Přeskočit na obsah

Poslední z Aporveru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední z Aporveru
Země původuČesko
Jazykčeština
Žánryfantasy
animovaný
hraný
NámětMichal Zelenka
Tomáš Krejčí
ScénářJana Ozoráková
Michal Zelenka
Tomáš Krejčí
RežieTomáš Krejčí
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleFilip Cíl
Jana Pidrmanová
Petr Forman
David Vobořil
Ondřej Malý
Tami Stronach
Bořivoj Navrátil
Naděžda Prchalová - Vicenová
Tomáš Klus
Michal Zelenka
Hana Vagnerová
Nela Boudová
Susan May Pratt
Eduard Jenický
Zdeněk Velen
Marcela Holubcová
ProdukceTomáš Krejčí
Jiří Košťál
HudbaOndřej Brousek
KameraDavid Ployhar
StřihTerry Rawlings
Výroba a distribuce
DistribuceBontonfilm
Rozpočet241 miliónů Kč[1]
Poslední z Aporveru na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslední z Aporveru je nedokončený český fantasy film režiséra Tomáše Krejčího, který měl kombinovat živé herce a ručně kreslené a v počítači animované prostředí. Premiéra se podle původních oznámení měla uskutečnit v lednu až únoru 2009, později však byla několikrát odsunuta,[1] a nakonec nebyl nedokončený film do kin nikdy uveden. Producenty filmu s rozpočtem přes 200 milionů Kč byli Tomáš Krejčí a Jiří Košťál.

Děj se měl odehrávat na planetě Aporver, kterou se snaží zničit zlo a temnoty pocházející z nitra Aporveru a okolních civilizací. Krajina Aporveru je tvořena tisíc metrů vysokými houbami, na jejichž kloboucích jsou postavená města. Mezi městy se lidé pohybují na samoletech poháněných vzduchem.

Filip Cíl Rybli
Jana Pidrmanová Maysu
Petr Forman otec Rybliho
Maysu Tarpová matka Rybliho
Michal Zelenka Garmor
Tami Stronach Garmorova žena
Eduard Jenický Nelo
Tomáš Klus Krejto
Bořivoj Navrátil Věštec

Původně se film měl jmenovat Poslední děti Aporveru. Scénář filmu vznikal čtyři roky a scenáristé (Jana Ozoráková, Michal Zelenka a Tomáš Krejčí) za tu dobu vytvořili 45 verzí scénáře.[2]

Natáčení probíhalo ve staré tovární hale v Bubenči a v ateliéru České televize.[3] Tvůrci filmu tvrdili, že se snaží navazovat na výtvarnou stylizaci filmů Karla Zemana.[4]

Ústřední píseň k filmu nazpívala zpěvačka Markéta Irglová s kapelou Zrní.[5] K písni vznikl také klip.

Kvůli opakovanému odsunutí premiéry vypověděla Česká televize v prosinci 2012 koprodukční smlouvu (podepsanou 29. prosince 2006) a požadovala zpátky svůj vklad, tedy 6 až 7 milionů Kč. Tvůrci filmu kvůli tomu na Českou televizi podali žalobu.[1] Další spor s podaným trestním oznámením měli producenti se slovenským koproducentem Markem Veselickým.[6] V květnu 2014 podal na producenty filmu trestní oznámení Státní fond kinematografie pro podezření z dotačního podvodu,[7] tuto část začal posuzovat Městský soud v Praze v červenci 2020.[8] Pražský městský soud uložil v prosinci 2020 režisérovi a tvůrci nedokončeného filmu Tomáši Krejčímu tříletý podmíněný trest. Stejně potrestal jeho dva spoluobžalované Jiřího Košťála a Petra Hemmra. Trojice podle obžaloby fiktivně navyšovala náklady na výrobu fantasy snímku a způsobila Státnímu fondu kinematografie škodu zhruba 13 milionů korun. Vzniklou škodu měli odsouzení společně nahradit.[9] Odvolací Vrchní soud v Praze v květnu 2022 trest potvrdil[10] a v září 2023 Nejvyšší soud dovolání Krejčího a Hemmra odmítl.[11]

Dokumentární film

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2015 byl v kinech uveden dokumentární film Any Prodanové a Martina Dostála Nekonečný příběh Posledního z Aporveru.[12][13]

  1. a b c SPÁČILOVÁ, Mirka: ČT opustí film Poslední z Aporveru za 240 milionů, tvůrci ji žalují. iDNES.cz 15. prosince 2012. [cit. 2012-12-20]. Dostupné online.
  2. Moviezone. Poslední z Aporveru: Trailer Dostupné online
  3. KOULOVÁ, Gabriela: Poslední z Aporveru. ČT+. Dostupné online.
  4. SPÁČILOVÁ, Tereza: Válka s mloky v angličtině a polštině? I to je možné, říká režisér Krejčí. iDNES.cz 15. června 2010. [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.
  5. Irglová nahrála titulní píseň k jednomu z nejdražších českých filmů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2012-01-07 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  6. SPÁČILOVÁ, Mirka: Film Poslední z Aporveru má znovu blíž k soudu než do kin. iDNES.cz 8. listopadu 2013. [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.
  7. Fantasy Poslední z Aporveru míří místo do kin na policii. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-05-21 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  8. MAZANCOVÁ, Hana; JANÁKOVÁ, Barbora. Nemohli byste mi dát peníze? prosili herci. Nejdražší český film, který nikdo nikdy neviděl, míří před soud. Deník N [online]. 2020-07-21 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 
  9. Tvůrci Posledního z Aporveru uniknou vězení, ale mají zaplatit 13 milionů. iDNES.cz [online]. 2020-12-17 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  10. https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/3489722-odvolaci-soud-potvrdil-tvurcum-nedokonceneho-filmu-posledni-z-aporveru-triletou
  11. ČTK. Nejvyšší soud potvrdil podmíněné tresty v kauze filmu Poslední z Aporveru [online]. Aktualne.cz, 2023-09-04 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  12. SPÁČILOVÁ, Mirka. Místo díla za dvě stě milionů líčí jiný film, proč nic nevzniklo. iDNES.cz [online]. 2015-07-14 [cit. 2015-07-24]. Dostupné online. 
  13. Nekonečný příběh Posledního z Aporveru na Youtube

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]