Přeskočit na obsah

Rudolf Ryšán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Ryšán
Narození15. června 1890
Bílé Podolí
Úmrtí16. března 1949 (ve věku 58 let)
Kutná Hora
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Ryšán (15. června 1890 Bílé Podolí[1] – 16. března 1949 Kutná Hora) byl český architekt a stavební podnikatel.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Josefa Ryšána, rolníka[p 1] v Bílém Podolí, a jeho manželky Marie, rozené Chudobové.

Vystudoval architekturu na pražské technice u profesora Antonína Balšánka.

Dne 30. října 1915 se v Kutné Hoře oženil s Pavlínou Schmittovou (1891–1957?).[2]

Dne 18. července 1920 byl jmenován úředním autorizovaným civilním inženýrem pro architekturu a pozemní stavby.[3]

Pozůstalost po Rudolfu Ryšánovi se nedochovala.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Školní projekt

[editovat | editovat zdroj]

1912–1913 školní projekt městského divadla v Kutné Hoře pro 600 diváků.[4] Projekt byl zveřejněn v časopisu Architektonický obzor v roce 1915.[5][p 2]

Stavby v Kutné Hoře

[editovat | editovat zdroj]

Zemská průmyslová škola

[editovat | editovat zdroj]
Zemská průmyslová škola.

(projekt 1923, stavba 1926–1928; dnes Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky), Kutná Hora – Hlouška, čp. 197, Masarykova 1 / Školní 13.[6][7] V Kutné Hoře fungovala od roku 1870 Živnostenská pokračovací škola, kterou zřídil školní odbor Řemeslnické besedy, spolku ve kterém se sdružovali místní řemeslníci a živnostníci. V roce 1887 převzalo školu město. Škola sídlila v budově v Hornické ulici 209.[8] Tento objekt kapacitně nedostačoval. Proto byla v roce 1923 vypsána dvoukolová architektonické soutěž, do které bylo přihlášeno třicet projektů. Z prvního kola postoupili architekti Bedřich Adámek, Jiří Kodl, Rudolf Ryšán a dvojice Alois Mezera a Ladislav Machoň. Vítězem druhého kola se pak stal projekt Rudolfa Ryšána, který se také se svou stavební firmou ujal realizace. Projekt byl dokončen závěrem roku 1923. V roce 1924 bylo vydáno stavební povolení. První realizovanou částí komplexu byl objekt školních dílen, kde se údajně následně vyráběly kovové prvky potřebné pro stavbu. Stavba školní budovy byla dokončena v roce 1928 a byla v ní umístěna část expozic Všeobecné krajinské výstavy. Kolaudace objektu proběhla po vybavení interiérů v roce 1930 a výuka započala školním rokem 1930/1931. Jedná se o nejrozsáhlejší stavbu, která byla v Kutné Hoře realizována mezi světovými válkami.[9]

Obchodní dům Antonína Brožka

[editovat | editovat zdroj]
Obchodní dům Antonína Brožka.

1924–1925, Kutná Hora – Vnitřní Město, čp. 498, Roháčova 28, nároží s Tylovou ulicí. Na místě pohřebního ústavu a skladu rakví Otakara Adamce vznikla po první světové válce prosperující firma na čalouněný nábytek Karla Brožka a jeho syna Antonína. V prosinci 1924 pro ně navrhl Rudolf Ryšán adaptaci domu. V přízemí se nacházela vzorková prodejna, v patře čtyřpokojový byt se zázemím. Nad prvním patrem byl pak sklad čalounického materiálu. Budova byla dále upravena v roce 1938 stavitelem Antonínem Stehlíkem, který rozšířil výkladce do Roháčovy ulice a na toto průčelí umístil nápis „ZÁVODY ČALOUNICKÉ“, který se zachoval do současnosti.[10]

Obchodní a nájemní dům Josefa Podlipného

[editovat | editovat zdroj]

1925, Kutná Hora – Hlouška, čp. 48, Na Náměti 26 (nároží se Štefánikovou ulicí), přestavěno 1996[11][p 3]

Nájemní dům továrny Čs. tabákové režie

[editovat | editovat zdroj]

1926–1928, Kutná Hora – Sedlec, Vítězná čp. 221[12]

Obchodní dům Karla Bláhy

[editovat | editovat zdroj]

