Radíčeves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radíčeves
Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŽatec
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°17′32″ s. š., 13°30′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel141 (2021)[1]
Katastrální územíRadíčeves (4,78 km²)
Nadmořská výška277 m n. m.
PSČ438 01
439 31
Počet domů47 (2021)[2]
Radíčeves
Radíčeves
Další údaje
Kód části obce137707
Kód k. ú.737704
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radíčeves (německy Reitschowes) je vesnice a část města Žatec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně jihozápad od Žatce. Vesnicí vede silnice I/27. Radíčeves je také název katastrálního území o rozloze 4,78 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Radík ve významu Radíkova ves. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Radieczewes (1357), Radiczewess (1368), Radicziewess (1369 až okolo roku 1405), Radyczowes (1377), Radyecziewess (1383), „in villa Radycziewssi“ (1384), Radyczowes (1399, 1412), „w Radiczowsy“ (1543), „w Radicžowsy“ (1544), Reitschowes (1787) a Reitschowes nebo Radičewes (1846).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Radíčeves se v písemných pramenech objevuje poprvé v roce 1357. Tehdy byl farářem ve zdejším kostele Hendelín ze Stříbra. Ve 14. století byla obec rozdělena na dvě části: jedna patřila pražské svatovítské kapitule, druhá různým pražským měšťanům. Po husitských válkách patřila část obce městu Žatci a část vlastnil měšťan Petr z Michalovic.

Velká pohroma postihla Radíčeves roku 1866, kdy do nich ustupující pruští vojáci zavlekli epidemii cholery, kterou se údajně nakazilo 78 obyvatel.

V čp. 6 se v polovině 19. století nalezl poklad: stříbrné bohoslužebné náčiní a zlaté mince.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 302 obyvatel (z toho 146 mužů), z nichž bylo 44 Čechoslováků, 256 Němců, jeden člověk jiné národnosti a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 375 obyvatel: 102 Čechoslováků a 273 Němců. Většinou byli římskými katolíky, ale žilo zde také sedmnáct evangelíků, tři příslušníci církve československé a devět lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[7][8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 320 273 294 362 388 302 375 182 195 190 179 131 133 151 141
Domy 28 29 30 37 40 40 54 52 — 45 42 45 45 46 47
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Milčeves.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Razítko bývalého MNV

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 byla Radíčeves obcí v okrese Žatec a v letech 1961–1980 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí Žatce.[10] V roce 2008 zřídilo město Žatec pětičlenný osadní výbor.[11]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Dochovaná podoba kostela svatého Václava pochází z barokní přestavby, ale ve zdivu se dochovaly výrazné gotické prvky. Barokní zařízení pochází přibližně z první poloviny osmnáctého století.[12] V roce 2015 proběhla rekonstrukce kostela i jeho nejbližšího okolí. Znovuotevřen byl při slavnostní mši celebrované biskupem Janem Baxantem 5. prosince 2015.[13]
  • U vchodu na zrušený hřbitov stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého.[12]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici ser narodil Karel Wolfram (1777 – 3. března 1839), doktor práv, děkan Právnické fakulty a rektor Karlovy univerzity.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Bývalá škola
    Bývalá škola
  • Náves
    Náves
  • Rybník
    Rybník
  • Hrobka Karla Wolframa
    Hrobka Karla Wolframa

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radíčeves, Reitschowes, s. 517–518. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 470. 
  11. ↑ ŽELINSKÝ, Libor. U Loun jsou osadní výbory běžné, u Žatce vznikl první. Fotografie Milan Jaroš. Žatecký a Lounský deník. 2008-11-14. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radíčeves, s. 200. 
  13. ↑ DLOUHÝ, Hynek; KINŠT, Petr. Na opravu kostela v Radíčevsi přispěla EU. Žatecký a lounský deník [online]. 2015-12-04 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Čeradice Žatec Růžice kompasu
Sever Milošice
Západ   Radíčeves   Východ
Jih
Sýrovice Milčeves, Libořice Měcholupy, Holedeč
Části města Žatec
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radíčeves&oldid=23559233“