Sýkora azurová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSýkora azurová
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďsýkorovití (Paridae)
Rodsýkora (Cyanistes)
Binomické jméno
Cyanistes cyanus
Pallas, 1770
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sýkora azurová (Cyanistes cyanus, dříve Parus cyanus) je druh sýkory, vzácně se vyskytující i na území Česka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je nepatrně větší než velmi podobná světlá sýkora modřinka (Cyanistes careuleus), měří na délku 13–14 cm. Místo žluté, jako u modřinek, je bílá, má široce bílý okraj ocasu a širokou bílou pásku v křídle. Na zádech je pak modrošedá. Samičky jsou poněkud matnější než samečci, mladí jedinci jsou pak více do šeda.

Při pozorování si dejte pozor na odchylné jedince: Albinotičtí jedinci sýkory modřinky mají místo černého proužku přes oko černou bradu. Kříženci sýkory modřinky a sýkory azurové mají modré temeno hlavy a méně bílé v ocase, jinak jsou stejní jako sýkora azurová.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Hlasové projevy jsou podobné sýkoře modřince, ve zpěvu se ale objevují prvky bližší sýkoře parukářce (Lophophanes cristatus).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze severovýchodní Asie (z Ruska). V Česku se vyskytují velmi zřídka, zaletují pouze jednotlivé sýkory během zimy.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v dutinách stromů, kde si staví hnízdo z mechu, slámy, chlupů a peří. Do hnízda snáší samička 9–12 vajec, která mají zbarvení bílé s červenými skvrnami. Sedí na nich jen samička a to 13–14 dní. Mladé pak rodiče krmí v hnízdě 18–20 dní. Po vylétnutí je rodiče ještě jeden týden přikrmují.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V její potravě převažuje hmyz, v zimě se živí také olejnatými semeny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]