Povodí v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvě největší povodí

Povodí v Česku jsou tři, protože Česká republika se svou složitou geologickou stavbou představuje prakticky střechu Evropy a je významnou pramennou oblastí kontinentu. Nachází se tak na hlavním evropském rozvodí, které rozděluje republiku na tato hlavní evropská povodí:

Povodí podle řek[editovat | editovat zdroj]

Největší povodí má řeka Labe (49 933 km² v Česku, tj. 63,3% území republiky). Tabulka obsahuje rozlohy povodí na území Česka.

řeka 1. řádu 2. řádu 3. řádu 4. řádu
povodí Labe[1][2][3] 49 933
povodí Vltavy[1][2] 27 006,70
povodí Berounky[1] 8 819,1
povodí Sázavy 4 349,2
povodí Otavy[1] 3 827,9
povodí Lužnice[2] 3 517,3
povodí Ohře[1] 4 601,05
povodí Dunaje[4] 21 688
povodí Moravy[2][3][5] 20 692,4
povodí Dyje[2] 11 164,7
povodí Svratky 7 118,7
povodí Odry[1][3] 7 217
celkem 78 886

Rozvodí[editovat | editovat zdroj]

Místo, kde se tři hlavní evropská povodí (a tedy i rozvodí) setkávají, se nachází na hranici Česka a Polska 8 km jihozápadně od Králického Sněžníku, GPS Loc: 50°8'54.9"N,16°46'56.76"E, při vrcholu hory Klepáč nedaleko obce Dolní Morava. Přístup je možný z červené turistické značky Králický SněžníkČervený Potok nádraží.

Správa povodí[editovat | editovat zdroj]

V Česku existuje 5 státem zřízených organizací (státních podniků) věnujících se této činnosti, pojmenovaných podle povodí, jež spravují:

Oblast spravovaná těmito podniky neodpovídá přesně příslušným geografickým povodím.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f zasahuje i do Německa
  2. a b c d e zasahuje i do Rakouska
  3. a b c zasahuje i do Polska
  4. zasahuje na území dalších 18 zemí
  5. zasahuje i na Slovensko

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (xls soubor) [online]. [cit. 2013-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  • Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (pdf soubor) [online]. [cit. 2013-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.