Projekt Živá knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Živá knihovna (s podtitulem Nesuď knihu podle obalu) je speciální typ knihovny, kde jsou namísto knih půjčováni lidé. Tyto živé knihy jsou „čteny" pomocí rozhovorů a tím je odkrýván jejich osud. Osobnosti, které se v živé knihovně nachází, mají různé příběhy. Většinou se jedná o zástupce nejrůznějších menšin, se kterými se pojí také množství předsudků. Jsou to například lidé s jinou etnickou příslušností, sexuální orientací, náboženstvím, zdravotním stavem, životním stylem apod.

Tento koncept často používají nejrůznější neziskové organizace s cílem odbourat předsudky a stereotypy spojené s danými menšinami. Živé knihovny pořádá například lidskoprávní organizace Amnesty International v rámci svého vzdělávacího projektu.[1]

Poslání Živé knihovny[editovat | editovat zdroj]

Živá knihovna má odbourat předsudky a stereotypy vůči menšinám. Návštěvníci knihovny získají osobní zkušenost se zástupci menšin, seznámí se s jejich příběhem a s problémy a bariérami, které musí tito lidé denně překonávat.

Historie Živé knihovny[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka Živé knihovny přišla z Dánska. Nevládní hnutí mládeže Stop the Violence zorganizovalo první Živou knihovnu v roce 2000 na festivalu Roskilde Music Festival. Živými knihami i čtenáři byli návštěvníci festivalu.

Česká premiéra Živé knihovny se uskutečnila v červnu 2007 na festivalu United Island of Prague v Praze a také na letním festivalu Music in the park ve Stromovce. Knihovnu zde pořádala Organizace na podporu a integraci menšin (OPIM).

Živou knihovnu pak následně realizovaly také další neziskové organizace, například Nesehnutí nebo LOS - Liberecká občanská společnost. V současné době pořádá pravidelně Živé knihovny krom výše uvedených i organizace Amnesty International, v rámci svého vzdělávacího projektu FAIR PLAY - Studenti za rovnoprávnost.[2] Projekt je určený žákům a studentům základních a středních škol a nízkoprahovým klubům. Živé knihovny Amnesty International probíhají v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Ostravě a také na Slovensku. V červnu 2014 Amnesty International organizovala také veřejnou Živou knihovnu na romském festivalu Ghettofest v Brně.[3] LOS - Liberecká občanská společnost patří mezi nejčastější realizátory této metody v rámci dílčích projektů i mimo ně. Celkem již zapojila více než 200 knih a oslovila tak přes 2.000 čtenářů, mezi nimiž byli především žáci základních a středních škol.[4]

Živé knihy[editovat | editovat zdroj]

Mezi osobnosti, které představují živé knihy, patří například cizinci, uprchlíci, muslimové, Romové, vozíčkáři, nevidomí, homosexuálové, vegani, aktivisté za práva zvířat, bezdomovci apod.

Knihy, čtenáři a knihovníci[editovat | editovat zdroj]

V knihovně je možné se setkat se třemi různými funkcemi.

„KNIHY" jsou originální a jedinečné osobnosti, které prezentují svůj životní osud a zkušenosti. Nejprve kniha vypráví čtenářům svůj příběh a následně probíhá diskuze.

„ČTENÁŘI" jsou ti, kteří naslouchají "knihám". Díky osobním rozhovorům se dozví informace o životě menšin. Mohou se knih zeptat na cokoliv, ale vždy s respektem a slušností.

„KNIHOVNÍCI" se starají o knihy a čtenáře, aby vše fungovalo, co nejlépe. Asistují, evidují čtenáře a pomáhají jim s výběrem knih. Tuto funkci zastávají pracovníci a dobrovolníci organizací, které danou knihovnu pořádají.

Jak probíhá Živá knihovna[editovat | editovat zdroj]

Čtenář Živé knihovny se musí registrovat a seznámit se s výpůjčními pravidly. Následně si vybere z katalogu knih tu, která ho zajímá. V katalogu jsou uvedené krátké knižní anotace. Poté si po stanovenou dobu může s knihou popovídat a vyslechnout si její příběh. Čtení může probíhat jednotlivě i v malých skupinách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.amnesty.cz/z842/amnesty-international-nechava-knihy-mluvit
  2. http://www.amnesty.cz/vzdelavani/fair-play
  3. http://www.ghettofest.cz/akce/ziva-knihovna-nesudte-knihu-podle-prebalu/
  4. FERDAN, Antonín. Živá knihovna - manuál pro pedagogy [online]. Liberec: LOS - Liberecká občanská společnost, z. s., 2014, [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.