Ptačinec (Lužické hory)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ptačinec
Vogelherd
Křižovatka turistických cest pod Ptačincem
Křižovatka turistických cest pod Ptačincem

Vrchol660 m n. m.
SeznamyHory a kopce Lužických hor
Hory okresu Česká Lípa
Poznámkahlavní evropské rozvodí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
NěmeckoNěmecko Německo (Sasko)
PohoříLužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Lužský hřbet
Souřadnice
Ptačinec
Ptačinec
Horninapískovec
PovodíLabe, Lužická Nisa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptačinec (německy Vogelherd) je nevýrazné návrší o nadmořské výšce 660 metrů v mělkém sedle na severním okraji Pěnkavčího vrchu, asi 2,5 km východně od hradu Tolštejn, 3 km jižně od Dolního Podluží.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Název má podle činnosti dávných čižbařů. Asi 150 metrů na západ Ptačince se státní hranice s Německem, přicházející z východu od Luže, lomí pravoúhle k severu a začíná tu tvořit Šluknovský výběžek. Hlavní hraniční mezník je na skalce zvané Trojhran o nadmořské výšce 673 metrů[1], na níž jsou i staré záznamy, značky a data. Stýkaly se zde hranice panství Rumburk, Zákupy a Žitava. Ze Stožeckého sedla přes Pěnkavčí vrch sem sestupuje hranice mezi Ústeckým krajem a Libereckým krajem. Při západní straně této administrativní hranice je vedena modře značená turistická trasa pro pěší turisty, která končí u Trojhranu, kde prochází Evropská dálková trasa E3.[2] Rozcestník je na katastru obce Dolní Podluží.

Přes Ptačinec též vede hlavní evropské rozvodí mezi Baltským mořem a Severním mořem.

V geomorfologickém členění patří jako sousední Pěnkavčí vrch pod Lužický hřbet (IVA-2A), jeho okrsek Jedlovský hřbet (IVA-2A-a).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHKO Lužické hory. Česká Lípa: Geodézie On Line, 2007. ISBN 978-80-86782-59-1. 
  2. Mapa Lužické hory č.14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  3. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část, s. 18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]