něho neměl zájem, Narodnaja volja v té době totiž osnovala atentát na Alexandra II.

Něčajev zemřel osamocen ve své cele roku 1882.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Nechajev na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]