Prunéřovský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prunéřovský potok
Mezi Úbočím a Celnou
Mezi Úbočím a Celnou
Základní informace
Délka toku 24,3 km
Plocha povodí 53,8 km²
Průměrný průtok 0,52 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-13-02-111
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Ústecký kraj – okres Chomutov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prunéřovský potok je potok v Krušných horáchokrese ChomutovÚsteckém kraji. Je dlouhý 24,3 km a rozloha povodí činí 53,8 km².[1] Pramení v katastrálním území Výsluní na jihovýchodním úbočí Komářího vrchu v nadmořské výšce 893 metrů na okraji přírodní rezervace Prameniště Chomutovky. Potok směřuje nejprve k jihovýchodu k Výsluní a vtéká do přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka. Potom dlouhým obloukem obtéká výběžek Lysé hory (875 m).

Severozápadně od Výsluní se na říčním kilometru 22,223 nachází Starý rybník s rozlohou 1,11 hektaru a objemem 11 130 m³.[2] Pod Celnou je potoční koryto přehrazeno jezem, z jehož nádrže se v minulosti přečerpávala voda pro zásobování vodní nádrže Křimov. Přečerpávací stanice není v provozu, ale zůstává zakonzervovaná.[3] Byla vybavena čtyřmi čerpadly, z nichž mohla pracovat až tři současně a jedno bylo záložní. Výkon jednotlivého čerpadla byl 60 l/s, při souběžném provozu dvou nebo tří čerpadel stoupl na 130 nebo 200 l/s.[4] Jez stojí na říčním kilometru 17,31 na břidlicovém a fylitovém podloží a jeho těleso je z betonu prokládaného místním lomovým kamenem. Koruna jezu vysokého 4,37 m se nachází v nadmořské výšce 692 m a užitkový objem nádrže je 4 898 m³. Objem stálého nadržení je 250 m³.[4]

Pod Celnou se potok obrací na jihozápad a úzkým skalnatým údolím s četnými peřejemi stéká k úpatí Krušných hor. V Nové Vísce opouští hranice přírodního parku a voda z potoka napájí tamní koupaliště. Pod vesnicí potok vtéká do umělého koryta,[5] kterým pokračuje podél severní strany prunéřovských elektráren. Za nimi se stáčí na jih a po několika kilometrech se na západním okraji Kadaně v nadmořské výšce 280 metrů. vlévá zleva do vodní nádrže Kadaň na řece Ohři.

Zejména v horní části toku Prunéřovský potok přijímá řadu drobných přítoků. Nad jezem u Celné se do něj zleva vlévá Šebestiánka, od Výsluní u Sobětic přitéká zprava Výslunský potok, u Úbočí Zvonící potok, pod Úbočím Třebíšský potok a u bývalého Prunéřova přitéká umělým korytem Trnitý potok. Pod Kýšovicemi do potoka zprava ústí krátký bezejmenný přítok, na kterém se nachází Kýšovický vodopád.

Hydrologický režim[editovat | editovat zdroj]

Plocha povodí nad jezem v Celné činí 18,931 km² a průměrné roční množství srážek v něm dosahuje 80 mm. Charakter průtoku odvozený podle údajů z let 1631–1960 shrnují tabulky.[4]

M-denní průtoky v Celné[4]
M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q270 Q355 Q364
Q [l/s] 661 406 283 232 196 160 77 32 9
N-leté průtoky v Celné[4]
N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q25 Q50 Q100
Q [m³/s] 6,0 9,6 11,1 15,1 19,7 27,9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 226. 
  2. Dosavadní malé vodní nádrže Povodí Ohře (mimo ZVHS) [online]. Povodí Ohře [cit. 2018-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-10. 
  3. Povodí Ohře Chomutov. Přehrady Povodí Ohře [online]. Chomutov: Povodí Ohře Chomutov, 2010 [cit. 2015-02-08]. Kapitola Křimov, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  4. a b c d e Významná vodohospodářská díla povodí Ohře. Praha: Povodí Ohře ve Státním zemědělském nakladatelství, 1986. 144 s. Kapitola Celná – přečerpávací stanice a přivaděč do údolní nádrže Křímov, s. 62. 
  5. ŠTEFÁNEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha: Baset, 2008. 744 s. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Prunéřovský potok, s. 497–498. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]