Rybárna (Modrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rybárna
Rekreační objekt dnes (2020) nazývaný Rybárna (stav k roku 2013)
Rekreační objekt dnes (2020) nazývaný Rybárna (stav k roku 2013)
Lokalita
Charakter zaniklá samota
Obec Modrava
Okres Klatovy
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Javoří Pila
Nadmořská výška 1011[1] m n. m.
Rybárna
Rybárna
Další údaje
Zaniklé obce.cz 3275
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rybárna (psáno dohromady jako Fischerhütten nebo odděleně Fischer Hütten nebo v jednotném čísle jako Fischer Hütte)[p 1] je zaniklá samota, (někdy označovaná též jako samota na Rybárně[2]) která se nacházela v údolí Roklanského potoka[1] asi tři kilometry severozápadně od šumavské Modravy na cestě mezi Modravou a Javoří pilou při břehu Roklanského potoka. Tato samota stála v pomyslném „geografickém průniku“ tvořeném jižním úpatí Oblíku (1 225 m.n.m), jihozápadním úpatím Adamovy hory (1 078 m.n.m) a severním okrajem rozsáhlé Rybárenské slati, která byla po této samotě i pojmenována (Fischer Filz nebo také Fischerhüten Filz).[1][p 2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Okolní hory[editovat | editovat zdroj]

Rozptýlená osada Rybárna se nacházela asi 900 metrů vzdušnou čarou severovýchodním směrem od soutoku Javořího potoka (Ahornbach) s Roklanským potokem (Großmüllerbach) na Šumavě. Severně od Rybárny se tyčil Oblík (Steiningberg, 1 228 m.n.m) a Kostelní vrch (Kruheberg, 1 016 m.n.m); na severovýchodě pak Adamova hora (Adamsberg, 1 078 m.n.m); na jihovýchodě Modravská hora (Plohausen, 1 157 m.n.m); na jihu Rechenberg, (1 052 m.n.m); na západě Smrkový vrch (Schönfichten, 1 112 m.n.m) a na severozápadě Polom (Fallbaum, 1 139 m.n.m).

Okolní slatě[editovat | editovat zdroj]

Osada Rybárna byla obklopena rašeliništi. Na severovýchodě to byla Tříjezerní slať (Trreisenfilz), na východě pak Hochuferfilz, na jihovýchodě Haklfilz, na jihu to byla Rybárenská slať (Fischerhüttenfilz), na jihozápadě Fischerfilz a na západě Šárecká slať (Scharfilz).[p 3]

Sousední obydlená místa[editovat | editovat zdroj]

Sousedními obydlenými místy (vzhledem k osadě Rybárna) byly: Nová Studnice, Zelenohorská Huť, Zelená Hora; na severu pak Schwartzův statek (Pfälzerhof) a Kaltenbrunn (osada neměla české jméno); na severovýchodě Schätzova Mýť, Adamova hora (Adamsberg) a Vchynice; na východě Sägfeiler (hájovna), Tetov a Brennten; na jihovýchodě Vchynice–Tetov II (Maderhäuser) a Modrava (Mader); na jihu Rechenberghütten a Roklanská hájovna (Roklanská chata) (Rachelhütte) a nakonec Javoří Pila (Ahornsäge) na severozápadě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní samota Rybárna[editovat | editovat zdroj]

Na konci 18. století byla na Roklanském potoce (Großmüllerbach) postavena sklárna, ale její výroba nebyla příliš úspěšná. Po ukončení sklářského provozu nechal tehdejší majitel Prášilského (Stubenbachského) panství Josef II. ze Schwarzenbergu na cestě z Modravy (Mader) do Prášil (Stubenbach) postavit malou osadu, jejíž obyvatelé žili z těžby dřeva.

Až do roku 1938 se Rybářské chaty (Fischer Hütten) sestávaly celkem ze čtyř domů.[p 4][p 5] Tři z nich se nacházely na levé straně Roklanského potoka, čtvrtý z nich pak na pravém břehu potoka na okraji Rybárenské slati a byl s levým břehem spojen dřevěnou lávkou[2][4] (ta se nazývala Černá lávkaSchwarze Steg). Rybářské domky spadaly pod farnost Srní (Rehberg).[5] Až do poloviny 19. století byly Rybářské chaty podřízeny Prášilům (Stubenbach).

