Robert Estienne
| Robert Estienne | |
|---|---|
_Icones_virorum_nostra_patrumq._memoria_illustrium_(serietitel),_RP-P-OB-55.218.jpg) | |
| Narození | 1503 Paříž |
| Úmrtí | 7. září 1559 (ve věku 55–56 let) Ženeva |
| Povolání | tiskař, vydavatel, klasický učenec, lexikograf, klasický filolog a gramatik |
| Témata | tiskařství |
| Děti | Henri Estienne François Estienne Robert Estienne |
| Rodiče | Henri Estienne a Guyonne Viart |
| Příbuzní | Charles Estienne a François Estienne (sourozenci) Paul Estienne (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Estienne [robér eťjen], latinsky Stephanus (1503, Paříž – 7. září 1559, Ženeva), byl francouzský humanista, překladatel, lexikograf a tiskař 16. století, který pracoval na zdokonalení Erasmova vydání biblického textu a jeho kapitoly poprvé rozčlenil na verše.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako druhý syn slavného tiskaře Henri Estienna a získal vynikající humanistické vzdělání v latině, řečtině i hebrejštině. Roku 1526 se oženil s dcerou bohatého tiskaře J. Badia, s níž měl deset dětí. Téhož roku převzal tiskárnu pod vlastním jménem a vydával latinské a řecké klasiky, často se svými komentáři a předmluvami, ale také své vlastní latinské (Thesaurus linguae latinae, 1531) a latinsko-francouzské slovníky, pro něž poprvé použil označení „slovník“ (Dictionnaire, 1538). Od roku 1528 tiskl také nová a kriticky vylepšená vydání řecké a latinské bible s indexy a poznámkami, což mu vyneslo nepřátelství profesorů pařížské Sorbonna|Sorbonny. Ta byla pověřena cenzurou nových knih, které pro ni recenzovali „přísežní knihkupci“, mezi něž Estienne nepatřil.[1]
Roku 1540 jej král František I. jmenoval královským tiskařem a dal mu udělat nové řecké litery, které vyryl Claude Garamond. Estienne tiskl a vydával ročně 15-20 knih, dostával se však pod stále silnější tlak cenzorů. Po smrti krále Františka I. (1547) cestoval roku 1549 do Švýcarska, kde navštívil Ženevu, Basilej a Curych a seznámil se s reformátorem J. Calvinem. Roku 1550 se odstěhoval do Ženevy, přestoupil na kalvinismus a v následujícím roce vydal řecký Nový zákon, poprvé rozdělený na verše. Také v Ženevě byla cenzura, byla však vůči Estiennovi přátelská. Roku 1552-1553 vyšel jeho francouzský překlad bible a roku 1557 celá bible v původních jazycích s latinským překladem, rozdělená na verše.[2]
Po Robertově smrti obnovili jeho synové tiskárnu v Paříži.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Robert Estienne se významně podílel na vzniku moderních slovníků a patřil mezi mistry tiskařského umění, největší význam však měl jeho podíl na kritickém zdokonalování řeckého biblického textu, který sám roku 1557 poprvé nazval „textus receptus“.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- E. Armstrong, Robert Estienne, Royal Printer. An historical study of the elder Stephanus. Cambridge: Cambridge University Press 1954.
- Ottův slovník naučný, heslo Estienne, Robert. Sv. 8, str. 766
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Estienne na Wikimedia Commons - Digitalizované tisky R. Estienne, Univerzita v Tours
