Psittacosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPsittacosaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 130 - 100 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra psitakosaura
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád ptakopánví (Ornithischia)
Podřád Marginocephalia
Infrařád Ceratopsia
Čeleď Psittacosauridae
Rod Psittacosaurus
Osborn, 1923
Druhy
  • P. mongoliensis
    Osborn, 1923
  • P. sinensis
    Jang, 1958
  • P. meileyingensis
    Sereno, 1988
  • P. xinjiangensis
    Sereno & Zhao, 1988
  •  ?P. sattayaraki
    Buffetaut & Suteethorn, 1992
  • P. neimongoliensis
    Russell & Zhao, 1996
  • P. ordosensis
    Russell & Zhao, 1996
  • P. mazongshanensis
    Xu, 1997
  • P. sibiricus
    Leshchinskiy, 2000
  • P. lujiatunensis
    Zhou, 2006
  • P. major
    Sereno et al., 2007
  • P. gobiensis
    Sereno, Zhao a Lin, 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Psittacosaurus („papouščí ještěr“) byl až 2 m dlouhý a 20 kg vážící býložravý dinosaurus. Žil zhruba před 135 až 105 milióny let. Jeho fosílie byly nalezeny v Rusku (Gorno – Altajskaja), Mongolsku (Dundgov, Övörhangaj), Číně (Vnitřní Mongolsko, Liao-ning,Šan-tung…) a Thajsku (Chaiyaphum).

Psittacosaurus byl velmi primitivním zástupcem skupiny Ceratopsia, což je lehké rozpoznat z jeho vzhledu. Na hlavě neměl rohy či kostěné hrboly a byl bez znatelného kostěného štítu, přičemž zřejmě dokázal běhat na zadních končetinách. S ostatními rohatými dinosaury ho však spojoval mohutný papouščí zobák a jiné podobnosti. Ač byl primitivní, nešlo o předka pozdějších ceratopsidů, ale o jedinečnou vývojovou linii primitivních ceratopsidů, o čemž svědčí například absence jednoho prstu předních končetin. Dnes známe již přes 400 fosilních jedinců psitakosaura a víme již něco i o způsobu jeho růstu.[1]

Na výborně zachované kostře jednoho druhu psitakosaura se zachovalo téměř sto až 20 cm dlouhých štětin. Tyto štětiny, táhnoucí se středem ocasu, byly podle všeho flexibilní a zřejmě plnily defenzívní úlohu. Je také možné, že u samců byly pestře zbarvené a plnily úlohu při vábení samic. Podobnými strukturami mohli disponovat i jiní rohatí dinosauři, kterým by se hodily jako ochrana na jinak bezbranné zadní části těla. Jde o zajímavý doklad podobné struktury u ptakopánvých dinosaurů. Podobné pernaté struktury měli i tzv. opeření dinosauři.

Objev zkamenělé kůže[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byl publikován nový objev tohoto rodu se zachovaným fragmentem zkamenělé kůže a dochovaným zraněním. To způsobil psitakosaurovi nejspíš některý z teropodních dravců.[2] Výborné zachování fosilií tohoto dinosaura bývá některými vědci přičítáno pyroklastickým vlnám, uvolněným tehdejšími sopkami. Jinou interpretací je utopení zvířat v záplavové vlně kontaminované sopečným materiálem.[3]

Mládě potravou savce[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 2005 byla publikována nová studie. Jejím zjištěním bylo, že mláďata tohoto menšího dinosaura se mohla stávat kořistí velkého křídového savce rodu Repenomamus.[4] Jde o jediný dosud známý přímý důkaz trofické interakce mezi savci coby predátory a neptačími dinosaury. Zajímavý je také objev zraněného jedince, který utrpěl četná poranění, prokazatelná jako patologie na kostře.[5]

Gastrolity[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byl publikován objev nového druhu psitakosaura, P. gobiensis. Pouze 0,9 metru dlouhý dinosaurus měl v žaludku četné gastrolity (trávicí kameny) a lebka byla stavěna velmi mohutně, podobně jako u papoušků. Dinosaurus s ní zřejmě dokázal drtit i tvrdý materiál, například větve nebo tvrdé ořechy.[6]

Zbarvení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 byl publikován nový výzkum skvěle zachovaného jedince z čínského Liao-ningu, který poskytl první poměrně přesnou představu o zbarvení dinosauří kůže. Podle této studie byl psitakosaurus tmavší na hřbetní straně těla a světlejší na břiše. Tento "protistín" mu pomáhal vyhnout se pozornosti predátorů v lesním prostředí, které obýval. Šlo tedy o klasické krycí zbarvení, známé i u mnoha současných živočichů.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Psittacosaurus na slovenské Wikipedii.

  1. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/07/12/zahada-dinosauriho-rustu-odhalena/
  2. http://news.nationalgeographic.com/news/2008/01/080116-dinosaur-skin.html
  3. http://www.osel.cz/8858-druhohorni-cinske-pompeje.html
  4. https://dinosaurusblog.com/2009/05/07/785833-jezevec-pozirajici-dinosaury/
  5. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.23363/abstract
  6. http://news.nationalgeographic.com/news/2009/06/090616-new-dinosaur-parrot-nuts.html
  7. http://dinosaurusblog.com/2016/09/26/prvni-doklad-o-dinosaurim-krycim-zbarveni/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mayr, G., Peters, D.S., Plodowski, G. & Vogel, O. 2002. Bristle-like integumentary structures at the tail of the horned dinosaur Psittacosaurus. Naturwissenschaften 89: 361–365.