Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii

Jeruzalém, ilustrace od Jana Willenberga
Autor Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Jazyk čeština
Žánry cestopis
Datum vydání 1608
Počet stran 1. svazek - 294s.
2.svazek - 296s.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta je cestopis Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Jedná se o zástupce oblíbeného žánru renesanční humanistické naukové literatury, který obrazy exotických krajů plní i funkci literatury zábavné, ovšem na díle jsou již patrny trendy nastupující barokní literatury.[1] Český šlechtic Harant v něm popsal svou cestu do Palestiny a Egypta z roku 1598.

Autor zachytil vše, co během cesty zažil. („Další podivné zvíře je „vodní kůň“, hroch, který prý také žere lidi“). Dílo má didaktický charakter. Kniha je psaná česky. Autor má smysl pro humor a ironii, používá při popisování rčení a přirovnání.

Děj knihy[editovat | editovat zdroj]

Harant svou pouť začal cestou do Benátek, odkud 12. července vyplul ostrovy Kandia (dnes Kréta), Cyprus (Kypr) a nakonec i do Svaté země. Tam navštívil nejvýznamnější část své poutě, jeruzalémský Boží hrob a Olivetskou horu. Této části je věnovaná největší část knihy, kdy popisuje a komentuje všechny možné nálezy, krokováním vypočítává velikosti jeskyní a podobně. Po návratu do Jeruzaléma se vydává přes Jordán do Betléma a zpět. Poté naposled opustí Svaté město a vypraví se do Egypta. Celý blízký východ je ovládán Araby, a proto je často přepadáván. Nakonec ale dorazí do Caira, kde si ale kvůli rozvodněnému Nilu mohou prohlédnout pyramidy jen zpovzdálí. Vydává se proto k Rudému moři a do kláštera sv. Kateřiny. Odtamtud udělali krátkou výpravu na horu Sinaj. Během cesty zpět do Káhiry jsou opět přepadeni skupinkou arabských loupežníků, která je připraví o podstatnou část jídla i šatů, nějaké peníze jim zůstanou jen díky Harantově prozřetelnosti – část si ještě před cestou zašil do opasku. Z Káhiry pak cestuje už jen do Alexandrie, kde několik dní čekal na loď plující do Benátek, kam dorazil 26. prosince.

Vydání[editovat | editovat zdroj]

Kniha byla poprvé vydána v roce 1608 v tiskárně dědiců Adama z Veleslavína s obrazovým doprovodem Jana Willenberga a dalších rytců. Poté ji do němčiny přeložil Kryštofův bratr Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic a tento překlad vydal syn Jana Jiřího Kryštof Vilém v roce 1678 pod názvem Der christliche Ulysses oder Weit-versuchte Cavalier Fürgestellt In der denckwürdigen Bereisung so wol deβ Heiligen Landes, Als vieler anderer morgenländischer Provintzen, Landschafften und berühmter Städte.[2]

Poté Putování vydal Karel Jaromír Erben v roce 1854 ve IV. svazku Staročeské Bibliotéky. Výbor vydal Karel Hrdina v roce 1926 pod názvem Cesta po Egyptě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KALISTA, Zdeněk. České baroko. Praha : Evropský literární klub, 1941. S. 333.  
  2. Kalista, s. 289

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]