Síla Sibiře
Síla Sibiře (rusky Сила Сибири – Sila Sibiri) je plynovod na ruském Dálném východě. Od roku 2019 vede zemní plyn ze Sachy a z Irkutské oblasti k pobřeží Tichého oceánu, přičemž částečně vede souběžně s ropovodem Východní Sibiř – Tichý oceán. Slouží k vývozu ruského zemního plynu z jižních nalezišť v Jakutsku do Čínské lidové republiky. Připravovaný projekt Síla Sibiře 2 by měl vést ze severních nalezišť na poloostrově Jamal (odkud odebírala plyn do roku 2022 Evropa) přes Mongolsko do Číny.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]O stavbě plynovodu Síla Sibiře 1 bylo rozhodnuto v roce 2014 v souvislosti s uzavřením třicetileté smlouvy mezi oběma státy na odběr plynu v objemu 38 miliard kubických metrů ročně.[2] Jde o projekt v celkové hodnotě 55 miliard dolarů.[3] Stavbu plynovodu Síla Sibiře 1 slavnostně zahájili dne 1. září 2014 u jakutské obce Us Chatyn[4] ruský prezident Vladimir Putin a čínský vicepremiér Čang Kao-li.
Přeprava plynu do Číny by byla zahájena od roku 2019.[4] Plynovod má celkovou délku bezmála čtyři tisíce kilometrů a kapacitu 61 miliard krychlových metrů plynu ročně. Hlavní část začíná u Čajandinského ložiska a vede přes Blagověščensk do Chabarovska, odkud vede společně s plynovodem Sachalin – Chabarovsk – Vladivostok do Vladivostoku.
Síla Sibiře 2
[editovat | editovat zdroj]O projektu Síla Sibiře 2 se začalo hovořit již koncem 90. let 20. století pod názvem Altaj, kdy ho oznámil Vladimir Putin během návštěvy Číny na jaře 2006.[5] Má jít o plynovod K projektování došlo až o 14 let později a původní trasa přes Kazachstán se změnila přes Mongolsko. V Číně by se měl napojit na plynovod Východ–Západ vedoucí až do Šanghaje.[5] Vladimir Putin na začátku roku 2023 Číně oznámil, že výstavba plynovodu Síla Sibiře 2 je ve „vysokém stadiu přípravy“ a přislíbil dodávky 100 miliard m³ plynu ročně, ale Čína projekt nepodepsala. Výstavba a spuštění plynovodu by mělo trvat 6 až 10 let.[6] Na konci roku 2023 Čína požádala o další „hluboké slevy“ a požaduje, aby celý projekt zaplatilo Rusko (odhadované náklady 100 miliard dolarů),[1] protože nechce nést žádná rizika, a protože je Čína kvůli ruské válce na Ukrajině v silnější vyjednávací pozici než Rusko. Zahájení stavby je očekáváno nejdříve v roce 2024 i kvůli neuzavřeným jednáním o daních a poplatcích s Mongolskem,[7] ale dohoda vázne i na představách o cenách plynu a nákladech na přepravu mezi Ruskem a Čínou.[8]
.jpg)
Provoz plynovodu
[editovat | editovat zdroj]Provoz plynovodu slavnostně zahájili prostřednictvím telemostu prezidenti Ruské federace a Čínské lidové republiky Vladimir Putin a Si Ťin-pching v pondělí 2. prosince 2019. Provoz byl zahájen na úseku dlouhém 2157 km.[9] Po dokončení má být plynovod Síla Sibiře 1 ještě asi o tisíc kilometrů delší.[3]
V roce 2023 by Rusko mělo plynovodem Síla Sibiře 1 dopravit do Číny asi 22 miliard m³ zemního plynu (což je asi osmina dřívějšího vývozu Gazpromu do Evropy, který dosahoval 170 až 180 miliard m³ ročně). Projektovanou kapacitu 38 miliard m³ by měl dosáhnout v roce 2025. Cena plynu pro Čínu je v roce 2023 na úrovni 46 %[7] ceny pro EU a Turecko (271,6 USD za tisíc m³ proti 481,7 USD).[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ZÁMEČNÍK, Miroslav. Slabost Sibiře 2: kterak Putin v Pekingu ostrouhal. Týdeník Hrot [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Čína s Gazpromem podepsala dodávky plynu na třicet let. Česká televize [online]. 2014-5-21 [cit. 2014-9-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Rusko a Čína ukázaly Sílu Sibiře. Plynovod stál 1,3 bilionu korun. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-12-02 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Putin zahájil výstavbu nového plynovodu. Síla Sibiře povede do Číny | Firmy a trhy. Lidovky.cz [online]. 2014-09-01 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b JUST, Jiří. Čína hltá ruský plyn i ropu. Poptávka je po zvýšení dovozu, naráží ale na klíčový problém: plynovod Síla Sibiře 2. Lidovky.cz [online]. 2023-11-21 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Nová Síla Sibiře u ledu. Čína Rusku nepodepsala plynovod ani další dodávky. iDNES.cz [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Čína skřípla Rusy. Mají ještě víc zlevnit plyn a zaplatit celý plynovod Síla Sibiře. Echo24.cz [online]. 2023-11-28 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Martin. Gigantický sibiřský plynovod nabírá zpoždění. Číňané tlačí na Putina, aby snížil cenu. Aktuálně.cz [online]. 2024-02-16 [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Síla Sibiře. Putin a Si otevřeli první plynovod mezi Ruskem a Čínou. Novinky.cz [online]. Seznam, 2019-12-02 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Síla Sibiře na Wikimedia Commons
