STS-118
STS-118 | |
---|---|
Údaje o expedici | |
Na stanici | ISS |
Loď | Endeavour |
COSPAR | 2007-035A |
Počet výstupů do vesmíru | 4 |
Délka výstupů do vesmíru | 23 hodin a 15 minut |
Datum startu | 8. srpna 2007 22:36:42 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
Spojení se stanicí | 10. srpna 2007 18:02 UTC |
Délka letu | 12 dní, 17 hodin, 55 minut, 34 sekund |
z toho na stanici | 8 dní, 17 hodin a 55 minut |
Odlet ze stanice | 19. srpna 2007 11:57 UTC |
Datum přistání | 21. srpna 2007 16:32:16 UTC |
Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
Fotografie posádky | |
Zleva doprava: Mastracchio, Morganová, Hobaugh, Kelly, Caldwellová, Williams a Drew | |
Navigace | |
Předchozí STS-117 Následující STS-120 |
STS-118 byla mise amerického raketoplánu Endeavour. Cílem letu bylo připojení příčného příhradového nosníku ITS-S5 k Mezinárodní vesmírné stanici a doprava zásob na stanici. V nákladovém prostoru byla také uložena laboratoř Spacehab a externí plošina ESP-3. Plánované byly čtyři výstupy do volného kosmu (EVA).
Posádka
[editovat | editovat zdroj]- Scott J. Kelly (2) - velitel
- Charles O. Hobaugh (2) - pilot
- Tracy Caldwellová (1) - letová specialistka 1
- Richard Mastracchio (2) - letový specialista 2
- Dafydd Williams (2) - letový specialista 3 - CSA
- Barbara Morganová (1) - letová specialistka 4
- Benjamin A. Drew (1) - letový specialista 5
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Barbara Morganová, letový specialista této mise, byla v roce 1986 náhradnicí Christy McAuliffeové, která zahynula na palubě raketoplánu Challenger. Po havárii Challengeru začala bojovat za to, aby se i ona dostala do posádky nějaké mise raketoplánu, protože podle jejího názoru by byla smrt Christy McAuliffeové bez skutečného letu úplně zbytečná. V roce 1998 prošla konkurzem na doplnění oddílu astronautů. Poprvé měla letět roku 2003 na palubě raketoplánu Columbia. Po tragédii Columbie však musela dále čekat a nakonec ji zařadili do posádky mise STS-118.
Přípravy na start
[editovat | editovat zdroj]V pondělí 2. července se raketoplán Endeavour dostal do montážní haly VAB[1]. Jen o den později přistálo na Floridě letadlo Shuttle Carrier Aircraft (SCA) převážející jeho sesterský raketoplán Atlantis. V hale VAB byla k orbiteru připojená vnější palivová nádrž ET s pomocnými motory SRB.
V noci z 10. na 11. července byl Endeavour přepraven na startovací rampu 39A. Přesun z VAB na rampu trval přibližně 6 hodin. Do nákladového prostoru raketoplánu byl vložen příhradový nosník ITS-S5, modul SPACEHAB a externí plošina.
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]Start úspěšně proběhl 9. srpna 2007 v 00:36:42 SELČ[2]. Endeavour se tak vydal do vesmíru poprvé po téměř pěti letech (poslední misi absolvoval v roce 2002).
Po dosažení oběžné dráhy posádka otevřela nákladový prostor, zaktivovala Spacehab a provedla kontrolu tepelného štítu OBSS (Orbiter Boom Sensor System). Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy.
Kamery při startu však zaregistrovaly odpadnutí několika kousků izolační pěny z nádrže ET. Tři kousky zasáhly raketoplán. Zasažená místa se podrobně zkoumala při další kontrole - při manévru RPM (Rendezvous pitch maneuver), při kterém se orbiter otáčí u Mezinárodní vesmírné stanice o 360° a posádka ISS fotografuje jeho povrch. Záznamy jsou po odeslání na Zem analyzovány odborníky. Poblíž zadního podvozku bylo zjištěno poškození o velikosti 8,8 × 5,8 cm.[3] Později bylo poškozené místo zkoumáno laserem a kamerou s vysokým rozlišením. Technici NASA problém analyzovali a zjistili, že poškození není vážné a nemělo by způsobit žádné problémy při přistání. Pokud by to bylo nutné, posádka má prostředky na opravu poškození k dispozici.