Po zrušení vrchnostenské správy (v roce 1848) byla vedena Rybárna jako osada přičleněná (od roku 1850) k obci Stadler (respektive Stadlern I. Antail) ve správním okrsku (okrese) Kašperské Hory (Bergreichenstein). Od roku 1868 patřila Rybárna pod okrsek (okres) Sušice ((Schüttenhofen). V roce 1934 získala obec Stadler (v rámci tzv. Stodůleckého podílu, I. díl) nový název Srní (Rehberg).[6][p 6] Po Mnichovské dohodě (30. září 1938) byla Rybárna přičleněna k Německé říši. V letech 1939 až 1945 patřila tato osada do bavorského okresu Bergreichenstein (Kašperské Hory).

Po druhé světové válce byla osada Rybárna v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva z této pohraniční části Šumavy opuštěna.[p 7][p 5] (Ze staré osady Rybárna nezůstaly žádné pozůstatky,[2] dnes (2020) najdete, při troše štěstí, snad jen vegetací zarostlé nevýrazné zbytky základových zdí.)

Hájovna Sägfeiler (Frühauf)[editovat | editovat zdroj]

Název Rybárna byl následně přenesen[1][4] a použit pro panskou[1] hájovnu (původně zvanou Sägfeiler[1]), která se nacházela 1 200 metrů vzdušnou čarou východně od zaniklých Rybářských domků (od původní samoty Rybárna). Zároveň bylo označení Rybárna použito i na celé okolí rozcestí tam, kde se od cesty Modrava – Javoří Pila odděluje cesta stoupající svahem k Tříjezerní slati.[4] Tato hájovna (dům číslo popisné 52 na stavební parcele 58/1[4]) stála na vyvýšeném levém břehu nad Roklanským potokem asi 90 metrů od křižovatky[4] s prudce do kopce stoupající odbočkou od Roklanského potoka k Tříjezerní slati (Dreiseenfilz).[2] (Na katastrálních mapách byl tento objekt označován jako Vchynice-Tetov číslo popisné 52.) V mapě Prášilského panství z roku 1872 je tato samota pojmenována jako Frühauf.[2] Hájovna Rybárna byla zbořena (neznámo přesně kdy[2]) někdy po druhé světové válce[1] (pravděpodobně v 50. letech 20. století) po vybudování vojenského výcvikového prostoru (VVP) Dobrá Voda.

Hájovna – rekreační objekt[editovat | editovat zdroj]

Asi 300 metrů jihovýchodním směrem od místa, kde stávala hájovna Frühauf (Sägfeiler) byl v roce 1938 (Některé prameny[1] datují vznik tohoto objektu až na dobu kolem poloviny 20. století.[1]) vybudována nová hájovna[8][9] ve tvaru písmene „U“,[2] jenž byl charakteristický pro schwarzenbergské lesovny.[8][9] List Plzeňský kraj ze dne 19. srpna 1938 o tom referoval následovně: „V Modravě Na Rybárně staví se hájenka státních lesů.[2] Sestává ze dvou dílců, a sice z obytné budovy a z budovy hospodářské. Budova obytná jest dřevěná, srubová a budova hospodářská jest z kamene.“[2] Objekt při Roklanském potoku vzdálený asi 2,5 km od Modravy sloužil lesním zaměstnancům i v období socialismu.[2] Dnes (2020) je to soukromé rekreační zařízení.[4][p 8] Na katastrálních mapách je tento objekt označován jako Vchynice-Tetov II číslo popisné 109. Na leteckém snímku z roku 1949 (pořízeném předchůdcem dnešního Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce) jsou znázorněny jak objekt původní hájovny Frühauf (Sägfeiler) tak i nový objekt tvaru písmene „U“.[2]

