Pustohrad
| Pustohrad | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | jižně od Doubravy, Úhlejov,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′51,16″ s. š., 15°39′36,55″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pustohrad (též Buštěhrad[1]) je zaniklý hrad východně od Hořic v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nachází se v údolí Bystřice jižně od vsi Doubrava. Hrad byl obydlen krátkou dobu ve třináctém století a brzy zanikl. Dochovaly se z něj terénní relikty opevnění a drobné fragmenty zdiva.
Historie[editovat | editovat zdroj]
O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny ani jeho původní jméno.[2] August Sedláček jej hypoteticky spojil s Tasem z Březovice připomínaným roku 1318,[1] takže by mohl být sídlem jeho rodu.[2] Tas z Březovice je zmiňován jako účastník sporu s Peškem ze Lhoty. Pokud se Peškův přídomek vztahoval k Svatogothardské Lhotě, která se nachází blíže hradu než Březovice, mohl být majitelem hradu on. Dalším dokumentem, který lze hypoteticky s hradem spojit, je závěť Jakuše z Hořic, v níž svým synům kromě vesnic odkázal sídla označená jako minucionubus. Jedním z nich nejspíše byla hořická tvrz, zatímco další uváděná ve Lhotě a Březovicích mohou být Pustohradem. Nepřímo je panské sídlo ve Lhotě zmíněno v přídomku Jana ze Lhoty v roce 1407, a je tedy možné, že se jej týkaly i další nečetné zmínky o rodu ze Lhoty.[3] Po krátké době osídlení hrad zanikl mohutným požárem.[2] Je možné, že se tak stalo roku 1423 při událostech spojených s bitvou u Hořic. Možný je také dřívější zánik hradu, protože na začátku patnáctého století už svými malými rozměry nesplňoval nároky kladené na šlechtické sídlo.[3]
Amatérský průzkum hradu provedli v devatenáctém století E. Karažej, František Pokorný a Josef Ladislav Jandera, kteří nalezli množství artefaktů, údajně včetně groše Václava IV. Jejich nálezy měly být uloženy v hořickém muzeu. Archeologické nálezy získané v narušeních terénu umožnily datovat založení hradu do druhé polovině třináctého století.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
.png)
Hrad stával nad nevýrazným přechodem planiny do údolí Bystřice. Terén v okolí hradu je pozměněný těžbou kamene. Jednodílný hrad obepíná příkop, před nímž se dochoval val. Na čelní straně stávala čtverhranná a nejspíše věžovitá budova, v jejímž sousedství bývala brána.[2] Budova mohla vzniknout jako mladší přístavba a sloužit přímo jako brána.[4]
Samotné hradní jádro má přibližně pětiúhelníkový půdorys s rozměry 26 × 18 metrů. Vymezovala ho hradba postavená z lomového kamene a dochovaná v podobě valu. V roce 1975 byl díky amatérským výkopům patrný vnitřní líc obvodové hradby v západním nároží a stopy požáru s množstvím mazanice. Vnitřní zástavba bývala nejspíše roubená nebo hrázděná.[4]
Pustohrad byl příkladem hradu s plášťovou zdí, mezi kterými patřil k nejstarším a nejmenším zástupcům v Čechách.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Hořické tvrze, s. 132.
- ↑ a b c d e f DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Pustohrad, s. 463.
- ↑ a b DRNOVSKÝ, Pavel. Vyhodnocení kolekce nálezů z hradu Pustohradu u Hořic v Podkrkonoší. Příspěvek k problematice doby provozu sídla a jeho sídelním souvislostem. S. 144–145. Castellologica bohemica [PDF online]. 2023 [cit. 2024-04-03]. Roč. 20, čís. 2, s. 144–145. Dostupné online. ISSN 2788-158X.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. K počátkům výskytu hradů s plášťovou zdí v Čechách. Archaeologica historica. 1980, roč. 5, čís. 1, s. 261–262. ISSN 0231-5823.