Prátr (park)

Prátr
Prátr
Lokalita	Leopoldstadt, Rakousko
Zeměpisné souřadnice	48°12′58″ s. š., 16°23′44″ v. d.
Rozloha	600 ha
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prátr (německy Wiener Prater) je velký veřejný rekreační park, jenž se rozkládá mezi Dunajem a Dunajským kanálem na ploše asi 6 km² v 2. vídeňském obvodu Leopoldstadt. V jeho severozápadní části se nachází známý zábavní park, který v češtině přejal jeho jméno (Prátr), v němčině se však nazývá Wurstelprater. Ve skutečnosti tvoří jen malou část parku.

Historie

První písemná zmínka o oblasti, v níž se rozkládá moderní Prátr, pochází z roku 1162, kdy ji rakouský vévoda Fridrich I. Babenberský daroval šlechtickému rodu de Prato.^[2] Výraz Prater byl poprvé použit v roce 1403 a původně se vztahoval k malému ostrůvku v toku Dunaje severně od dnešního zimního přístavu Freudenau. Postupně se však začal používat i pro sousedící oblasti.

Pozemek často měnil majitele, až jej v roce 1560 zakoupil císař Maxmilián II. jako honitbu pro pořádání loveckých kratochvílí. Císař Rudolf II. pak zakázal vstup na území Prátru ve snaze vypořádat se s pytláky.

Dne 7. dubna 1766 prohlásil císař Josef II. Prátr za veřejně přístupný prostor, který má sloužit pro zábavu veřejnosti, a povolil zde zřídit kavárny a občerstvení. To vedlo posléze ke vzniku zábavního Wurstelprateru. Po celou dobu, až do roku 1920, sloužil Prátr současně i k lovu.

V roce 1873 se v Prátru konala Světová výstava. Bylo to vůbec poprvé, kdy se tato významná akce konala mimo Londýn nebo Paříž. Pro výstavu byl vyčleněn prostor kolem výstavního pavilonu Rotunda, jenž byl 84 m vysoký a průměr jeho základny činil 108 m, v roce 1937 však vyhořel. Na pozemku tehdejšího výstaviště se dnes nachází výstavní prostor zvaný Messegelände.

V roce 2004 se začalo s renovací zábavní části parku, Wurstelprateru. 11. května 2008 byl zprovozněn nový úsek U2 vídeňského metra se třemi stanicemi podél parku. Nedaleko vchodu do parku stojí i Nádraží Wien Praterstern, odkud lze dojet vlakem i do Brna či Prahy.

Během let se celková plocha parku zmenšila díky výstavbě Praterstadionu, dnes Stadion Ernsta Happela, který je největší v Rakousku, takzvané Südosttangente neboli dálnici A23 a Závodišti v Krieau (Trabrennbahn Krieau).

V roce 2013 byl v sousedství parku zprovozněn kampus Vídeňské obchodní univerzity.

Další atrakce

Hlavní třídou parku je Hauptallee lemovaná kaštany a uzavřená pro motoristy. Každoročně se zde pořádá Vídeňský maraton a půlmaraton. Parkem vede i trať zdejší miniželeznice. Dalším nevšedním objektem, s nímž se zde může návštěvník setkat, je kulatý dům „Republiky Kugelmugel“. V Prátru je také planetárium a Muzeum Prátru.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prater na anglické Wikipedii.

↑ Tento plán obsahuje řadu chyb. Správný plán Prátru se nachází na adrese: OpenStreetMap
↑ Urkunde Nr. 373 in: Heinrich Appelt unter Mitwirkung von Rainer Maria Herkenrath und Walter Koch (Hrsg.): Diplomata 23: Die Urkunden Friedrichs I. Teil 2: 1158–1167. Hannover 1979, S. 236–237 (Monumenta Germaniae Historica Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Prátr na Wikimedia Commons
Oficiální stránky Prátru v angličtině
Oficiální stránky Prátru v němčině
Miniželeznice v Prátru (německy)

[1] Tento plán obsahuje řadu chyb. Správný plán Prátru se nachází na adrese: OpenStreetMap

[2] Urkunde Nr. 373 in: Heinrich Appelt unter Mitwirkung von Rainer Maria Herkenrath und Walter Koch (Hrsg.): Diplomata 23: Die Urkunden Friedrichs I. Teil 2: 1158–1167. Hannover 1979, S. 236–237 (Monumenta Germaniae Historica Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine.

[1]

[2]