Okolí penzionu Rybárna[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti současné (rok 2020) Rybárny, jejíž jméno je odvozeno z německého tvaru příjmení Fischer (rybář), jehož nositel byl posledním zdejším lesníkem,[8][9] je na křižovatce cest odpočívadlo s informační tabulí a turistickým rozcestníkem.[8][9] Červeně značená turistická trasa z rozcestí Rybárna vede podél Roklanského potoka k rozcestí Javoří pila a dále pak (po modré) na Oblík nebo (dále po červené) na Poledník.[8][9] Další možností je postupovat z rozcestí Rybárna stoupáním po cyklotrase číslo 2122 ke Tříjezerní slati.[8][9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Výrazy Fischer Hütten či Fischer Hütte lze překládat buď jako Rybářské chaty nebo Rybářská chata, ale toto označení nejspíše odkazovalo na původní sklářskou huť,[1] protože složené německé podstatné jméno der Glashütte znamená v českém překladu sklárna (sklářská huť). Stejně zavádějící je i Fischer, které není odvozeno od rybaření (německé podstatné jméno die Fischer znamená česky rybář) ale od příjmení Fischer.[1]
  2. Původně se však jméno této rozsáhlé slati vztahovalo pouze na západní část dnešní Rybárenské slati, východní část se nazývala Hakl Filz.[1]
  3. Rybárenská slať je ze severu a z východu ohraničena Roklanským potokem.[3] Na porostní mapě revíru Modrava z roku 1863 jsou zakresleny i části Rybárenské slati, kterými jsou Hochuferfilz a Haklfilz.[3] Na západní a jižní straně ohraničuje Rybárenskou slať Mlynářská slať a Hraběcí slať.[3]
  4. Některé prameny[1][2] uvádějí, že se označení Rybárna vztahovalo jen na dvě budovy, jednu na pravém a druhou na levém břehu Roklanského potoka.[1][2][4] Obě usedlosti jsou zachyceny na mapě Stabilního katastru z roku 1837,[2][4][4] jejich vznik a využití není známé (souvisely nejspíše se sklářskou nebo dřevařskou kolonizací zdejších lesů[2]) a neexistuje k nim ani žádná dobová fotodokumentace.[2]
  5. a b Skupina původně dvou objektů zobrazených na mapě Stabilního katastru Prášily I. (mapa číslo 19) na katastrálním území Prášily I.[4]. Dům na stavební parcele číslo 137 (při cestě z Modravy na Javoří Pilu) byl odstraněn s největší pravděpodobností již před rokem 1900.[4] Další dům (číslo popisné 52) na parcele číslo 136 v blízkosti Roklanského potoka byl zdemolován v roce 1906, ale tato informace byla zanesena do pozemkové knihy o dva roky později (v roce 1908).[4] V době zániku byl dům číslo popisné 52 zapsán v Seznamu 24 pozemkové knihy jako majetek prášilského panství.[4]
  6. Území na svazích Spáleného a Sedelského vrchu s roztroušenou osadou Sedlo (Sattelberg), dřevařskou osadou Starým Srním (Rehberg) a s přilehlými osadami Hrádky, Zelená Hora, Kostelní Domky atd. bylo počátkem 18. století odděleno do tzv. Stodůlecké rychty a až do roku 1934 se oficiálně jmenovalo Stodůlecký podíl, I. díl (Stadleranteil I. Teil).[7] Od roku 1934 se také obec Sedlo přejmenovala na Srní.[7]
  7. Některé prameny[1][2][4] datují zánik Rybárny do přelomu 19. a 20. století.[1][2][4]
  8. V roce 2016 byl dvoupodlažní penzion Rybárna (s kapacitou 30 osob) v soukromém vlastnictví (na vlastním pozemku o rozloze 396 m2) nabízen coby velký (podlahová plocha celkem 300 m2) rekreační objekt (po částečné rekonstrukci) k prodeji za cenu 8 milionů korun.[10] Penzion (s nebytovými prostory) disponoval 10 místnostmi, dvěma garážemi a parkovištěm pro cca 10 osobních vozů.[10] Celý objekt (zděný, cihlový) byl vytápěn přímotopy (třída energetické náročnosti budovy byla „G“), měl vodu z vlastní studny a byl napojen na kanalizaci vedoucí podél příjezdové komunikace.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rybárna na německé Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p ROKLANSKÉ ÚDOLÍ; k.ú. Javoří Pila a Filipova Huť - dříve Prášily, Vchynice-Tetov II (Šumava / Kašperskohorsko); podkapitola „Rybárna“ [online]. Místopis EU [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Rybárna / Fischer Hütte [online]. Web Šumava–Modravsko cz [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  3. a b c Rybárenská slať / Fischerhütten Filz [online]. web Šumava – Modravsko cz [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o ČEJKA, Martin; VLČEK, Jan. Rybárna (Fischerhütte) – Popis [online]. web Zaniklé obce cz, 2006-06-21, rev. 2009-06-07 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  5. Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen, Band 8, Prachiner Kreis, (Království české, svazek 8, Prachatický kraj), 1840, Strana 260
  6. Vyhláška ministra vnitra ze dne 23. ledna 1935 o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1934
  7. a b SRNÍ (Rehberg); k.ú. Srní I (Šumava / Kašperskohorsko) [online]. Místopis EU [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f Rozcestí Rybárna u Modravy [online]. Web Turisuta cz, rev. 2011-01-29 [cit. 2001-01-12]. Dostupné online. 
  9. a b c d e f hájovna Rybárna [online]. Web Šumava cz [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  10. a b c KOLÍNOVÁ, Eva. Prodej velkého rodinného domu - penzionu - Rybárny - v Národním parku Šumavy [online]. 2016-02-06 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]