Připojení k vesmírné stanici
[editovat | editovat zdroj]Ke spojení raketoplánu Endeavour s ISS došlo 10. srpna 2007 ve 20:02 SELČ. Ve 22:04 SELČ byl otevřen průlez a posádky obou těles se setkaly. Pomocí manipulátoru raketoplánu byl z nákladového prostoru vyzdvižen příhradový nosník ITS-S5, který pak převzal staniční manipulátor Canadarm2. V této poloze byl příhradový nosník ponechán několik hodin, aby se vyrovnaly teploty a aby při spojování s konstrukcí ISS správně dosedly spojovací šrouby.
Raketoplán Endeavour je jako první vybaven zařízením SPTSS (Station-to-Shuttle Power Transfer System), které mu umožňuje získávat elektrickou energii ze zdrojů vesmírné stanice. Tato úprava poskytuje raketoplánu možnost prodloužit dobu strávenou u ISS až o 3 dny. Systém SPTSS byl úspěšně aktivován, množství energie dodávané do raketoplánu bylo zhruba 6,5 kW.[4] Vedení NASA proto rozhodlo, že raketoplán zůstane u stanice do 20. srpna a bude možno provést čtyři výstupy do vesmíru (EVA).
EVA-1
[editovat | editovat zdroj]K prvnímu výstupu do vesmíru došlo 11. srpna. Zúčastnili se jí astronauti Richard Mastracchio a Dafydd Williams. Stanici opustili přes přechodovou komoru modulu Quest ve 23:45 SELČ. Pomocí staničního manipulátoru Canadarm 2 přesunuli nosník ITS-S5 na konec nosníku S4 a zajistili spojovacími šrouby. Připojením nosníku S5 dosáhla hmotnost stanice 232 693 kg. Astronauti také složili radiátor na nosníku ITS-P6, čímž je nosník P6 připraven na přesun na svou konečnou pozici na P5 (přesun bude proveden při misi STS-120). Výstup trval 6 hodin a 17 minut. Všechny požadované úkoly byly splněny.
12. srpna zkontrolovala posádka činnost systému napájení raketoplánu ze stanice (SPTSS). Zařízení fungovalo bez problémů, vedení NASA tedy oficiálně potvrdilo prodloužení mise do 20. srpna[5]. Astronauti také podrobně zkoumali poškození tepelného štítu. Technici konstatovali, že posádce žádné nebezpečí při přistání nehrozí.
EVA-2
[editovat | editovat zdroj]Druhý výstup do vesmíru proběhl 13. srpna, zahájili ho v 19:30 SELČ opět astronauti Mastracchio a Williams. Cílem výstupu byla výměna porouchaného silového setrvačníku CMG-3. Gyroskop byl vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a manipulátorem byl přesunut k nosníku ITS-Z1, kde se nacházel vadný setrvačník. Astronauti jej vymontovali a umístili na montážní plošinu na boku stanice. Odtud si ho vyzvedne raketoplán Atlantis při misi STS-122 a dopraví jej na Zemi. Nový gyroskop byl namontován, následné testy prokázaly jeho správnou činnost[6]. Výstup trval 6 hodin a 28 minut.
Následující den 14. srpna byla z nákladového prostoru vyzvednuta externí plošina ESP-3 a pomocí manipulátorů byla nainstalována na povrch nosníku ITS-P3.
EVA-3
[editovat | editovat zdroj]Třetího výstupu se zúčastnili Mastracchio a Clayton Anderson (člen posádky ISS). Výstup byl zahájen 15. srpna v 16:37 SELČ. Astronauti přeinstalovali anténní systém z nosníku P6 na P1, přemístili dva mobilní ručně poháněné transportéry (CETA – Crew and Equipment Translation Aid) z levé strany mobilního transportéru stanice (MT – Mobile Transporter) na pravou. Tato změna umožní dostatečný pohyb MT při přesunování nosníku ITS-P6.
