Portál:Středověk/ČLÁNEK/2020/7.

Přemyslova pečeť

Přemysl Otakar II. byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský, štýrský a korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců. Narodil se jako syn českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské kolem roku 1233. Původně byl zřejmě připravován na církevní dráhu, po smrti staršího bratra Vladislava však od otce v roce 1247 získal Moravské markrabství. Téhož roku se stal vůdčí osobností revolty proti svému otci a předáky zemského panstva byl zvolen za mladšího českého krále. Roku 1249 Václav I. vzbouřence porazil a synovi ponechal jen titul moravského markraběte. V roce 1251 Přemysl ovládl Rakouské vévodství a pozici si zde upevnil sňatkem s Markétou Babenberskou. Roku 1253 zemřel Václav I. a Přemysl nastoupil na český trůn. V letech 1254 a 1255 se zúčastnil křížové výpravy do Pruska. Po drtivé porážce krále Bély Uherského v bitvě u Kresenbrunnu roku 1260 získal i Štýrské vévodství.

V roce 1261 se rozvedl a oženil se s vnučkou Bély IV. Kunhutou Uherskou, která mu porodila syna Václava II. V roce 1269 zdědil Korutanské vévodství a Kraňské markrabství. Roku 1273 byl však římskoněmeckým králem zvolen Rudolf I. Habsburský a Přemyslovi upřel právo na všechny jeho země, aby se jich mohl sám zmocnit. V roce 1276 zaútočila Rudolfova vojska na Přemyslovy alpské země. Od českého krále se v těchto zemích vzápětí odvrátila většina panstva, a Přemysl se jich tak musel vzdát. I v Čechách pak čelil odboji některých předních pánů. Po zdolání revolty v roce 1278 zahájil tažení proti Rudolfovi se záměrem znovu ovládnout alpské země. Dne 26. srpna 1278 však byl poražen a sám také padl v bitvě na Moravském poli. Pohřbený je v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Přemysl Otakar II. je považován za jednoho z největších českých králů. Za jeho vlády vyvrcholilo zakládání královských měst a hradů.