Satyr himálajský
 Satyr himálajský | |
|---|---|
 Satyr himálajský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | bažantovití (Phasianidae) |
| Rod | satyr (Tragopan) |
| Binomické jméno | |
| Tragopan satyra Linnaeus, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Satyr himálajský (Tragopan satyra), nazývaný též satyr obecný nebo bažant satyr, je pták z čeledi bažantovitých, který žije ve střední Asii.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Satyr obecný je poměrně vysoký pták s krátkým zobákem a dlouhým ocasem. Má dlouhé prsty a krátké ostruhy v dolní části nohou. Kohouti a slípky se liší velikostí a zbarvením peří. Kohout je výrazně barevný a má délku 67 až 72 cm. Má černou hlavu a téměř celý je pokrytý malými skvrnami, obvykle bílými. Slípka má stejně jako kohout na peří malé bílé skvrny. Je asi 58 cm dlouhá. Kohout váží od 1,5 do 2 kg. Slípka váží 1 až 1,5 kg.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Satyr obecný žije ve střední a východní části pohoří Himálaj na území indických států Uttarpradéš a Arunáčalpradéš a na území Nepálu, Sikkimu, Bhútánu a jihovýchodního Tibetu. Najdeme ho v podrostu dubových, cedrových a rododendronových lesů a v křovinách bambusových houštin. Živí květinami, listy, výhonky a pupeny. Vyskytuje se v hornatých oblastech s nadmořskou výškou mezi 2200 a 4300 m.[3]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Satyr obecný je teritoriální pták, plachý a osaměle žijící i v průběhu zimy. Na začátku dubna se kohouti začnou projevovat typický křikem, připomínajícím bečení ovcí. Tyto výkřiky jsou slyšet pouze během období rozmnožování. Křičí za úsvitu, popř. v odpoledních hodinách. Tím lákají slípky a soutěží s jinými kohouty.
Po zpěvu kohoutů a páření slípka udělá hnízdo. Hnízda mohou být umístěna v korunách stromů až deset metrů vysoko. Hnízdo obvykle obsahuje dvě vejce (méně často tři nebo čtyři). Inkubační doba činí 28 dní.
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako většina bažantů, trpí i satyr obecný rostoucími lidskými aktivitami, které škodí jeho přirozenému prostředí. Ale asi největším problémem je dlouhodobý lov. Výjimkou je Bhútán, kde buddhistická víra zakazuje lov. V současné době je téměř ohroženým druhem (NT).[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ Smith, C. Barnby. The display of the Satyr Tragopan Pheasant, Ceriornis satyra. Avicultural Magazine. 1912, s. 153–155. Dostupné online.
- ↑ BirdLife: Satyr Tragopan. www.birdlife.org [online]. [cit. 2011-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species: Tragopan satyra
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu satyr himálajský na Wikimedia Commons - Video
- Satyr v ZOO Liberec Archivováno 9. 9. 2011 na Wayback Machine.
