Zobrazení zdroje stránky Riga

{{Infobox - sídlo světa
| originální jméno = Rīga
| jméno = Riga
| obrázek = Views from St. Peter's Church Spire, Riga 20180808-3.jpg
| popisek = Stará Riga
| pojem vyššího celku = historický region
| název vyššího celku = [[Vidzeme]]
| pojem nižšího celku = 
| název nižšího celku = 
| etnické složení = [[Lotyši]] 47,37 %<br />[[Rusové]] 35,71 %<br />[[Bělorusové]] 3,59 %<br />[[Ukrajinci]] 3,49 %
| náboženské složení = [[luteránství]], [[Římskokatolická církev|římské katolictví]], [[pravoslaví]]
| psč = 1001–1084
| telefonní předvolba = +371 7
| starosta = [[Vilnis Ķirsis]]<ref>{{Cite web |title=Vilnis Ķirsis becomes Mayor of Rīga
|url=https://eng.lsm.lv/article/politics/politics/18.08.2023-vilnis-kirsis-becomes-mayor-of-riga.a520589/ |access-date=2023-09-16 |website=www.eng.lsm.lv}}</ref>
| název dle unesco = historické centrum Rigy
| typ = kulturní dědictví
| kritérium = i, ii
| id = 852
| rok zařazení = 1997
}}
'''Riga''' ({{vjazyce2|lv|{{audio|Lv-Riga.ogg|''Rīga''}}}}) je hlavní město [[Lotyšsko|Lotyšska]]. Leží při ústí řeky [[Daugava|Daugavy]] (Západní Dviny) do [[Rižský záliv|Rižského zálivu]] [[Baltské moře|Baltského moře]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a je největším městem [[Baltské státy|Pobaltí]]. Slouží jako kulturní, vzdělávací, politické, obchodní a průmyslové středisko širokého okolí, plní i důležitou [[tranzit]]ní roli mezi západními státy a [[Rusko|Ruskem]].

Historické centrum Rigy, někdejšího [[Hanza|hanzovního]] města, je zapsáno na seznam světového dědictví [[UNESCO]]; krom několika středověkých sakrálních památek se město vyznačuje výraznou [[Secesní architektura|secesní architekturou]], která je porovnatelná s&nbsp;městy, jako je [[Vídeň]], [[Petrohrad]] nebo [[Barcelona]].

== Název ==
Nejčastěji přijímaným etymologickým vysvětlením jména města je to, že jde o německou zkomoleninu z [[livonština|livonštiny]] (oblast pobřeží kolem dnešní Rigy byla v raném středověku sídlem kmene [[Livové|Livů]], kteří mj. dali jméno i středověkému [[Livonsko|Livonsku]]), v níž existuje slovo ''ringa'' („smyčka, oblouk“), což by mohl být odkaz na četná ramena a velkou okrouhlou zátočinu, jež tu před svým vyústěním do moře tvoří řeka Daugava.

== Geografie ==
[[Soubor:Riga SPOT 1024.jpg|náhled|vlevo|Riga na satelitním snímku]]
=== Podnebí ===
V&nbsp;zimě se v&nbsp;Rize pohybují teploty okolo −5&nbsp;°C, v létě mezi 15 a 20&nbsp;°C. Podnebí je mírné, přímořské, se zřetelnou aktivitou cyklonů a značným podílem srážek.

==Dějiny==
Podrobné [[dějiny Lotyšska]].{{pahýl část}}

== Ekonomika ==
V&nbsp;Rize je velké množství akademických institucí, včetně [[Latvijas Universitāte|Lotyšské univerzity]] (Latvijas Universitāte), Technické univerzity (Rīgas Tehniskā universitāte) a Stradiňšovy univerzity (Rīgas Stradiņa universitāte). V&nbsp;Rize zasedá i lotyšský parlament ([[Saeima]]) a na [[Rižský zámek|Rižském hradě]] sídlí lotyšský prezident.