Při výstupu zjistil astronaut Mastracchio drobné poškození horní vrstvy své levé rukavice. Dle pravidel, která byla stanovena po letu STS-116 (kdy bylo zjištěno větší poškození rukavic po EVA), musel Mastracchio okamžitě ukončit výstup a vrátit se na stanici. Anderson dokončil rozpracovanou montáž a vrátil se také. Výstup trval 5 hodin 28 minut. Při tomto výstupu měli astronauti vyzvednout desky se vzorky materiálů umístěné na povrchu stanice. Tento úkol byl přesunut na některý z příštích výstupů.
Další dny strávily posádky přesunováním materiálu a zásob z raketoplánu na stanici. Vedení NASA začalo řešit problém s postupujícím hurikánem Dean, který směřoval přes Mexický záliv. Hurikán mohl zasáhnout řídící středisko letu raketoplánu v Johnsonově vesmírném středisku (Johnson Space Center – JSC) v Houstonu v Texasu.[7] Nakonec se rozhodlo, že let raketoplánu bude zkrácen o jeden den.
EVA-4
[editovat | editovat zdroj]Čtvrtý výstup provedli 18. srpna od 16:17 do 21:19 SELČ Clayton Anderson a Dave Williams. Během výstupu mimo jiné vyzvedli vzorky z povrchu stanice, nainstalovali anténu bezdrátového měřicího systému EWIS. Výstup byl zkrácen v rámci příprav na odpojení raketoplánu od stanice kvůli postupujícímu hurikánu Dean.
Ve 21:46 SELČ proběhlo krátké rozloučení posádek a ve 22:10 SELČ byl uzavřen spojovací tunel mezi stanicí a raketoplánem. K odpojení od stanice došlo následující den - 19. srpna v 13:56 SELČ a Endeavour se po obletu ISS vydal na samostatnou dráhu.
Přistání
[editovat | editovat zdroj]V rámci příprav na přistání proběhla závěrečná kontrola tepelného štítu. Byly provedeny testy připravenosti raketoplánu na přistání, modul Spacehab byl překonfigurován pro vstup do atmosféry a posádka provedla úklid. Hurikán Dean mezitím stočil svou dráhu směrem k mexickému pobřeží, takže řídící středisko v Houstonu nebylo přímo ohroženo. Posádka uzavřela dveře nákladového prostoru a 21. srpna v 17:25 SELČ byly zažehnuty motory raketoplánu na 3 minuty a 33 sekund, čímž se jeho rychlost snížila zhruba o 100 m/s.[8] Stroj se dostal na dráhu, jejíž nejnižší bod leží v hustých vrstvách atmosféry. Po bezproblémovém přistávacím manévru se v 18:32:16 SELČ dotkla kola podvozku přistávací dráhy na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě a v 18:33:20 SELČ se raketoplán Endeavour zastavil.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-118 na slovenské Wikipedii.
- ↑ SHIFLETT, Kim. Endeavour prepped for return to flight [online]. 2007-01-25 [cit. 2007-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. (anglicky)
- ↑ KELLY, John. Liftoff to fulfill legacy [online]. 2007-08-08 [cit. 2019-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-22. (anglicky)
- ↑ HARWOOD, William. Mission status briefing [online]. CBS News, 2007-08-11 [cit. 2007-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MEK - MALÁ ENCYKLOPEDIE KOSMONAUTIKY. STS-118 En/F-20 - Průběh letu [online]. [cit. 2007-08-13]. Dostupné online.
- ↑ . STS-118 Flight day 5 Status Report [online]. NASA [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-23. (anglicky)
- ↑ SHANNON, John. Mission Status Briefing Graphics [online]. NASA [cit. 2007-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-23. (anglicky)
- ↑ STS-118 MCC Status Report #19 [online]. NASA, 2007-08-17 [cit. 2007-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-08. (anglicky)
- ↑ KUBALA, Petr. Endeavour úspěšně přistál [online]. InAstroNoviny, 2007-08-21 [cit. 2007-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-118 na Wikimedia Commons
- (česky) Krátké životopisy posádky
- (česky) Plánovaný průběh mise STS-118
- (česky) Press Kit k STS-118 v češtině na IAN Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine.
- (anglicky) Stránky o STS-118 na webu NASA Archivováno 11. 7. 2007 na Wayback Machine.
- (anglicky) Originál Press Kit na stránkách NASA Archivováno 1. 12. 2007 na Wayback Machine.