Santálci
| Santálci | |
|---|---|
 Santálští tanečníci | |
| Populace | |
| 7 milionů | |
 Indie | 6 800 000 |
 Bangladéš | 130 000 |
 Nepál | 50 000 |
| Jazyk(y) | |
| santálština, hindština | |
| Náboženství | |
| hinduismus, sarnaismus | |
Santálci jsou obyvatelé indického subkontinentu, kteří patří k etnické skupině Mundů. Žijí v indických státech Západní Bengálsko, Džhárkhand, Urísa, Bihár, Ásám a Tripura, v severozápadním Bangladéši a nepálských terajích. Celková populace Santálců se odhaduje na sedm milionů osob.[1] Hovoří santálštinou, která patří mezi austroasijské jazyky.
Původ Santálců je tradičně spojován s indočínským královstvím Čampa.[2] Po příchodu do Indie se usadili v oblasti náhorní plošiny Čótá Nágpur. Exonymum Santhal znamená „klidní lidé“, sami si říkají Hor Hopon („synové lidí“).[3] Santálci se dělí na dvanáct klanů, kastovní systém u nich neexistuje. Patrilineární klany se rozlišují podle totemového zvířete a sňatky mezi jejich příslušníky jsou zakázány.[4] V původním animistickém náboženství hraje roli kult předků a víra v duchy, nejvyšším božstvem je Marang Buru.[5] V domorodých vesnicích jsou posvátné háje, v nichž dominuje damarovník obrovský. Proslulá je žňová slavnost sohrai, při níž domorodci hodují, tančí a zdobí svá obydlí. Rozsáhlá migrace za prací mimo kmenové území však vede k úpadku původní víry a podle sčítání z roku 2011 se téměř dvě třetiny Santálců hlásí k hinduismu.
Původně byli lovci a sběrači, později začali praktikovat žďáření a pěstovat rýži a proso. Po příchodu Britů zkomplikovalo život domorodců odlesňování krajiny a vymáhání daní, což vedlo v letech 1855 až 1856 k velkému povstání proti novým vládcům.[6] V ústavě nezávislé Indie z roku 1949 byli Santálci zařazeni mezi „soupisné kmeny“, které mají nárok na zákonnou ochranu (jsou třetí nejpočetnější z kmenových komunit). Od dvacátého století se Santálci stěhují do měst a pracují v dolech, továrnách a na čajových plantážích. Jsou také známi tradičním řezbářstvím a košíkářstvím.[7]
Vzhledem ke své marginální roli ve společnosti mnozí Santálci podporují hnutí naxalitů. Častým problémem je zabírání kmenové půdy soukromými firmami, kterému domorodci nemohou vzdorovat. Známým případem konfliktu s majoritou je krveprolití, k němuž došlo roku 2016 při útoku muslimů na santálskou vesnici v bangladéšském okrese Gaibandha.[8]
V roce 2022 se stala prezidentkou Indie Santálka Draupadí Murmúová jako vůbec první hlava tohoto státu pocházející z kmenového prostředí.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ New Indian Express Dostupné online
- ↑ Museum of Cultural History Dostupné online
- ↑ Times of India Dostupné online
- ↑ Britannica Dostupné online
- ↑ Daricha Dostupné online
- ↑ Scroll Dostupné online
- ↑ Countries and their Cultures Dostupné online
- ↑ Asia News Dostupné online
- ↑ News On Air Dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Santálci na Wikimedia Commons - Santal Voice Archivováno 14. 2. 2023 na Wayback Machine.