V&nbsp;posledních letech se výrazně zvýšil obchodní a turistický cestovní ruch vzhledem k&nbsp;zlepšení komerční a turistické infrastruktury. Riga jako přístavní město je hlavním cestovním uzlem místní silniční a [[Železniční doprava v Lotyšsku|železniční dopravy]]. Většina turistů cestuje do Rigy letecky. [[Letiště Riga|Mezinárodní letiště v&nbsp;Rize]] je největší v&nbsp;Pobaltí, bylo zmodernizované v&nbsp;roce [[2001]], k&nbsp;800.&nbsp;výročí založení města. Mezi lety [[1993]] a [[2001]] se letecká doprava zdvojnásobila. Baltský námořní [[trajekt]] spojoval Rigu se [[Stockholm]]em; v&nbsp;roce 2021 byl jeho provoz přerušen v&nbsp;důsledku pandemie a v&nbsp;roce 2024 stále není obnoven. V&nbsp;období studené války byly v&nbsp;Rize také dvě letecké základny: [[Rumbula]] a [[Spilve]].

Ve městě se nacházejí všechny důležité finanční instituce, včetně lotyšské centrální banky. Zahraniční obchod se v&nbsp;Rize v posledním období rozvíjí, zvláště po vstupu Lotyšska do [[Evropská unie|Evropské unie]] [[1. květen|1. května]] [[2004]]. V&nbsp;Rize je soustředěna přibližně polovina celé průmyslové kapacity Lotyšska, především v&nbsp;oblasti finančnictví, veřejných služeb, potravinářství, farmakologie, zpracování dřeva, tiskařství. Je zastoupen textilní a nábytkářský průmysl a výroba komunikačních zařízení. Přístav v&nbsp;Rize je důležitým centrem dopravy zboží.

== Administrativní členění ==
Riga je členěna na 6 správních obvodů:
{| class="wikitable"
|+
!Název (lotyština)
!Název (čeština)
!Rozloha
! rowspan="7" |[[Soubor:Maps of administrative units of Riga, Latvia (Obvody města Riga, Lotyšsko),.png|střed|bezrámu|360x360pixelů]]
|-
|Centra rajons
|[[Centrální obvod (Riga)|Centrální obvod]]
|3 km<sup>2</sup>
|-
|Kurzemes rajons
|[[Kurzermský obvod (Riga)|Kurzemský obvod]]
|79 km<sup>2</sup>
|-
|Zemgales priekšpilsēta
|[[Zemgalské předměstí (Riga)|Zemgalské předměstí]]
|41 km<sup>2</sup>
|-
|Ziemeļu rajons
|[[Severní obvod (Riga)|Severní obvod]]
|77 km<sup>2</sup>
|-
|Vidzemes priekšpilsēta
|[[Vidzemské předměstí (Riga)|Vidzemské předměstí]]
|57 km<sup>2</sup>
|-
|Latgales priekšpilsēta
|[[Latgalské předměstí (Riga)|Latgalské předměstí]]
|50 km<sup>2</sup>
|}
Obvody Rigy se dále dělí na čtvrti. Město Riga má celkem 58 čtvrtí.

