Radovan Brenkus

Radovan Brenkus
Radovan Brenkus
Narození	30. ledna 1974 (50 let) ; Bardejov
Povolání	spisovatel, básník, literární kritik a překladatel
Alma mater	Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radovan Brenkus (* 30. leden 1974, Bardejov) je slovenský spisovatel, překladatel a kritik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Radovan Brenkus ukončil studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika, v oboru matematika a fyzika. V Košicích působil jako pedagog, později jako odborný pracovník v Ústavu experimentální fyziky Slovenské akademie věd. Publikuje v časopisech doma i v zahraničí. Mnohé jeho práce odvysílal Slovenský rozhlas, byly zveřejněny v zahraničních antologiích. Překládá díla z polštiny. Příležitostně se věnuje literární kritice, psaní kritických studií a esejů. Pracuje ve vydavatelství Pectus v Košicích, které založil v roce 2006^[1].

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Je pokračovatelem literární moderny. V poezii pozoruje, analyzuje a dešifruje chaotický, unavený svět, pranýřuje panující mravnost, rozdíly jeho vnímání zvenku i zevnitř. Inspiračními zdroji jsou destruktivní vyprázdněnost, nicota, omezující pseudobytí. Symbolikou pesimismu a dekadence ukazuje samotu jedince, jeho pokaždé obskurnější stav a nejistou budoucnost^[2].

Motivem jeho prózy je hledání smyslu existence, vědomí pomíjivosti, smrt. Mimo jiné píše neoromantickým stylem. Kritizuje existencialismus a pokrok civilizace, kterým je člověk přinucen hledat vlastní pud sebezáchovy. Surrealistické postavy jeho povídek se zmítají mezi ideálním a reálným, narušují přijatý řád. Prostřednictvím expresivního a mystického symbolismu, dramatických a groteskních scén zobrazuje vzpouru proti elitářství a úpadku současné společnosti. V kondenzované a zároveň výrazné charakteristice situací a postav poskytuje prostor pro katarzi^[3].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

1997 – Pochod mrtvých
2002 – Rekviem v prachu
2005 – Romance s bludičkou
2009 – Dým z říše stínů
2015 – Snění s netvorem (2017, v polštine)

Próza[editovat | editovat zdroj]

2005 – Návraty pekla (2013, v polštine), sbírka povídek

Překlady[editovat | editovat zdroj]

2008 – Zbigniew Domino: Polská sibiriada
2009 – Rafał Wojaczek: Listy mrtvému
2010 – Marta Świderska-Pelinko: Chuť toulání a edenu
2017 – Marta Świderska-Pelinko: Tam kde pláčí housle
2020 – Janusz Korczak: Děti ulice
2021 – Aldona Borowicz: Vitráže v paměti
2023 – Maria Konopnicka: Pod zákonem

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Slovník slovenských spisovatelů 20. století. Bratislava: Literární informační centrum, 2008. (2. vydání). ISBN 978-80-89222-48-3.
↑ MIKULÁŠEK, Alexej. Moderna redivivus?. Obrys-Kmen. Praha: Unie českých spisovatelů. Roč. 2003, čís. 18. ISSN 1210-1494.
↑ MIKULÁŠEK, Alexej. Brenkusiada ex inferno aneb "Niekto iný je na tom rovnako". Dotyky. Bratislava: Spolek slovenských spisovatelů. Roč. 2006, čís. 3–4. ISSN 1210-2210.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] Slovník slovenských spisovatelů 20. století. Bratislava: Literární informační centrum, 2008. (2. vydání). ISBN 978-80-89222-48-3.

[2] MIKULÁŠEK, Alexej. Moderna redivivus?. Obrys-Kmen. Praha: Unie českých spisovatelů. Roč. 2003, čís. 18. ISSN 1210-1494.

[3] MIKULÁŠEK, Alexej. Brenkusiada ex inferno aneb "Niekto iný je na tom rovnako". Dotyky. Bratislava: Spolek slovenských spisovatelů. Roč. 2006, čís. 3–4. ISSN 1210-2210.

[1]

[2]

[3]