Rudolf Švábský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf Švábský
vévoda švábský
Rudolfova královská pečeť z 25. března 1079
Rudolfova královská pečeť z 25. března 1079
Narození 1025?
Úmrtí 15. října 1080
Pochován katedrála v Merserburgu
Manželky Matylda Švábská
Adéla Savojská
Potomci Adéla Švábská
Bertold I. Švábský
Anežka
Berta
Ota
Bruno
Otec Kuno z Rheinfeldenu

Rudolf z Rheinfelden (německy Rudolf von Rheinfelden, 1025?15. října 1080) byl v letech 1057–1079 vévodou švábským a v letech 1077–1080 římským protikrálem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rudolfova náhrobní deska v merseburském dómu

Rudolf byl synem Kuna, hraběte z Rheinfeldenu. V roce 1057 údajně Rudolf využil nezletilosti potomního císaře Jindřicha IV. a prý unesl jeho sestru Matyldu[1], kterou o dva roky později pojal za manželku. Spolu s Matyldou získal vévodství švábské a správu Burgundského království. V roce 1060 však Matylda zemřela a Rudolf se roku 1066 oženil s Adlétou, dcerou savojského hraběte Oty.

Rudolf zpočátku svého švagra podporoval politicky i vojensky proti rozličným odpůrcům jeho vlády, avšak po vypuknutí sporu o investituru a Jindřichově exkomunikaci se vzbouřil a v březnu 1077 byl ve Forchheimu zvolen protikrálem. V Mohuči byl 25. května téhož roku korunován tamním arcibiskupem Siegfriedem I., ale svými protivníky byl donucen uprchnout do Saska. Odříznut od své mocenské základny ve Švábsku, udělil tamní vévodský titul svému synovi Bertholdovi [pozn. 1] a jal se organizovat své přívržence ve středu a na severu Německa.

V bitvě u franského města Mellrichstadt dne 7. srpna 1078 sice Rudolf porazil císařská vojska, stále však neměl dostatečně silnou podporu, a to ani od papeže Řehoře VII. Situace se ovšem měnila v jeho prospěch. Po další vítězné bitvě u Flarchheimu (27. ledna 1080) byl 7. března téhož roku císař Jindřich papežem opět exkomunikován a Rudolf uznán právoplatným králem. Takto posílen, svedl Rudolf další bitvu 14. října 1080 u Bílého Halštrova, která skončila spektakulárním vítězstvím jeho vojsk. On sám však přišel o ruku a byl raněn do břicha. Stáhl se do nedalekého Merseburku, kde na následky těchto zranění následujícího dne zemřel. Byl pohřben v místní katedrále.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jindřich IV. Rudolfa mezitím formálně zbavil této vévodské hodnosti a udělil ji svému straníkovi Fridrichovi Štaufskému.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf of Rheinfelden na anglické Wikipedii.

  1. Autorem jediného údaje, že se jednalo o únos, je bavorský mnich Frutolf von Michelsberg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Ota III.
Znak z doby nástupu Švábský vévoda
Rudolf I.
1057-1079
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Berthold z Rheinfeldenu
Fridrich