== Obyvatelstvo ==
{| 
| valign="top" |
{| class="wikitable"
! style="background:#efefef;" | Rok || Populace
|-
| [[1767]] || align="right" | 19 500
|-
| [[1800]] || align="right" | 29 500
|-
| [[1840]] || align="right" | 60 000
|-
| [[1867]] || align="right" | 102 600
|-
| [[1881]] || align="right" | 169 300
|-
| [[1897]] || align="right" | 282 200
|-
| [[1913]] || align="right" | 517 500
|-
| [[1920]] || align="right" |<ref>Masivní pokles populace po první světové válce.</ref> 185 100 
|-
| [[1930]] || align="right" | 377 900
|-
| [[1940]] || align="right" | 353 800
|}
| valign="top" |
{| class="wikitable"
! style="background:#efefef;" | Rok || Populace
|-
| [[1941]] || align="right" | 335 200
|-
| [[1945]] || align="right" |<ref>Pokles populace po druhé světové válce a deportacích.</ref> 228 200
|-
| [[1950]] || align="right" | 482 300
|-
| [[1955]] || align="right" | 566 900
|-
| [[1959]] || align="right" | 580 400
|-
| [[1965]] || align="right" | 665 200
|-
| [[1970]] || align="right" | 731 800
|-
| [[1975]] || align="right" | 795 600
|-
| [[1979]] || align="right" | 835 500
|-
| [[1987]] || align="right" | 900 300
|}
| valign="top" |
{| class="wikitable"
! style="background:#efefef;" | Rok || Populace
|-
| [[1990]] || align="right" | 909 135
|-
| [[1991]] || align="right" | 900 455
|-
| [[1992]] || align="right" | 889 741
|-
| [[1993]] || align="right" | 863 657
|-
| [[1994]] || align="right" | 843 552
|-
| [[1995]] || align="right" | 824 988
|-
| [[1996]] || align="right" | 810 172
|-
| [[1997]] || align="right" | 797 947
|-
| [[1998]] || align="right" | 786 612
|-
| [[1999]] || align="right" | 776 008
|}
| valign="top" |
{| class="wikitable"
! style="background:#efefef;" | Rok || Populace
|-
| [[2000]] || align="right" | 764 329
|-
| [[2001]] || align="right" | 756 627
|-
| [[2002]] || align="right" | 747 157
|-
| [[2003]] || align="right" | 739 232
|-
| [[2004]] || align="right" | 735 241
|-
| [[2005]] || align="right" | 731 762
|-
| [[2006]] || align="right" | 727 578
|-
| [[2007]] || align="right" | 722 485
|-
| [[2008]] || align="right" | 717 371
|-
| [[2009]] || align="right" | 715 978
|}
| valign="top" |
{| class="wikitable"
! style="background:#efefef;" | Rok || Populace
|-
| [[2010]] || align="right" | 709 145
|-
| [[2011]] || align="right" | 703 581
|-
| [[2012]] || align="right" | 699 203
|-
| [[2013]] || align="right" | 696 618
|-
| [[2014]] || align="right" | 701 185
|-
| [[2015]] || align="right" | 698 086
|-
| [[2016]] || align="right" | 698 529
|-
| [[2017]] || align="right" | 704 476
|-
| [[2018]] || align="right" | 701 064
|}
|}

Počet obyvatel Rigy se snižuje, zvlášť je to znatelné na údajích po roce [[1991]]. Způsobila to emigrace etnických Rusů, odchod části obyvatel do [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Irsko|Irska]] a nízká porodnost. Většina Lotyšů je [[Luteránství|protestantské evangelické luteránské]] nebo [[katolická církev|římskokatolické]] víry, většina Rusů patří k&nbsp;[[Pravoslaví|ruské ortodoxní církvi]].
{{bar box|width=250px|float=left|title=Etnické složení obyvatel Rigy v roce 2023<ref>{{Tīmekļa atsauce |url=https://geo.stat.gov.lv/stage2/ |title=Iedzīvotāju skaits Latvijas pašvaldībās pēc nacionālā sastāva |access-date=28.07.2023 }}</ref>|titlebar=#ddd|bars={{bar percent|[[Lotyši]] (288 432)   |green|47}}
{{bar percent|[[Rusové]] (211 749)      |red|34}}
{{bar percent|[[Ukrajinci]] (29 673)      |blue|5}}
{{bar percent|[[Bělorusové]] (21 257)   |black|3}}
{{bar percent|[[Poláci]] (10 138)         |pink|2}}
{{bar percent|[[Litevci]] (4 651)      |orange|1}}
{{bar percent|Jiná či nespecifikovaná národnost (49 087)     |purple|8}}}}











Po získání nezávislosti v&nbsp;roce [[1991]] se muselo mnoho nelotyšských rodin, které se přistěhovaly po anexi Lotyšska v&nbsp;roce [[1940]], odstěhovat do svých původních zemí. Výsledkem tohoto velkého počtu emigrací z&nbsp;Lotyšska je snižování počtu obyvatel, zároveň procentuálně počet Lotyšů vzrůstá.
{{Panorama|obrázek=Vecriga view from saint peter church 2011.jpg|šířka=1600|popisek=Panorama Rigy z věže kostela sv. Petra}}

