Saignelégier
| Saignelégier | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°15′25″ s. š., 6°59′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 978 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Jura |
| Okres | Franches-Montagnes |
  Saignelégier Saignelégier, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 31,67 km² |
| Počet obyvatel | 2 608 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 82,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2350 Saignelégier 2353 Les Pommerats 2354 Goumois |
| Označení vozidel | JU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Saignelégier je obec ve švýcarském kantonu Jura. Je sídlem okresu Franches-Montagnes. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.
Od 1. ledna 2009 jsou součástí Saignelégier také dvě doposud samostatné obce Les Pommerats a Goumois.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Saignelégier leží v nadmořské výšce 978 m, vzdušnou čarou 22 km severovýchodně od La Chaux-de-Fonds. Obec s mírně městským charakterem se rozkládá v širokém sedle náhorní plošiny Jura v severní části Franches Montagnes, na okraji hluboce zaříznutého údolí řeky Doubs.
Katastr obce zahrnuje část mírně zvlněné jurské náhorní plošiny, na níž se střídají bažinaté sníženiny, většinou bez povrchového odvodnění, s vápencovými vrcholky kopců. Na západě se území obce rozprostírá u vesnice Derrière le Cras až k okraji před strmým srázem do údolí Doubs. Severní hranici tvoří pohoří Haut Bémont (1075 m n. m.). Na jihovýchodě se území rozprostírá nad rozsáhlými jurskými pastvinami Franches-Montagnes s velkými smrky stojícími jednotlivě nebo ve skupinách, jakož i nad zasahujícími zalesněnými oblastmi až po sníženinu rašeliniště La Tourbière. Nejvyšší bod obce se nachází v nadmořské výšce 1088 m n. m. v Chaumont. V depresích se nacházejí dvě rašelinná jezera Étang de la Gruère a Étang des Royes. V roce 1997 zaujímala 9 % rozlohy obce zastavěná plocha, 32 % lesy a háje, 56 % zemědělské plochy a méně než 3 % tvořila neproduktivní půda.
K obci Saignelégier patří vesnice Les Cerlatez (1003 m n. m.), La Theurre (1012 m n. m.) a Le Chaumont (1044 m n. m.), které leží na náhorní plošině Franches-Montagnes, a četné jednotlivé farmy roztroušené po pastvinách Jury. Sousedními obcemi Saignelégier jsou Soubey, Les Enfers, Le Bémont, Les Breuleux, Muriaux a Le Noirmont v kantonu Jura, Tramelan v kantonu Bern a francouzské obce Charmauvillers, Goumois, Fessevillers a Indevillers.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci pochází z roku 1382 pod názvem Sonnelegilier.[2] Díky své poloze na důležité křižovatce cest v oblasti Franches-Montagnes se Saignelégier brzy stal významným obchodním centrem. Obec patřila k panství Freiberge, které bylo pod kontrolou basilejského knížecího biskupství. V 17. století se stala sídlem fojtů tohoto panství, které bylo předtím spravováno z hradu Spiegelberg u Muriaux. V letech 1793–1815 patřil Saignelégier k Francii a zpočátku byl součástí départementu du Mont-Terrible, od roku 1800 byl připojen k départementu Haut-Rhin. V důsledku rozhodnutí Vídeňského kongresu se městečko v roce 1815 stalo součástí kantonu Bern a stalo se hlavním městem okresu Franches-Montagnes. Dne 1. ledna 1979 se Saignelégier stal součástí nově založeného kantonu Jura. Poté, co voliči v červnu 2007 schválili návrh na sloučení obcí, se Saignelégier, Les Pommerats a Goumois s účinností od 1. ledna 2009 spojily v jednu obec Saignelégier.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1930 | 1960 | 1980 | 1990 | 2000 | |
| Počet obyvatel | 754 | 1410 | 1374 | 1636 | 1824 | 1911 | 2145 | |
K 31. prosinci 2022 v obci žilo 2575 obyvatel.[3] Je tak zároveň největší obcí v okrese Franches-Montagnes. Z celkového počtu obyvatel je 91,4 % francouzsky mluvících, 3,2 % německy mluvících a 0,9 % italsky mluvících (k roku 2000). Počet obyvatel Saignelégier výrazně vzrostl ve druhé polovině 19. století. Jako jedna z mála obcí v okrese zaznamenává obec od roku 1950 nepřetržitý růst.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Těžiště pracovního života v Saignelégier se v průběhu 19. století přesunulo ze zemědělství do průmyslu. Hodinářský průmysl však postupně nabýval na významu až na počátku 20. století. Dnes se na okraji obce nacházejí dvě průmyslové a obchodní zóny, jejichž součástí jsou některé hodinářské podniky a zejména podniky na výrobu hodinkových pouzder (např. Aerowatch). Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je hodinářská firma Maurice Lacroix. Četná pracovní místa nabízejí také mechanické dílny. V sýrárně se vyrábí významný sýr Tête de Moine. Známá je také restaurace Brasserie des Franches Montagnes (BFM) s inovativními druhy piva. Mnoho lidí pracuje ve službách, zejména v administrativě. V Saignelégier sídlí okresní soud, okresní nemocnice a kantonální úřad sociálního zabezpečení.
Okolní vesnice však zůstávají převážně zemědělské a orientují se na chov dobytka a produkci mléka.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec má dobré dopravní spojení. Leží na křižovatce hlavních silnic z Delémontu do La Chaux-de-Fonds a z Tavannes na hraniční přechod Goumois. Dne 7. prosince 1892 byla otevřena železniční trať Saignelégier – La Chaux-de-Fonds, předchůdce železnice Chemins de fer du Jura (CJ). Dne 21. května 1904 bylo slavnostně otevřeno pokračování trati Saignelégier–Glovelier. Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťují linky Postauto ze Saignelégier do Glovelier a z Tramelanu přes Saignelégier do Goumois.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saignelégier na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c REBETEZ, Claude. Saignelégier [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-07-08 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Saignelégier na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