1927–1929, Kutná Hora, čp. 404, Havířská 2, Tylova 11[12][13] Drogista Karel Bláha získal v roce 1921 koncesi na drogistickou provozovnu na nároží Tylovy a Havířské ulice. Původní patrový dům byl zajímavý přilehlou malou kapličkou do Tylovy ulice. V roce 1927 vydal městský úřad povolení na demolici domu a výstavbu domu nového. Protože stavebník s demolicí a výstavbou nového domu nespěchal, nařídil mu městský úřad uspíšit výstavbu vzhledem k blížící se Všeobecné krajské výstavě v roce 1928. Stavba nového obchodního domu začala v roce 1928 a protáhla se až do podzimu 1929. V přízemí byly umístěny obchodní prostory, v patře byl čtyřpokojový byt se zasklenou terasou. Dům je považován za jednu z nejzdařilejších realizací architekta.[14]

Obchodní a nájemní dům Josefa Kozlíka

[editovat | editovat zdroj]
Obchodní dům Josefa Kozlíka

1927–1929, Kutná Hora-Vnitřní Město, čp. 413, Sokolská 12. Dvoupatrový puristický dům s charakteristickými střídajícími se vertikálními a horizontálními liniemi v průčelí.[15] Velkoobchodník s koloniálním zbožím Josef Kozlík, který měl svůj prosperující obchod na Václavském náměstí v centru Kutné Hory, se v roce 1927 rozhodl pro stavbu moderního obchodního domu v Sokolské ulici, která je hlavní spojnicí mezi nádražím a středem města. V lednu 1928 bylo vydáno stavební povolení na stavbu dvoupatrové budovy, kde byly v přízemí obchodní místnosti, skladiště a kancelář; v prvním patře se nacházel šestipokojový byt s příslušenstvím a ve druhém patře tři pokoje pro personál, příslušenství a prádelna. Kolaudace domu proběhla v říjnu 1929. V roce 1949 byl dům znárodněn a přidělen podniku Pramen. Po roce 1990 byl vrácen rodině původních majitelů a následně v devadesátých letech rekonstruován.[16] Dne 3. března 1999 byl objekt prohlášen kulturní památkou České republiky.[15]

Další realizace

[editovat | editovat zdroj]
  • 1927–1929 Rodinný dům Karla Bláhy, Kutná Hora – Žižkov, čp. 204, Dukelská 7[12]
  • 1928 Rodinný dům, Kutná Hora – Žižkov, čp. 205, Dukelská 8[12]
  • 1928–1929 Rodinný dům, Kutná Hora – Žižkov, čp. 203, Vojtěšská 9[12]
  • 1931-1933 Tylovo divadlo, Kutná Hora - Hlouška, čp. 128, Masarykova 10. Pro projekt divadelní budovy v Kutné Hoře byla vypsána v roce 1928 architektonická soutěž, které se zúčastnili přední architekti, například Jan Gillar, Josef Hausenblas, Josef a Rudolf Hrabovi, Otakar Novotný, Zdeněk Pešánek, Rudolf Ryšán, Josef Skřivánek, Antonín Urban, Jan Vodňaruk, František Zelenka. Město Kutná Hora zakoupilo některé soutěžní projekty, ale vítěz nebyl vybrán.[17] V roce 1931 se začala stavba divadelní budovy, jejímiž autory byli bratři Josef a Rudolf Hrabovi. Podpisy na plánech dosvědčují, že se na projektu podílelo více projektantů: Rudolf Ryšán, který je pravděpodobně autorem interiéru i průčelí stavby, František Zelenka navrhl hlediště. Dále jsou na výkresech skutečného provedení podepsáni Jaromír Dajbych a J. Král.[18]
  • 1938–1939 Zemědělská nemocenská pojišťovna, Kutná Hora – Žižkov, čp. 301, Vojtěšská 11, spolu s Antonínem Brožkem[11]
  • 1939–1943 Hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře, Kutná Hora – Žižkov, čp. 237, Vojtěšská 26, spolu s Bedřichem Adámkem a Jaromírem Dajbychem.[11]
  • Realizace v Kutné Hoře
  • Obchodní a nájemní dům Josefa Podlipného.
    Obchodní a nájemní dům Josefa Podlipného.
  • Nájemní dům továrny Čs. tabákové režie.
    Nájemní dům továrny Čs. tabákové režie.
  • Obchodní dům Karla Bláhy.
    Obchodní dům Karla Bláhy.
  • Rodinný dům, Vojtěšská 9
    Rodinný dům, Vojtěšská 9
  • Rodinný dům Karla Bláhy, Dukelská 7
    Rodinný dům Karla Bláhy, Dukelská 7
  • Rodinný dům, Dukelská 8
    Rodinný dům, Dukelská 8
  • Zemědělská nemocenská pojišťovna, Architekti Rudolf Ryšán a Antonín Brožek
    Zemědělská nemocenská pojišťovna, Architekti Rudolf Ryšán a Antonín Brožek
  • Hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře
    Hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře

Stavby mimo Kutnou Horu

[editovat | editovat zdroj]
  • 1936–1937 Továrna Kašparides & Novák, továrna plechových obalů, Kolín nad Labem,
  • polovina třicátých let – Továrna Jakl a Štěřík, Chemická továrna v Kolíně nad Labem. Areál vážně poškozen bombardováním během druhé světové války.
  • Obchodní dům E. Kaucký, Jince
  • Červinkova vila, Jince

Vynálezy

[editovat | editovat zdroj]
Penetrit, dobová inzerce z roku 1928

Vynalezl asfaltocementovou směs Penetrit, která se používala při stavbě silnic[21][22] a byla rovněž užita pro stavbu letištních ploch letiště Praha – Ruzyně.[23]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V době sňatku Rudolfa Ryšána byl jeho otec poštovním podúředníkem.
  2. ↑ Rudolf Ryšán se v roce 1928 zúčastnil architektonické soutěže na budovu městského divadla. V letech 1931-1933 se pak podílel na stavbě Tylova divadla jako jeden z projektantů.
  3. ↑ KOHOUT 86, uvádí jako léta vzniku stavby 1938–1939, jedná se ale o překlep

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matrika narozených Zbyslav, 1888-1899, snímek 15 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika oddaných řk., Kutná Hora 1915-1920, snímek 7 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Seznam úř. aut. civilních techniků a úř. aut. horních inženýrů se sídlem v Československé republice a soukromých techniků se sídlem na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kteří jsou členy Inženýrské komory pro ČSR. dle stavu ze dne 1. ledna 1925 [online]. Inženýrská komora pro Československou republiku, 1925 [cit. 2020-04-11]. Kapitola Úř. aut. civ. inženýři pro architekturu a pozemní stavby., s. 13. Dostupné online. 
  4. ↑ Tylovo divadlo Kutná Hora. www.theatre-architecture.eu [online]. Internetové muzeum / Divadelní architektura v Evropě [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Návrh ze školy architektury na c. k. české vys. škole technické v Praze. - Divadlo pro 600 osob v Kutné Hoře. Stud arch. Rudolf Ryšan.. Architektonický obzor. 1915, roč. 14, čís. 7, s. 80–82. Dostupné online. ISSN 1803-3350. 
  6. ↑ KOHOUT, Michal; ŠVÁCHA, Rostislav. A 186 Průmyslová škola, Masarykova 1, Kutná Hora. In: Česká republika - moderní architektura. Čechy. Praha: Zlatý řez, 2014. ISBN 978-80-903826-0-2.
  7. ↑ Střední průmyslová škola. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ POSPÍCHALOVÁ, Helena. Řemeslnická beseda vydržela v Kutné Hoře přes osmdesát let. Kutnohorský deník. 2008-11-28. Dostupné online [cit. 2020-06-14]. 
  9. ↑ POSPÍŠIL, 2019, Zemská průmyslová škola, str. 118-123
  10. ↑ POSPÍŠIL, 2019, Obchodní dům Antonína Brožka, str. 36-39
  11. ↑ a b c KOHOUT, ŠVÁCHA, 2014, s. 86
  12. ↑ a b c d e KOHOUT, ŠVÁCHA, 2014, s. 85
  13. ↑ POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora : stavby první republiky. 1. vyd. Kutná Hora: IB Books, 2019. 163 s. ISBN 978-80-907676-0-7. Kapitola Obchodní dům Karla Bláhy, s. 41–43. 
  14. ↑ POSPÍŠIL, 2019, Obchodní dům karla Bláhy, str. 40-43
  15. ↑ a b obchodní dům. Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ POSPÍŠIL, 2019, Obchodní dům Josefa Kozlíka, str. 44-49
  17. ↑ POSPÍŠIL, 2019, Architektonické soutěže : Tylovo divadlo, str. 12 - 17
  18. ↑ POSPÍŠIL, 2019, Tylovo divadlo, str. 132-137
  19. ↑ mlýn Dubina. vodnimlyny.cz [online]. Vodnimlyny.cz [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ KOHOUT, ŠVÁCHA, 2014, s. 92
  21. ↑ Úpravy státních silnic v Čechách na ůčet silničního fondu r. 1928. Národní politika. 9. 05. 1928, roč. 46, čís. 129, s. 5. Dostupné online. 
  22. ↑ Penetrit. Národní listy. 1928-06-07, roč. 68, čís. 157, s. 3 (příloha). Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  23. ↑ KOHOUT, Michal; ŠVÁCHA, Rostislav. Rudolf Ryšán. In: Česká republika - moderní architektura. Čechy. Praha: Zlatý řez, 2014. ISBN 978-80-903826-0-2. Kapitola Biografie architektů.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Ryšán&oldid=22009721“