== Památky ==
=== Stará Riga (''Vecrīga'') ===
Historické centrum města zvané Stará Riga se nachází na pravém břehu řeky. Z&nbsp;významných památek je možno jmenovat:
;'''[[Rižský dóm]]''' (Rīgas Doms) na Katedrálním náměstí (Doma laukums)
: [[Soubor:Views from St. Peter's Church Spire, Riga 20180808-5.jpg|náhled|Dóm s Rižským zámkem a řekou Daugavou v&nbsp;pozadí]][[Soubor:Iglesia de San Pedro, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 32.JPG|náhled|Kostel sv. Petra|499x499pixelů]][[Románský sloh|Románská]] monumentální katedrála, dnes patřící [[luteráni|luteránům]], je největším kostelem v&nbsp;pobaltských státech. Začala vznikat roku [[1211]] a v&nbsp;průběhu století byla několikrát přestavována. Kvůli její stavbě byly strženy původní domy. Dnes jejich přítomnost připomínají jenom dlažební kostky na náměstí, sestavené v jejich půdorysech. (Z&nbsp;náměstí je možno spatřit mj. i věže tří velkých rižských kostelů: krom Dómu jsou to ještě věže sv. Jakuba a sv. Petra.) Nejzajímavější je, že ani na jedné věžičce není umístěn kříž. Místo toho se tam nachází větrné korouhvičky v&nbsp;podobě kohoutů, které podle pohanských pověr mají odrazovat zlé duchy. Uvnitř katedrály se nacházejí jedinečné varhany s&nbsp;6768 píšťalami, rejstříky obsahují i zvuky větru a moře. Původní varhany ze 16.&nbsp;století byly po&nbsp;300&nbsp;letech v&nbsp;roce [[1884]] nahrazeny novými.
; '''[[Rižský zámek]]''' (Rīgas pils)
: Původně hrad postavený z vůle křižáků ([[Mečoví rytíři]]) roku [[1330]] mimo tehdejší městské hradby, náhradou za starší hrad ve městě, zničený Rižany. Až do roku [[1481]] na hradě sídlil velmistr řádu; o 3 roky později byl hrad měšťany vypálen a pobořen. V letech [[1509]]–[[1515]] z nařízení mečonošů byl hrad Rigou opět postaven, ovšem už v jiné podobě. Za pozdější polské a švédské vlády hrad několikrát stavebně upravovali; za ruské éry byl roku [[1818]] zásadně přestavěn v duchu tehdejší zámecké architektury a ještě rozšířen v letech [[1860]]–[[1862]]. Posledním velkým zásahem byla adaptace na prezidentský palác ([[1939]]), pietně zrekonstruovaná v 90. letech po znovudosažení nezávislosti. Mezi lety [[1922]]–[[1940]] a opět od roku [[1995]] zámek slouží jako sídlo prezidenta Lotyšské republiky. Část prostor je vyhrazena pro Muzeum lotyšské historie, Muzeum zahraničního umění a Muzeum literatury, divadla a hudby.
; '''[[Kostel svatého Petra (Riga)|Kostel svatého Petra]]''' (Pēterbaznīca)
: Jedná se o nejvyšší středověkou budovu v&nbsp;Rize. Zajímavostí je, že její věž několikrát vyhořela. Poprvé byla věž vztyčena v&nbsp;roce [[1690]], ale již za 31&nbsp;let shořela. Opětovně postavena byla roku [[1746]]. S tím se pojí pověst o staviteli, který prý po dokončení kostelní věže na jejím vrcholu vypil sklenici vína a hodil ji dolů. Na kolik střepů se rozpadne, tolik století bude nová věž stát. Sklenice dopadla do slámy a rozbila se pouze na dva kusy. A opravdu – za dvě století, v&nbsp;roce [[1941]], zasáhla věž při německém bombardování bomba… Poslední oprava byla provedena v&nbsp;roce [[1973]]. Tentokrát byla původní dřevěná konstrukce věže nahrazena kovovou.
; '''Kostel svatého Jana''' (Jāņa baznīca) s&nbsp;dominikánským klášterem
: Podle pověry byli do jeho zdí pohřbeni zaživa dva mniši, kteří si mysleli, že si takto zajistí svatost. Při rekonstrukci kostela v&nbsp;19.&nbsp;století se ale ostatky mnichů opravdu našly. Byly ponechány na původním místě.
; '''[[Katedrála svatého Jakuba (Riga)|Kostel svatého Jakuba]]''' (Jēkaba baznīca)
: První zmínky o kostele jsou z roku [[1225]]. Toto datum je také vytesáno nad vstupní branou. Zajímavý je neobvyklý tvar věže. Kostelní zvon totiž nevisí uvnitř, ale vně věže. Současný zvon pochází z&nbsp;roku [[2001]], protože původní byl za první světové války odvezen do Ruska a roztaven. Je biskupským kostelem římskokatolické rižské arcidiecéze.
; '''Prašná věž''' (Pulvertornis)
: [[Soubor:Riga War Museum.jpg|náhled|upright|vlevo|Prašná věž]] Je poslední zachovanou částí bývalých městských hradeb. Pochází ze [[14. století]]. Poté, co byla téměř zničena Švédy, byla znovu opravena. V&nbsp;19. století ale dlouhá léta chátrala. Teprve když se jí ujali němečtí studenti, kterým se podařilo město přesvědčit, aby jim budovu pronajalo za symbolickou částku jednoho [[rubl]]u za rok, byla znovu opravena. Studenti vyklidili holubí trus, který se za léta ve věži shromáždil, a prodávali ho jako hnojivo. Vydělali si tím na opravu věže. Díky studentům se tedy Prašná věž zachovala dodnes, kdy je součástí Lotyšského vojenského muzea.
; '''[[Dům Černohlavců]]''' (Melngalvju nams)
: [[Soubor:Dům Černohlavců.jpg|náhled|Dům Černohlavců v historickém centru Rigy]] První písemná zmínka o této skupině domů je z roku [[1334]]. Na rižském náměstí se nachází dům pojmenovaný buď po [[Svatý Mořic|sv. Mořicovi]], který byl patronem cechu svobodných kupců, nebo po černých pokrývkách hlavy, které kupci nosili. Původní budova ze 14.&nbsp;století, která svobodným kupcům patřila, ale byla za druhé světové války vybombardována. Současná stavba je z&nbsp;roku 1999.
; '''[[Tři bratři (Riga)|Tři bratři]]''' (Trīs brāļi)
: [[Soubor:Les trois frères (Riga, la ville hanséatique).jpg|náhled|„Tři bratři“ (zleva [[č. p.]] 21, 19 a 17)]] Tři bratři jsou skupina tří historických domů v centru města na ulici Mazā Pils. Nejstarším z nich je dům číslo 17, postavený na přelomu 15. a 16. století, který je zároveň vůbec nejstarší dochovanou zděnou obytnou budovou v Rize. Dům číslo 19 byl postaven v roce [[1646]]. Dům číslo 21 pochází z konce [[17. století]], v 19. století prošel přestavbou. Název byl inspirován obdobnou skupinou historických budov v estonském [[Tallinn]]u označovanou jako „Tři sestry“.
; '''Malý cechovní dům řemeslníků''' (Māza Ģilde)
; '''Velký cechovní dům''' (Lielā Ģilde)
; '''Kočičí dům''' (Kaķu māja)

