Sü Wej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sü Wej
Sü Wej
Sü Wej
Jiná jména Sü Wen-čchang, Čching-tcheng tao-š’, Tchien-čch’ šan-žen
Narození 1521
Šan-jin, Če-ťiang
Úmrtí 1593
Země říše Ming
Rodiče Xu Cong
Manžel(ka) Pan Si
Děti Xu Mei
Xu Du
Znám jako kaligraf, malíř, dramatik a básník
Ovlivněný malba: Liang Kchaj, Lin Liang, Šen Čou,
kaligrafie. Su Š’, Mi Fu
Vliv na Š’-tchao, Pa-ta šan-žen, osm podivínů z Jang-čou, Čchi Paj-š’
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sü Wej je čínské jméno, v němž je příjmení.

Sü Wej (čínsky pchin-jinem Xú​ Wèi, znaky 徐渭, 15211593), byl čínský kaligraf, malíř, dramatik a básník mingského období.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Sü Wej používal zdvořilostní jméno Wen-čchang (čínsky pchin-jinem Wéncháng, znaky zjednodušené 文长, tradiční 文長) a celou řadu pseudonymů, např. Čching-tcheng tao-š’ (čínsky pchin-jinem Qīngténg dào​shì, znaky 青藤道士), nebo Tchien-čch’ šan-žen (čínsky pchin-jinem Tiān​chí shānrén, znaky 天池山人).

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Sü Wej, Chryzantémy a bambus, Liaoning Provincial Museum

Sü Wej se narodil roku 1521, pocházel z Šan-jinu (山阴; dnes Šao-sing v Če-ťiangu).[1] Studoval konfucianismus, roku 1540 byl přijat mezi studenty státní konfuciánské školy, ale u úřednických zkoušek na provinční úrovni osmkrát propadl.[2] Živil se jako učitel a spisovatel, pracoval i jako asistent důstojníků, a od roku 1557 působil pět let jako soukromý sekretář Chu Cung-siena, vrchního velitele cung-tu pro region Nan č’-li a provincie Če-ťiang, Ťiang-si a Fu-ťien. Sü Wej mimo jiné navrhoval vojenské strategie k potření pirátů a banditů sužujících zmíněné provincie, sestavoval propagační texty a memoranda pro vládu v Pekingu.[2] V 50. a 60. letech 16. století získal reputaci úspěšného básníka a malíře, ale i psychicky nevyrovnaného pijáka. Roku 1566 zranil sebe a ubodal svou manželku a byl uvězněn. Po sedmi letech ho pro duševní chorobu propustili. Nepodařilo se mu získat nějaké zaměstnání a byl závislý na mecenáších z řad uměnímilovných úředníků a důstojníků (mimo jiné generála Li Žu-sunga).[2] Dožil v chudobě.[1]

Sü Wej, Dvanáct květin a básně

Jako malíř se věnoval především žánru květin a ptáků. Navazoval přitom na styl takových umělců, jako byli Liang Kchaj, Lin Liang a Šen Čou.[3] Jeho obrazy malované rozmývanou tuší se vymykaly běžné soudobé tvorbě a byly svým způsobem blízké (mnohem pozdější) evropské abstraktní malbě.[4] Jako kaligraf vynikl svým „bláznivým konceptním písmem“ nespoutaným konvencemi.[4] Inspiroval se v něm dílem sungských umělců Su Š’a a Mi Fua.[3]

Měl hluboký vliv na tvorbu čchingských individualistů, Š’-tchaoa a Pa-ta šan-žena,[1] osmi podivínů z Jang-čou z 18. století, ale i moderní umělce, např. Čchi Paj-š’a.[3]

Vedle kaligrafie a malířství byl i úspěšným esejistou a dramatikem, nejslavnějším mingským autorem severních her ca-ťü.[5] Ceněná je jeho nekonvenční série čtyř her S’-šeng jüan (四声猿, „Čtyři zvolání gibbona“).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Encyclopædia Britannica. Xu Wei [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2014-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c RYOR, Kathleen. Regulating the Qi and the Xin: Xu Wei (1521-1593) and His Military Patrons. Archives of Asian Art. 2004, roč. 54, s. 23–33. (anglicky) 
  3. a b c The Palace Museum. A Septisyllabic Octet in Running Script [online]. Peking: The Palace Museum [cit. 2014-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-30. (anglicky) 
  4. a b ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0. S. 250–251. [Dále jen Zádrapa]. 
  5. LU, Tina. The literary culture of the late Ming (1573–1644). In: CHANG, Kang-i Sun; OWEN, Stephen. The Cambridge History of Chinese Literature : Volume 2. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. [Dále jen Lu]. ISBN 0521116775, 9780521116770. S. 63–151, na s. 95. (anglicky)
  6. Lu, s. 132.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sü Wej ve Wikimedia Commons
  • The Palace Museum. A Septisyllabic Octet in Running Script [online]. Peking: The Palace Museum [cit. 2014-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-30. (anglicky)