Radíčeves

Radíčeves
	Kostel svatého Václava
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Žatec
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°17′32″ s. š., 13°30′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	141 (2021)
Katastrální území	Radíčeves (4,78 km²)
Nadmořská výška	277 m n. m.
PSČ	438 01; 439 31
Počet domů	47 (2021)
	Radíčeves
Další údaje
Kód části obce	137707
Kód k. ú.	737704
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radíčeves (německy Reitschowes) je vesnice a část města Žatec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně jihozápad od Žatce. Vesnicí vede silnice I/27. Radíčeves je také název katastrálního území o rozloze 4,78 km².^[3]

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Radík ve významu Radíkova ves. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Radieczewes (1357), Radiczewess (1368), Radicziewess (1369 až okolo roku 1405), Radyczowes (1377), Radyecziewess (1383), „in villa Radycziewssi“ (1384), Radyczowes (1399, 1412), „w Radiczowsy“ (1543), „w Radicžowsy“ (1544), Reitschowes (1787) a Reitschowes nebo Radičewes (1846).^[4]

Historie

Radíčeves se v písemných pramenech objevuje poprvé v roce 1357. Tehdy byl farářem ve zdejším kostele Hendelín ze Stříbra. Ve 14. století byla obec rozdělena na dvě části: jedna patřila pražské svatovítské kapitule, druhá různým pražským měšťanům. Po husitských válkách patřila část obce městu Žatci a část vlastnil měšťan Petr z Michalovic.

Velká pohroma postihla Radíčeves roku 1866, kdy do nich ustupující pruští vojáci zavlekli epidemii cholery, kterou se údajně nakazilo 78 obyvatel.

V čp. 6 se v polovině 19. století nalezl poklad: stříbrné bohoslužebné náčiní a zlaté mince.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 302 obyvatel (z toho 146 mužů), z nichž bylo 44 Čechoslováků, 256 Němců, jeden člověk jiné národnosti a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 375 obyvatel: 102 Čechoslováků a 273 Němců. Většinou byli římskými katolíky, ale žilo zde také sedmnáct evangelíků, tři příslušníci církve československé a devět lidí bez vyznání.^[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021^[7]^[8]^[9]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Obyvatelé	320	273	294	362	388	302	375	182	195	190	179	131	133	151	141
Domy	28	29	30	37	40	40	54	52	—	45	42	45	45	46	47
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Milčeves.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 byla Radíčeves obcí v okrese Žatec a v letech 1961–1980 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí Žatce.^[10] V roce 2008 zřídilo město Žatec pětičlenný osadní výbor.^[11]

Pamětihodnosti

Dochovaná podoba kostela svatého Václava pochází z barokní přestavby, ale ve zdivu se dochovaly výrazné gotické prvky. Barokní zařízení pochází přibližně z první poloviny osmnáctého století.^[12] V roce 2015 proběhla rekonstrukce kostela i jeho nejbližšího okolí. Znovuotevřen byl při slavnostní mši celebrované biskupem Janem Baxantem 5. prosince 2015.^[13]
U vchodu na zrušený hřbitov stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého.^[12]

Osobnosti

Ve vesnici se narodil Karel Wolfram (1777 – 3. března 1839), doktor práv, děkan Právnické fakulty a rektor Karlovy univerzity.

Galerie

Bývalá škola
Náves
Rybník
Hrobka Karla Wolframa

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radíčeves, Reitschowes, s. 517–518.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
↑ Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 470. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
↑ ŽELINSKÝ, Libor. U Loun jsou osadní výbory běžné, u Žatce vznikl první. Fotografie Milan Jaroš. Žatecký a Lounský deník. 2008-11-14. Dostupné online.
↑ ^a ^b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radíčeves, s. 200.
↑ DLOUHÝ, Hynek; KINŠT, Petr. Na opravu kostela v Radíčevsi přispěla EU. Žatecký a lounský deník [online]. 2015-12-04 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Radíčeves na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Radíčeves na webu ČÚZK

Čeradice	Žatec
		Milošice
	Radíčeves

Sýrovice	Milčeves, Libořice	Měcholupy, Holedeč

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[17c6fa5ed7c2337803c8a574dd298c54547daaf2-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.

[Katastr-3] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.

[profous-4] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radíčeves, Reitschowes, s. 517–518.

[sldb1921-5] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.

[sldb1930-6] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.

[Obyvatele-7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

[obyvatele2013-8] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

[:0-9] Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.

[prehled-obci-10] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 470. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

[zelinsky-11] ŽELINSKÝ, Libor. U Loun jsou osadní výbory běžné, u Žatce vznikl první. Fotografie Milan Jaroš. Žatecký a Lounský deník. 2008-11-14. Dostupné online.

[poche-12] Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radíčeves, s. 200.

[denik-13] DLOUHÝ, Hynek; KINŠT, Petr. Na opravu kostela v Radíčevsi přispěla EU. Žatecký a lounský deník [online]. 2015-12-04 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]