=== Širší centrum ===
V parku obklopujícím staré město stojí '''[[Pomník svobody]]''' (Brīvības piemineklis), od sochaře [[Kārlis Zāle|Kārlise Zāleho]] a architekta [[Ernests Štālbergs|Ernestse Štālbergse]]. Pomník byl z darů celonárodně uspořádané sbírky postaven v letech [[1931]]–[[1935]] na místě staršího pomníku cara [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]], a to jako symbol mladého, svobodného a nezávislého státu. Na vrcholu [[travertin]]ového [[obelisk]]u, vyrůstajícího ze základny památníku, stojí [[měď|měděná]] 9metrová socha mladé ženy (familiárně Rižany přezdívaná ''Milda''), symbolizující Svobodu, resp. samotné Lotyšsko. Ve vztyčených rukou třímá tři pěticípé hvězdy, které odkazují na tři hlavní historické lotyšské země: [[Kuronsko]], [[Vidzemsko]] a [[Latgalsko|Latgale]]. U úpatí památníku je řada soch a [[reliéf (sochařství)|reliéfů]] představujících postavy lotyšské mytologie, události lotyšských dějin a symbolická zobrazení práce, rodiny a svobody. Nápis na památníku hlásá: „Vlasti a svobodě“ (''Tēvzemei un Brīvibai''). Symbolika tohoto monumentu během doby [[Sovětský svaz|sovětského]] záboru země byla pro Lotyše obzvláště významná, ovšem skrývaná (aby památník unikl zničení sovětskou mocí, byl mu přisouzen nový oficiální význam – tři hvězdy měly představovat tři pobaltské republiky v rukou „osvoboditelky“ Matky Rusi). Dnes je to tradiční místo schůzek, různých oslav či demonstrací. U úpatí pomníku pravidelně hlídá a pochoduje čestná stráž.

