Povodí
Povodí je oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera. Hranice mezi dvěma povodími se nazývá rozvodí. Všechna povodí konkrétního moře či oceánu pak nazýváme úmoří.
Povodí je základní jednotkou pro vyhodnocování toků látek v přírodě. Většina prvků je totiž svými biogeochemickými cykly navázána na vodu, a tak při vyhodnocování toků lze vycházet ze základní hydrologické bilance povodí, která je dána srážkami a průtokem na konci povodí. Podobně i správa a údržba toků včetně veškerých protipovodňových opatření se provádí podle jednotlivých povodí.
Největší povodí na světě má řeka Amazonka: zahrnuje asi 40 % rozlohy Jižní Ameriky, tj. asi 6 915 000 km2.
Řádovost vodních toků[editovat | editovat zdroj]
Vodní toky se dělí do řádů, jejichž posloupnost vytváří hydrologické pořadí. V Česku používaný systém označuje jako toky 1. řádu ty vodní toky, které přímo ústí do moře či oceánu. Nezohledňuje se přitom délka toku, ani jeho průtok. Přítoky toků 1. řádu se označují jako toky 2. řádu, přítoky toků 2. řádu se označují za toky 3. řádu, přičemž hierarchie takto pokračuje až k prameni. Obdobně se označují i samotná povodí vodních toků.[1]
Bezodtoké oblasti[editovat | editovat zdroj]
Ne všechna povodí nutně náležejí k nějakému úmoří – ve střední Asii, severní a jižní Africe či Austrálii existují rozsáhlá území postrádající odtok do moře. Taková území se označují jako bezodtoké oblasti nebo též oblasti s vnitřním odtokem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RUDA, Aleš. Hydrografie vodních toků [online]. Brno: Katedra geografie, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2019-02-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu povodí na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo povodí ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Úvodí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Atlas světových povodí
