Konceptní písmo

Stránka čínského textu ve čtyřech sloupcích — Stránka *Textu o tisíce znacích* v konceptním a vzorovém písmu, Č’ Jung, 7. století

Konceptní písmo (čínsky v českém přepisu cchao-šu, pchin-jinem cǎoshū, znaky zjednodušené 草书, tradiční 草書) je styl písma čínské kaligrafie, který se vyvinul v chanském období, ve druhé polovině 1. století př. n. l., jako zběžný rychlopis pro soukromé použití. Je rychleji psané než běžné vzorové, nebo i kurzivní písmo, avšak pro neobeznámené čtenáře i hůře čitelné.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Konceptní písmo se vyvinulo ve druhé polovině 1. století př. n. l. v chanské Číně jako neformální rychlopis zjednodušením úřednického písma li-šu.^[1]^:s.159 Starší konceptní písmo je označováno za chanské konceptní (čínsky v českém přepisu čang-cchao, pchin-jinem zhāngcǎo, znaky 章草).^[1]^:s.160 Mistry v něm byli pozdně chanští kaligrafové Čang Č’ a Čung Jou.^[2] Ve 3. – 7. století se zformovalo konceptní písmo současného typu, tzv. nové konceptní (čínsky v českém přepisu ťin-cchao, pchin-jinem jīncǎo, znaky 今草),^[1]^:s.160 rozvíjející se paralelně s vývojem vzorového písma. K předním kaligrafům tvořícím v konceptním písmu v tomto období patřili Cchuej Jüan, Wang Si-č’ a Wang Čchia.^[2] Také Wang Sien-č’ vynikl v tomto stylu, přičemž jako první začal psát i několik znaků jedním tahem.^[1]^:s.200

V tchangském období se objevilo „bláznivé konceptní písmo“ (čínsky v českém přepisu kchuang-cchao, pchin-jinem kuángcǎo, znaky 狂草), tato krajně zjednodušená varianta čínských znaků zůstala pro svou nízkou čitelnost mimo praktické použití, pro některé kaligrafy se však stala prostředkem uměleckého vyjádření.^[1]^:s.215

Vedle písma vzorového (kchaj-šu) a kurzivního (sing-šu) patřilo konceptní písmo mezi tři základní styly čínské kaligrafie v nichž byla napsána většina kaligrafických textů.^[1]^:s.184

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0.
↑ ^a ^b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-3-23 [cit. 2014-10-20]. Kapitola The Chinese Script – Writing Styles. Dostupné online. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konceptní písmo na Wikimedia Commons
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-3-23 [cit. 2014-10-20]. Kapitola The Chinese Script – Writing Styles. Dostupné online. (anglicky)

[Z-P-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ZÁDRAPA, Lukáš; PEJČOCHOVÁ, Michaela. Čínské písmo. Praha: Academia, 2009. 298 s. (Orient; sv. 5). ISBN 978-80-200-1755-0.

[theobald_styles-2] THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-3-23 [cit. 2014-10-20]. Kapitola The Chinese Script – Writing Styles. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]