== Sport ==
Ve městě je velké množství hokejových klubů. Mezi ty nejznámější patří:
* [[Dinamo Riga]]
* [[HK Kurbads]]
* [[HK Mogo]]

Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce patří:
* [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2006]]
* [[Mistrovství světa ve florbale 2016]]
* [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2021]]

== Známí rodáci ==
* [[Wilhelm Ostwald]] (1853–1932), [[Baltští Němci|německý]] [[Filosofie|filozof]] a [[Fyzikální chemie|fyzikální chemik]], nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] [[1909]]
* [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn|Sergej Ejzenštejn]] (1898–1948), filmový režisér a teoretik
* [[Michail Tal]] (1936–1992), [[šachový velmistr]], [[Seznam mistrů světa v šachu|mistr světa v šachu]]
* [[Michail Baryšnikov]] (* 1948), [[Rusové|rusko]]-[[Američané|americký]] [[Tanec|tanečník]], [[Balet|baletní]] mistr, [[Choreografie|choreograf]] a [[herec]]
* [[Anatolij Solovjov]] (* 1948), bývalý [[kosmonaut]]
* [[Pjotr Ugrjumov]] (* 1961), bývalý [[Silniční cyklistika|silniční cyklista]]
* [[Artūrs Irbe]] (* 1967), bývalý lotyšský [[Brankář (lední hokej)|hokejový brankář]] hrající v [[National Hockey League|NHL]]
* [[Ernests Gulbis]] (* 1988), lotyšský profesionální [[Tenis|tenista]]
* [[Zemgus Girgensons]] (* 1994), lotyšský profesionální [[Lední hokej|hokejista]]
* [[Jeļena Ostapenková]] (* 1997), lotyšská profesionální [[Tenis|tenistka]]

== Partnerská města ==
{{Sloupce|4|
* {{partnerské město|Aalborg|rok=1989}}
* {{partnerské město|Alicante}}
* {{partnerské město|Almaty}}
* {{partnerské město|Amsterdam}}
* {{partnerské město|Astana}}
* {{partnerské město|Bordeaux}}
* {{partnerské město|Brémy}}
* {{partnerské město|Cairns}}
* {{partnerské město|Čeljabinsk}}
* {{partnerské město|Dallas}}
* {{partnerské město|Dunkerk|rok=1960}}
* {{partnerské město|Florencie}}
* {{partnerské město|Kóbe}}
* {{partnerské město|Kyjev}}
* {{partnerské město|Minsk}}
* {{partnerské město|Moskva}}
* {{partnerské město|Norrköping}}
* {{partnerské město|Oslo}}
* {{partnerské město|Peking}}
* {{partnerské město|Petrohrad}}
* {{partnerské město|Pori}}
* {{partnerské město|Praha 6}}
* {{partnerské město|Providence}}
* {{partnerské město|Rostock}}
* {{partnerské město|Slough}}
* {{partnerské město|Stockholm}}
* {{partnerské město|Segedín}}
* {{partnerské město|Tchaj-pej}}
* {{partnerské město|Tallinn}}
* {{partnerské město|Taškent}}
* {{partnerské město|Varšava}}
* {{partnerské město|Vilnius}}
* {{partnerské město|Záporoží}}
}}

== Zajímavost ==
Označení '''1796 Riga''' nese [[planetka]] o průměru asi 74 kilometrů objevená ruským astronomem [[Nikolaj Černych|Nikolajem Černychem]] 16. května 1966.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=1796 Riga |url=http://www.minorplanetcenter.net/db_search/show_object?object_id=1796|datum přístupu=2016-05-24}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Tramvajová doprava v Rize]]
* [[Vypálení synagog v Rize]]
* [[Zemgales priekšpilsēta]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Riga}}
* [http://www.li.lv/old/cz/lotyssko.htm Lotyšský institut]

{{Lotyšská města}}
{{Hlavní města Evropy}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Lotyšsko}}

[[Kategorie:Riga| ]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Lotyšsko)]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Hanza]]
[[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]]
[[Kategorie:Přístavní města v Lotyšsku]]
[[Kategorie:Přístavní města Baltského moře]]
[[Kategorie:Univerzitní města]]